Etapy demence: Jak se nemoc mení v prubehu casu?

Obsah

1. Druhy demence
2. Jak se príznaky demence v prubehu casu mení?
3. Jak se moznosti lécby mení v prubehu casu?
4. Diagnóza a výsledek
5. Bydlení s demencí v pozdejsích fázích

Demence není specifická nemoc nebo nemoci. Zahrnuje radu príznaku spojených se zhorseným myslením, pametí a komunikací.

Chcete-li mít diagnózu demence, musí pokles funkce ovlivnit schopnost osoby provádet kazdodenní cinnosti.

Tento clánek se zameruje na nekolik typu demence a na to, jak se zmení pri pokracování stavu.

Druhy demence

Beta-amyloidní plaky se nacházejí v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou.

Demence muze mít ruzné príciny. Zmeny v mozku závisí na druhu demencí cloveka.

Mezi bezné typy demence patrí Alzheimerova choroba, vaskulární demence, demence s tely Lewy a smísená demence.

Alzheimerova choroba

Nejcastejsí prícinou demence je Alzheimerova choroba. Podle Alzheimerovy asociace je 60 az 80 procent demencí zpusobeno Alzheimerovou chorobou.

Není zcela jasné, co zpusobuje Alzheimerovu chorobu, ale v mozku lidí s tímto typem demencí se nacházejí shluky bílkovin zvaných beta-amyloid.

Co je treba vedet o Alzheimerove nemoci?Alzheimerova choroba je dulezitou prícinou demence. Zjistete více o tom, co to zahrnuje.Prectete si ted

Vaskulární demence

Cévní demenci se muze objevit, jestlize dochází ke snízení obehu do mozku v dusledku cévní mozkové príhody nebo jiných stavu, coz vede k poskození krevních cév v mozku.

Demence s Lewy tely

Demence s tely Lewy se stane, kdyz se v mozku objeví abnormální bílkoviny nazvané Lewyovy tela. Proteinové depozity se mohou nacházet v celém mozku, vcetne mozkové kury, v oblasti jazyka a myslení.

Smísená demence

Smísená demence zahrnuje více nez jednu prícinu. Problémy s krevními cestami mohou být prítomny spolu s abnormálními proteiny v mozku.

Jak se príznaky demence v prubehu casu mení?

Bez ohledu na prícinu se symptomy demence casem zhorsují.

Míra progrese se lisí od osoby k osobe. Genetika, vek a celkové zdraví mohou hrát roli v tom, jak rychle se nemoc rozvíjí.

Vcasné príznaky

Demence casto, ale ne vzdy, zacíná mírným poklesem schopnosti myslet. Napríklad nekdo muze zapomenout na nedávnou konverzaci nebo jméno známého objektu.

V tomto okamziku muze pokles pameti výrazne neovlivnit schopnost osoby pracovat denne.

Vcasné príznaky mohou také zahrnovat snízenou schopnost provádet urcité úkoly, napríklad placení úctu nebo dodrzování receptu. Drobné zmeny v osobnosti mohou být zaznamenány i lidmi v blízkosti jednotlivce s demencí.

V této fázi muze osoba s demencí zacít si uvedomit, ze neco není správné, ale mohou se rozhodnout skrýt své príznaky.

Mírné príznaky demence

Demence muze zacít s poklesem pameti.

S pokrocilou demencí se príznaky stávají tezsími. Mohou se objevit výraznejsí príznaky. Muze být zapotrebí pomoci s vlastní pécí nebo kazdodenními aktivitami.

Zmeny osobnosti se mohou stát výraznejsími. Osoba muze zazít paranoia nebo strach. Symptomy mohou zahrnovat zvýsené zámeny a ztrátu pameti.

Lidé se stredne závaznou demencí si casto zapomínají na svou adresu nebo jiné osobní údaje, vcetne telefonního císla. Vzory spánku a nálada se mohou zmenit.

Pozdní nebo silné príznaky demence

Postupne se muze rozvinout a stane se tezká demence. Pamet je casto výrazne ovlivnena. Nekdo s demencí nemusí uznat cleny rodiny.

Behem demencí v pozdním stadiu muze príznaky zahrnovat neschopnost komunikovat, chodit a kontrolovat funkci strev a mocového mechýre.

Osoba s pozdní demencí muze mít svalovou rigiditu a abnormální reflexe. Osobní péce na plný úvazek je obvykle potrebná k jídlu, koupání a oblékání. Lidé s tezkou demencí jsou náchylní k infekcím, vcetne pneumonie a oparu.

