Prezivsí pacienti s rakovinou trpí príznaky v dospelosti

Více detí prezívá rakovina nez kdykoli predtím díky pokrokum v lécbe a technologiích. Ovsem pro priblizne 70% detí, kterí prezili nádorové onemocnení, je úcinek onemocnení a lécby o 30 let pozdeji postacující k významnému ovlivnení jejich kvality zivota podle nové studie vedené University of Florida (UF) v USA.

Vedoucí autor I-Chan Huang, docent pro zdravotní výsledky a politiku na Lékarské fakulte UF, ríká:

"Prevládání techto symptomu predstavuje obrovský rozdíl ve fyzické, dusevní a sociální oblasti kvality zivota mezi prezivsími. Pokud si myslíme, ze príznaky jsou klícem k kvalite zivota pacientu, pak pokud budeme lépe zvládat jejich príznaky, muzeme zlepsit jejich kazdodenní funkcní postavení a kvalitu zivota. "

Podle zprávy Ústavu lékarství o prezití dítete a zlepsení péce a kvality zivota 1 z 640 dospelých ve veku od 20 do 39 let je prezivsí z rakoviny v detství. To se rovná asi 1 z 1 000 z celkové populace USA.

Studie analyzovala údaje z více nez 1 500 detí, kterí prezili nádorové onemocnení

Pro studii prof. Huang, který je také clenem Institutu pro politiku zdraví detí v UF, spolupracoval s výzkumnými pracovníky v Detské výzkumné nemocnici St. Jude v Memphis, TN. O svých zjisteních informují v nedávném online vydání Journal of Clinical Oncology.

Výzkumníci analyzovali údaje z 1 667 detí, kterí prezili nádor z detství, kterí se úcastní studie St. Jude Lifetime Cohort Study, která se zabývá dlouhodobým dopadem prezití detské rakoviny.

Prezivsí byli vsichni v detském veku léceni rakovinou v St. Jude pred nejméne 10 lety a byli ve veku 18 a více let.

Údaje ze studie pocházejí z pruzkumu, které úcastníci vyplnili. Byly navrzeny tak, aby merily kvalitu zivota, posuzovaly toxické úcinky spojené s lécbou rakoviny a probíhajícími príznaky.

Príznaky byly rozdeleny do 12 tríd vcetne srdecní bolesti, bolesti hlavy, bolesti hlavy, bolesti zad a krku, bolesti v jiných cástech tela, znetvorení (napríklad vypadávání vlasu), abnormality pocitu, ucení a pameti, deprese, úzkosti a "somatizace" (kde psychické faktory, jako je stres, úzkost, vedou k fyzickým symptomum).

Mezi nejcastejsí príznaky hlásených pacientu patrí bolest hlavy, bolesti zad a krku, bolest v jiných cástech tela, abnormality pocitu a znetvorení.

Dalsí príznaky spojené s nizsí kvalitou zivota

Výzkumní pracovníci zjistili, ze pocet pozustalých, které se týkají jejich dusevní a fyzické kvality zivota, byl nizsí a nizsí u kazdého dalsího príznaku, který hlásili.

Priblizne 70% lidí, kterí prezili, hlásilo alespon jeden pozdní úcinek z jejich rakoviny.

Ohlásili pozdní úcinky az 40 let po diagnóze v detství.

Asi 25% úcastníku uvedlo sest nebo více pozdních úcinku.

Také, cím delsí je cas, tím více príznaku bylo hláseno, jak poznamenávají vedci:

"Dlouhá doba od diagnózy byla spojena s vyssí kumulativní prevalencí ve vsech trídách symptomu."

Studie nepozádala deti, které prezily onemocnení, o poruchu spánku nebo o únavu, a pokud ano, prof. Huang naznacuje, ze procento prozívajících úcinku ovlivnujících kvalitu zivota pozdeji v dospelosti muze být jeste vyssí.

Nástrojová sada a jasné pokyny, jak pouzívat potrebná data o kvalite zivota

Navrhuje, ze dalsím krokem by melo být vytvorení souboru nástroju, aby klinici mohli tyto výsledky vyuzít, aby pomohli tem, kterí prezili rakovinu, zlepsit kvalitu jejich zivota.

Jedním z problému, s nimiz lékari v soucasné dobe celí, je skutecnost, ze zatímco existují nástroje, které jim pomáhají posoudit kvalitu zivota pacientu, neexistuje zádná, která by jim a jejich pacientum pomohla rozhodnout, jak nejlépe vyuzít informace.

Toto a tlak na cas a personální obsazení, muze být duvod, proc prof. Huang v nedávném národním pruzkumu pediatru a subspecialistu zjistil, ze pouze 16% lékaru vyuzívá opatrení kvality zivota ve své praxi.

Prof. Huang uzavírá:

"Musíme poskytnout jasné pokyny o kvalite zivota a jiné strukture, abychom mohli uzívat výsledky pacientu hlásené v klinických podmínkách."

Ríká, ze klícovým krokem je vyvinout zpusob, jak diagnostikovat kvalitu zivota jednotlivých pacientu s rakovinou a pozustalých.

Jeho tým jiz pracuje na klasifikacním systému, který pouzívá individuální atributy spatné kvality zivota, jejichz príznaky tvorí klícovou soucást.

Grant od Národního onkologického ústavu pomohl financovat studii.

V cervnu roku 2013 vedci ze St. Jude pracující na studii o celozivotním kohortu informovali o tom, jak zjistili, ze prezivsí z rakoviny z detství jsou v dospelosti vystaveni zvýsenému riziku chronických onemocnení.