cs.3b-international.com
Dobrá pohoda senioru muze záviset spíse na psychologických faktorech nez na fyzických
Starsí vek casto prichází s fyzickými nepohodlí a zdravotními problémy. Nový výzkum vsak poukazuje na psychosociální, ne fyzické faktory, které jsou hlavním pachatelem nizsí zivotní pohody v pozdejsím zivote.
Nový výzkum naznacuje, ze úzkost a deprese mohou ovlivnovat pohodu senioru více nez fyzické nemoci.
Stárnutí vyvolané fyzické nemoci nejsou primárním zdrojem nizsí kvality zivota a snízeného blahobytu mezi starsími muzi a zenami, tvrdí nový výzkum. Spíse jsou podle nových poznatku nejvíce ovlivneny psychosociální faktory.
Studie, která je publikována v casopise BMC Geriatrics, provedli vedci z Helmholtz Zentrum München a Technická univerzita v Mnichove (TUM), a to jak v Nemecku.
Tým vedl prof. Karl-Heinz Ladwig, vedoucí výzkumné skupiny pro dusevní zdraví na Ústavu epidemiologie II v Helmholtz Zentrum München a profesor psychosomatické medicíny na Fakultní nemocnici TUM.
Prof. Ladwig a tým byli motivováni nedostatkem dostatecných údaju o stresu a emocní pohode v pozdejsím zivote.
"Studie, která byla zvláste zajímavá, byla skutecnost, ze dopad stresu na emocní pohodu byl sotva zkoumán v sirsím, neklinickém kontextu," ríká první autor Dr. Karoline Lukascheková, epidemiologka ve výzkumné skupine pro dusevní zdraví . "Nase studie proto výslovne obsahovala úzkost, depresi a poruchy spánku."
Studium subjektivní pohody senioru
Prof. Ladwig a kolegové vyuzili klinické údaje z výzkumu spolecného výzkumu v oblasti výzkumu v oblasti Augsburg (KORA), coz je rozsáhlá populacní studie, která jiz témer tricet let vysetruje zdraví tisícu lidí zijících v jizním Nemecku.
Z úcastníku studie KORA prof. Ladwig a kolegové vybrali více nez 3 600 muzu a zen, kterí byli ve veku od 65 do 90 let.
Tým se soustredil na "subjektivní blaho" (SWB), coz je termín, který vedci pouzívají k popisu toho, jak lidé prozívají pohodu na osobní úrovni. Naopak, "objektivní blaho" se týká merení spokojenosti cloveka na základe objektivne zvolených kritérií, jako je financní stabilita.
Vedci merili SWB pomocí indexu WHO-5. Navrzený Svetovou zdravotnickou organizací (WHO) je index dobrých zivotních podmínek WHO-5 jedním z nejoblíbenejsích dotazníku pouzívaných k hodnocení subjektivní psychické pohody.
Hodnota SWB byla vypocítána pomocí skóre dosazeného na indexu a výsledky byly rozdeleny do dvou kategorií: "nízké" skóre (povazované za cokoliv, které se rovná nebo je nizsí nez 50, na stupnici od 0 do 100) a "vysoké" skóre (povazováno za neco nad 50). Výzkumníci povazovali vazbu mezi potenciálními rizikovými faktory a SWB za pouzití logistických regresních modelu.
Deprese, úzkost mají nejsilnejsí vliv
Celkove studie odhalila vysokou úroven SWB u studované populace. Az 79 procent respondentu zaznamenalo na indexu "vysoké". V kategorii "nízké" vsak bylo výrazne více zen nez muzu: 24% oproti 18%.
Celkove analýza ukázala, ze faktory jako "nízké príjmy, fyzická necinnost, multimorbidita, deprese, úzkost a problémy se spánkem" mají tendenci ovlivnovat SWB u muzu i zen. U zen se zdalo, ze zijící osamocene výrazneji pusobí na SWB.
Nicméne ze vsech techto faktoru se zdá, ze fyzické, jako je multimorbidita a fyzická necinnost, nemely významný vliv na SWB. Spíse deprese a úzkost mela nejsilnejsí negativní dopad na SWB.
Autori poznamenávají, ze jelikoz jde o pozorovací studii, nemuze vysvetlit duvody zjistených sdruzení. Presto se zdá, ze autori verí.
"Stárnutí samo o sobe není nevyhnutelne spojeno s poklesem nálady a kvality zivota. Je to spíse prípad, kdy psychosociální faktory, jako je deprese nebo úzkost, narusují subjektivní blaho".
Prof. Karl-Heinz Ladwig
Výzkumníci také vyzývají k "zvýsenému zamerení na intervence v oblasti dusevního zdraví u starsích dospelých osob". Prof. Ladwig ríká: "Je to jeste dulezitejsí, protoze víme, ze vysoká úroven subjektivní pohody je spojena s nizsím rizikem úmrtí."
Autori také zduraznují, ze pro pochopení takzvaného vekového paradoxu je treba více výzkumu, to znamená pozorované vysoké pohody a pozitivní pohled na zivot, který má tendenci charakterizovat seniory, prestoze casto dochází k úbytku fyzického zdraví a mají omezené sociální prílezitosti.
Zjistete, jak muze pocítacová hra zlepsit príznaky mírné kognitivní poruchy.
Obsah Jak odstranit klístata Prevence Jak kontrolovat klístata Klístata jsou malé, krvavé clánkonozce související s pavouky, skorpióny a roztoci. Vetsina klístat má preferovaný hostitel v ruzných fázích svého zivota, jako jsou napríklad jeleni nebo mysi. Nicméne, mnozí budou kousnout cloveka nebo psa, pokud prílezitost vyvstane.
Muze úzkost zvýsit riziko demence?
Po zjistení, ze stres zhorsuje dusevní choroby, vedci se rozhodli resit otázku, zda úzkost poskozuje mozek a zda mohou urcit mechanismy, které stojí za spojením stresu a dusevní nemoci. Nová revizní studie naznacuje, ze chronické stresové a úzkostné poruchy zvysují riziko deprese a demence.
