Parkinsonovi pacienti mohou reagovat na terapii vibracními kresly z 19. století

Pro zmírnení príznaku Parkinsonovy choroby vyvinul Jean-Martin Charcot, slavný neurolog v 19. století, "vibracní zidli", které prokázalo zlepsení u jeho pacientu. Nicméne, Charcot zemrel brzy poté, nez byl schopen provést komplexnejsí hodnocení jeho terapie.
Tým neurologických badatelu z Lékarského centra Rush University replikoval práci Charcotova, aby zjistil, zda jsou jeho pozorování podlozeny. Jejich studium, publikované v dubnovém vydání Journal of Parkinsonova choroba, naznacuje, ze i kdyz vibracní terapie výrazne zlepsuje nekteré príznaky Parkinsonovy nemoci, byl úcinek zaznamenán u lécené skupiny i kontrolní skupiny, coz naznacuje, ze vedle faktoru, krome vibrací, hraje roli i dalsí faktory.
Vedoucí výzkumný pracovník Christopher G. Goetz, MD, reditel Parkinsonovy nemoci a Centrum pohybových poruch u Rush, vysvetluje:

"Pokusili jsme se napodobit Charcotuv protokol moderním zarízením, abychom potvrdili nebo vyvrátili historické pozorování. Oba lécené skupiny a kontrolní skupina se podobne zlepsily, coz naznacuje, ze jiné faktory mely vliv na motorickou funkci Parkinsonovy nemoci."

Charcot získal myslenku na vývoj vibracní zidle, která kopírovala neustálé kývání vozu nebo vlaku poté, co mu jeho pacienti informovali, ze jejich nepohodlné nebo bolestivé príznaky zrejme zmizely behem dlouhých kocárenských jízd nebo jízd po vlaku a ze úleva se po urcitou dobu az po ceste.
Goetz a jeho tým náhodne pridelila 23 pacientum na jeden mesíc 30 minut dlouhé denní terapie v vibracní zidli nebo na stejném kresle bez vibrací, pricemz obe skupiny naslouchaly relaxacnímu CD prírody.
Zjistení ukázala, ze ti, kterí byli ve skupine s vibracemi, zaznamenali znacné zlepsení v motorické funkci po jednom mesícním denním 30minutovým lécebným schuzkám, ale skupina "nevibracních" také zaznamenala znacné zlepsení, i kdyz ne tak vysoká jako druhá skupina. Navíc obe skupiny mely podobné a podstatné zlepsení ve vztahu k úzkosti, depresi, únave a nocnímu spánku a vykazovaly podobnou vysokou spokojenost s jejich terapií.
Goetz vysvetluje:

"Nase výsledky potvrzují, ze Charcot zaznamenal zlepsení v symptomologii Parkinsonovy nemoci s chronickou vibracní lécbou, nenasli jsme vsak zádný efekt specifický pro vibrace. Namísto toho nase data naznacují, ze sluchová senzorická stimulace s uvolnením v kresle nebo proste úcast na výzkumu Protokol má stejný prospech jako vibrace na motorické funkci. Zatímco muzeme souhlasit s tím, ze nase výsledky nemuzou zmenit vedecké myslení o lécebných mechanismech, nase výsledky umoznují lékarum, aby vedli pacienty alespon k jednomu aparátu, který je bezpecný a spojený s objektivními zmenami v Parkinsonovu postizení skóre. "

Goetz uzavírá:

"Charcotova rada kolegum rezonuje s tím, ze v souvislosti s potenciálními moznostmi pacientu rezonuje vibracní terapie." Není to zádný malý zisk, který by mohl zmírnit pacienty s paralýzními agitany. "

Napsal Petra Rattue