Jak se moznosti lécby mení v prubehu casu?

V soucasné dobe neexistuje lék na demence, vcetne Alzheimerovy choroby, ale existují lécby. Lécba je obvykle zamerena na snízení príznaku a na zvládnutí zmen chování.

Lécba se muze casem menit. Ruzné klasifikace léku mohou být predepsány na základe fáze onemocnení.

Léky mohou snizovat príznaky tím, ze ovlivnují chemické látky, které prenásejí zprávy do mozkových bunek.

Tyto léky se nazývají inhibitory cholinesterázy. Casto jsou predepsány pro osoby s mírnými az stredne závaznými príznaky. Inhibitory cholinesterázy lécí príznaky spojené se zámenou, komunikací a pametí.

U lidí se stredne tezkou az tezkou demencí muze lécba také zahrnovat memantin. Memantin je lék, který muze pomoci zlepsit jazyk, myslení a pamet.

Memantin pusobí tak, ze reguluje glutamát, chemickou látku v mozku, která se podílí na pameti a ucení. Prípravek Memantine muze docasne zpomalit postup nekterých príznaku u nekterých lidí.

Moznosti lécby mohou zahrnovat léky, které snizují zmeny v chování, napríklad úzkost a problémy se spánkem.

V pozdejsích stadiích mohou být potrebné ruzné léky, nebot príznaky se objeví. Zvlástní léky mohou být doporuceny k lécbe specifických príznaku, jako je strach, neklid a halucinace.

Jak postupuje demence, lécba se muze také zamerit na zlepsení kvality zivota. Pracovní terapie muze být napríklad uzitecná k tomu, aby lidé s demencí mohli ucit, jak pouzívat adaptivní vybavení nebo zlepsit jemné motorické dovednosti.

Diagnóza a výsledek

Osoba s vcasnou diagnózou demence muze chtít sdelit své prání pro budoucí péci co nejdríve.

Zádný test nemuze urcit, zda má osoba demenciu. Testy se zamerí na schopnost uvazovat a neurologické hodnocení.

Testy hodnotí dovednosti, jako je uvazování, jazyk a pamet. Rovnez se zkoumá pohyb, rovnováha a vizuální vnímání.

Anamnéza a krevní testy mohou pomoci vyloucit dalsí príciny príznaku.

Imagingové studie, jako CT nebo PET vysetrení, mohou urcit, zda je v mozku ukládán urcitý protein, nebo zda dochází k prerusení toku krve do mozku.

Váhy s demencí mohou pomoci rozhodnout, zda je prítomna demence a do jaké míry pokrocila.

Stupen globální zhorsení muze být pouzit k urcení závaznosti celkové demence.

Hodnocení se pohybuje v rozmezí od jednoho do sedmi, pricemz sedm udává nejzávaznejsí fázi. Pro posouzení muze být pouzita kombinace testu.

Výhled pro osoby s demencí se lisí. Vek pri diagnóze a odpovedi na lécbu ovlivnuje prubeh onemocnení.

Lidé s Alzheimerovou demencí casto zijí asi 10 let po diagnóze, podle Mayo Clinic.

Vsichni jsou vsak jiní. Nekterí lidé s demencí prezijí 20 nebo více let po diagnóze.

Bydlení s demencí v pozdejsích fázích

Muze být uzitecné, aby osoba s demencí byla zapojena do rozhodnutí o své péci dríve, nez se stane neschopným sdelit své prání.

Pokrocilé plánování péce umoznuje jednotlivci s demencí uvádet, co chtejí a nechtejí, napríklad bydlení v pecovatelském domove nebo pecování doma.

Zivot s pozdním stupnem demence muze casto být nárocný pro pacienty a pecovatele. Jak symptomy postupují, je zapotrebí vetsí péce.

Strategie, které mohou pomoci nekomu s pozdní fází demence, zahrnují techniky pro jog pamet, jako jsou vizuální stopy nebo poznámky.

Pomucky zahrnují komunikacní pomucky, automatické vypínací zarízení a pocítacová zarízení pro zpetné stahování.

Opatrovatelé by meli vytváret prostredí, které je klidné a bezpecné. Je dulezité identifikovat a napravit obavy o bezpecnost. To zahrnuje odstranení nebezpecných výbuchu a zajistení toho, aby se pokoje snadno dostaly.

Opatrovatelé péce by meli také zajistit, aby léky byly uzívány správne a aby byly splneny nutricní potreby. Pozdní fáze demence muze být také obtízné pro pecovatele. Má zásadní podpurný systém a umoznuje dobití casu.