Problémy se spaním? Uzívání pilulky nebo pití alkoholu nemusí být nejlepsí volbou

Podle nové studie odborníku z Ryerson University publikovaných v prosincovém vydání Behaviorální terapie, uzívání spací pilulky nebo pití alkoholu nemusí být nejúcinnejsí zpusob, jak získat dlouhodobejsí nocní spánek pro osoby trpící nespavostí.
Heather Hood, PhD studentka v klinické psychologii a vedoucí výzkumný pracovník komentáre studie:

"Chudí prazci, kterí se zabývají tím, co ríkáme" bezpecnostní chování ", jako napríklad uzívání léku na spaní nebo konzumace alkoholu, dlouhodobe narusují jejich spánek. Tyto bezpecnostní chování jsou zpusobeny nespolehlivými presvedceními o spánku, ale lidé trpící nespavostí nebo spatný spánek mají pocit, ze musí delat tyto veci, aby jim pomohli usnout. "

Hood, specialistka na lécbu nespavosti, který jiz zkoumal vztah mezi úzkostnými poruchami a bezpecnostním chováním v drívejsí studii, chtel zjistit, zda existuje také spojitost s nespavostí, vzhledem k tomu, ze 10 az 15% Kanadanu trpí klinickou úrovní nespavosti.
Hood, doktorka Colleen Carneyová, její akademický nadrízený a reditel Ryersonovy laboratore spánku a deprese a dalsího magistra. Student psychologie Andrea Harris provedl on-line pruzkum, v nemz dotazoval 397 vysokoskolských studentu na jejich bezpecnostní chování, tj. Jejich rutiny, aby se vyhnuli nosení v noci, jak casto dokoncují tyto úkoly a kolik si mysleli, ze potrebují tyto úkoly vykonávat, aby spát. Byli také zpochybnováni, jaká je jejich definice nedostatecného spánku a do jaké míry sli, aby se vyhnuli pocitu únavy.
Zjistení ukázala, ze 40% studentu bylo spatných prazcu, kterí pravdepodobne pouzívali bezpecnostní chování, které nepomohlo.
Hood komentoval:

"Tito studenti nejen spoléhali na toto bezpecnostní chování, které jim pomohlo, ale opravdu verili, ze tyto rutiny jim pomohou spát lépe spát. Ale jejich silná víra v toto chování skutecne vedla k jejich spánkovým problémum.
Spatný spánek nebo nekdo s nespavostí muze mít mnoho duvodu, proc je treba tyto veci udelat, aby jim pomohl spát, ale nase studie zpochybnuje jejich presvedcení, pokud jsou opravdu uzitecné. "

Výzkumný tým také poznamenal, ze spatné prazce se cítili závislí na urcitých úkolech, které jim pomohly spát. Studenti, kterí nezaznamenali zádné problémy pri zaspávání, casto nemysleli na nic, proste usnuli.
Carney, který je také terapeutem pro spánek a který získal v roce 2009 ocenení od programu raného vedcu z Ontárie za slibné vysokoskolské vedce, uvedl:

"Lidé, kterí jsou spatní prazci, vynakládají spoustu energie, která se snazí vynutit spánek. Spánek je neco, co se musí rozvíjet prirozene, takze cím více se chováte v chování a snazíte se spát, tím méne je pravdepodobné, ze usnete."

Navrhuje kognitivní behaviorální terapii jako efektivnejsí, dlouhodobé resení pro pacienty se spánkem, ríká:

"V kognitivní behaviorální terapii, kterou studujeme u Ryersona, ucíme pacienty, aby se vzdali tohoto boje a spolupracovali s jejich fyziologií, aby jim pomohli naucit se prirozene usnout. Kognitivní behaviorální terapie je prední doporucenou terapií pro chronickou nespavost. Ucí vás, abyste prijali návyky dobrého spánku tím, ze zmeníte své spánkové návyky a budete mít uvolnenejsí postoj k dobrému odpocinku. "

Napsal Petra Rattue