Smysl pachu je jedinecným produktem genu a zkuseností

Nový výzkum naznacuje, ze jedinecný smysl pro jedinec je výsledkem interakcí genu se zkusenostmi. Studie geneticky podobných mysí ukazuje, ze zatímco geny mohou rozhodnout o druzích bunek detekujících pach, které má zvíre v nosu, jeho zivotnost ovlivnuje pocet ruzných bunecných typu, címz kazdé zvíre má jedinecné vnímání vune.
Vedci zjistili, ze smysl pro zápach je výsledkem kombinace genu a osobních zkuseností.

Studie, která je publikována v casopise eLIFE - je práce Institutu Wellcome Trust Sanger v Cambridge ve Spojeném království a dalsích výzkumných strediscích ve Spojených státech a Brazílii.

Starsí autor Dr. Darren Logan z Institutu Wellcome Trust Sanger vysvetluje, ze cichové neurony - nervové bunky v nosu, které odhalují pachy - jsou "vysoce spojeny" s neurony v mozku a ze jejich studium nám muze pomoci pochopit, jak neurony se vyvíjejí. On pridává:

"Ukázali jsme, ze kazdý jedinec má velmi odlisnou kombinaci mozných cichových neuronu rízených genetikou. V této studii také ukazujeme, ze se zkusenostmi s ruznými zápachy mení tyto kombinace neuronu, takze genetika a zivotní prostredí se dají dát kazdému individuální jedinecný smysl pro pach. "

Cichový orgán v nosu zvírete obsahuje neurony nebo nervové bunky, které identifikují pachy a posílají informace do mozku. Bunky obsahují speciální proteiny nebo receptory, které reagují na specifické chemické látky v zápachu.

Ve svém príspevku popisují vedci, jak v nosu zvírete existují "stovky az tisíce" ruzných druhu cichových receptoru, coz dovoluje zvíreti identifikovat obrovské mnozství ruzných zápachu.

Geny poskytují nekteré, ale ne vsechny, odpovedi

Olovené receptory, stejne jako vsechny proteiny, jsou kódovány geny, které se mohou mezi jednotlivými jednotlivci znacne lisit. To muze cástecne vysvetlit, proc je pach príjemný pro jednu osobu a oddaný druhému.

Autori vsak poznamenávají, ze toto genetické vysvetlení nestací k tomu, proc nekterí lidé mají citlivejsí smysl nez ostatní.

Mohlo by být, zeptávají se, ze smyslový pocit jednotlivce spocívá nejen na druzích pachových receptur v jejich cichovém orgánu, ale také na relativních poctech kazdého typu?

Abychom mohli odpovedet na tuto otázku, existuje potreba technologie, která dokáze presne pocítat miliony receptu na zápach v nosu savcu, coz nebylo mozné dríve, ríkají výzkumní pracovníci.

Pro studium tým vyvinul a overil metodu zalozenou na sekvencování RNA, aby presne pocítala pocet kazdého typu pachového receptoru v cichovém orgánu mysi, který obsahuje 10 milionu nervových bunek, z nichz kazdý má jeden receptor, který je kódován "gen z více nez 1000 bazénu."

Vedci pouzili pro vysetrování dve skupiny mysí. V jedné skupine mely zvírata stejný genetický make-up, ale oni byli vychováni v ruzných prostredích. V druhé skupine byly mysi geneticky odlisné, ale byly zvednuty ve stejném prostredí.

Zivotní prostredí ovlivnuje pocet receptu na zápach

Z sekvencování RNA tým zjistil, ze genetická úprava zvírete rozhodla o tom, které receptory byly prítomny v jeho cichovém orgánu.

Ovsem stejne dulezití vedci zjistili, ze prostredí, ve kterém zvíre bylo vychováno, melo významný vliv na relativní pocty ruzných typu receptoru zápachu a na schopnost zvírete identifikovat ruzné zápachy.

Cást experimentu zahrnovala uvedení ruzných pachu do pitné vody mysí nekolik týdnu a poté zkoumala, jak to ovlivnilo jejich cichové orgány.

Vedci zjistili, ze nekteré typy cichového receptoru se zvysují v poctu, zatímco jiné se snízily po vystavení urcitému zápachu. Zmeny byly prímo spojeny s rozpoznáním vuní, které poznamenávají, coz ukazuje, ze jen zápach pachu muze zmenit usporádání receptoru v cichovém orgánu mysi.

"Zjistili jsme, ze celulární a molekulární konstrukce cichového tkáne v daném okamziku je pripravena nejen genetickými organismy, ale také zivotními dejinami."

Prof. Fabio Papes, spoluautor studie

Vedci naznacují, ze jejich zjistení mohou mít dusledky pro personalizovanou medicínu. Napríklad, jestlize je to v prípade, ze zkusenosti cloveka ovlivnují vývoj jejich smyslových orgánu, pak lécba vymýslená z genetické informace sama nemusí mít vzdy pozadovanou odpoved.

Zjistete, jak smysl pro zápach muze predpovedet riziko Alzheimerovy choroby.

Jet lag: Co to je a jak to porazit

Obsah Co je jet lag? Príciny príznaku Prevence lécby Jet lag, známý také jako syndrom zmeny casových pásem nebo desynchronóza, nastává, kdyz lidé rychle cestují pres casové pásmo nebo kdyz je jejich spánek narusen, napríklad kvuli práci na smeny. Jedná se o fyziologický stav, který je dusledkem narusení telových cirkadiánních rytmu, také známých jako telesné hodiny.

(Health)

Postriková kuze pomáhá lécit rany

Rozprasování zivých kozních bunek prímo na ránu bylo zjisteno, ze uzdravují zilní vredy v nohách lépe nez standardní péce, podle výsledku studie publikované on-line první v The Lancet v pátek. Klinická studie fáze 2b testovala "rozstrikovanou kuzi", která je ve vývoji pro lécbu vredových vredu na nohou.

(Health)