Protein identifikuje agresivní rakovinové bunky, pripravené k sírení
Vedci objevili protein, který naznacují, ze identifikují, které nádorové bunky v nádoru budou agresivní a rozsírí se do zbytku tela.
Výzkumníci objevili protein, který by mohl identifikovat, které nádorové bunky v nádoru budou agresivní, migrují a vytvorí nové nádory.
Vedci - z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, NY a Bergenské univerzity v Norsku - hlásí své poznatky o proteinu, nazvaném PITPNC1, v casopise Rakovina Cell.
První autor Dr. Nils Halberg, molekulární biolog z University of Bergen, ríká:
"Zjistili jsme, ze agresivní rakovinové bunky, které se sírí v rakovine tlustého streva, prsu a kuze, obsahovaly mnohem vyssí cást proteinu PITPNC1 nez neagresivní rakovinové bunky."
Více nez 90% úmrtí na rakovinu je zpusobeno metastázami - kde tzv. Agresivní bunky opoustejí puvodní nádor a cestují do jiných cástí tela, aby vytvorily nové nádory. Jakýkoli objev tohoto procesu nám pomáhá priblízit se k záchrane milionu zivotu.
Metastatická rakovina má stejný název jako rakovina, ze které pocházejí bunky. Napríklad metastatický nádor v plicích tvorený bunkami, které migrují z nádoru prsu, se nazývá metastatický karcinom prsu, nikoli rakovina plic.
Pod mikroskopem, metastazující rakovinové bunky obecne vypadají velmi podobne jako bunky puvodního nádoru. Navíc metastatické rakovinné bunky a bunky puvodní rakoviny casto sdílejí nekteré molekulární rysy, jako je napríklad exprese urcitých proteinu.
Protein rídí uvolnování molekul penetrace tkáne
Dr. Halberg vysvetluje, ze v nádoru je mnoho ruzných druhu bunek, a zatímco nekteré bunky jsou benigní a nezpusobují zádné potíze, ostatní se stanou agresivními a pripraví se na sírení. A je velmi tezké predpovedet, které bunky se stanou agresivní.
Rychlé fakty o metastázách- Prakticky vsechny rakoviny mohou tvorit metastatické nádory
- Nejcastejsími místy pro metastázu jsou kost, játra a plic
- Pokud vznikne nový nádor u pacienta jiz léceného rakovinou, je pravdepodobnejsí, ze bude rakovinou metastazující nez nový primární nádor.
Dalsí informace o rakovine
Ve svém clánku popisuje tým, jak izolovali agresivní rakovinné bunky z metastazujících rakovin prsu, melanomu a tlustého streva a zjistili, ze vsichni mají gen, který byl mnohem výrazneji exprimován nez v bunkách, které se nerozsírily. Gen kóduje protein PITPNC1. Dr. Halberg poznamenává, ze:
"To znamená, ze muzeme predvídat, která rakovinná bunka jsou agresivní a sírí se mnohem dríve nez dnes."
On a jeho kolegové také zjistili, ze protein má velmi specifickou funkci pri sírení rakovinných bunek, které pouzívají krevní cévy k migraci na nová místa v tele.
Abychom mohli opustit nádor, vstoupit do krevních cév a pak se pripojit k novému orgánu, musí agresivní bunky proniknout do tkáne. Dr. Halberg ríká, ze to delají tím, ze uvolnují molekuly, které se chovají jako nuzky, prorezávají matrici proteinu obklopujících bunky a protein, který tento proces reguluje, je PITPNC1.
Tým doufá, ze zjistení pomuze nalézt lécebné postupy, které snizují riziko sírení rakoviny - napríklad po operaci, jak dokládá Dr. Halberg:
"Pokud se dostaneme k bodu, kdy muzeme nabídnout vlastní terapii zamerenou na funkci této bílkoviny, budeme schopni ji zastavit."
Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli o studii, která naznacuje, ze je zakázáno vystoupit z cév, muze být dalsím zpusobem, jak zastavit sírení rakoviny.
Mohl by lék proti tuberkulóze lécit autismus?
Antibiotikum uzívané k lécbe tuberkulózy má potenciál zmírnit sociální postizení spojené s poruchou autistického spektra, tvrdí nový výzkum. Výzkumníci naznacují, ze sociální postizení vnímání u autismu by mohlo být léceno antibiotiky. Studie ukazuje, ze lék d-cykloserin zvysuje funkci genu souvisejícího s autismem s názvem PCDH10 a zlepsuje sociální postizení u mysí.
Lécba diabetu - potenciální nový cíl
V on-line vydání sborníku Národní akademie ved uvádí, ze výzkumníci z univerzity v Cincinnati (UC) objevili, ze apolipoprotein A-IV (apoA-IV), prirozene produkovaný protein, který má schopnost snízit hladinu cukru v krvi a zvýsit sekreci inzulínu, muze být potenciálním cílem pro novou lécbu diabetu.