Co je emfyzém?

Obsah

1. Co je emfyzém?
2. Symptomy
3. Lécba
4. Príciny
5. Typy
6. Etapy
7. Diagnóza
8. Prevence

Emfyzém je typ chronické obstrukcní plicní nemoci. Vzduchové vaky v plicích se poskozují a napínají. Výsledkem je chronický kasel a potíze s dechem.

Kourení je nejcastejsí prícinou, ale emfyzém muze být také genetický. Neexistuje lék, ale prestat kourit muze zastavit emfyzém, aby se zhorsil.

Ve Spojených státech (USA) bylo v roce 2016 diagnostikováno emfyzém 3,5 milionu lidí nebo 1,5% populace. Pocet úmrtí na emfyzém byl 7,455 nebo 2,3 na 100 000.

Rychlé fakty o emfyzému

Zde jsou nekteré klícové body týkající se emfyzému. Dalsí informace naleznete v textu tohoto clánku.

• Vetsina prípadu emfyzému je zpusobena kourením cigaret.
• Dýchavicnost a kasel jsou hlavním príznakem emfyzému.
• Lékari diagnostikují CHOPN a emfyzém s testy funkce plic, které merí kapacitu plic.
• Lécba zahrnuje léky, pouzití inhalátoru, respiracní pomoc a prípadne operaci.
• Lécba nezastaví nebo neposkozuje poskození plic, ale muze usnadnit príznaky a zabránit útokum.
• Ockování muze pomoci zabránit dalsím onemocnením, které by se mohly stát nebezpecné vedle emfyzému.

Co je emfyzém?

Kourení je jedním z klícových spoustecích emfyzému u tech, kterí jsou geneticky predisponováni k tomuto onemocnení.

Emfyzém je typ chronické obstrukcní plicní nemoci (COPD). Zahrnuje ztrátu elasticity a zvetsení vzduchových vaku v plicích.

Alveoly na konci bronchiola plic se zvetsují, protoze jejich steny se rozpadají nebo vzduchové vaky jsou zniceny, zúzené, zhroucené, natazené nebo nadmerne nahustené.

Mít mensí a vetsí poskozené vaky znamená, ze existuje snízená plocha povrchu pro výmenu kyslíku do krve a oxidu uhlicitého z nej.

Skoda je trvalá. Schopnost správne dýchat nemuze být plne obnovena.

Symptomy

Dva hlavní príznaky emfyzému jsou dusnost a chronický kasel. Ty se objevují v raných fázích.

Clovek s dýchavicností nebo dusností se cítí být neschopný zachytit dech.

Muze se zacít pouze behem fyzické námahy, ale jak nemoc postupuje, muze se zacít i behem odpocinku.

Emfyzém a CHOPN se vyvíjejí jiz radu let.

V pozdejsích fázích muze mít osoba:

Chronický kasel je jedním z nejcasnejsích príznaku emfyzému, spolu s dechem.

• casté infekce plic
• hodne hlenu
• sípání
• snízení chuti k jídlu a úbytek hmotnosti
• únava
• modré barvy nebo nehty nebo cyanóza kvuli nedostatku kyslíku
• úzkost a deprese
• problémy se spánkem
• ranní bolesti hlavy kvuli nedostatku kyslíku, kdyz dýchání v noci je obtízné

Jiné stavy sdílejí mnoho príznaku emfyzému a CHOPN, proto je dulezité vyhledat lékarskou pomoc.

Lécba

Lécba COPD a emfyzému má za cíl stabilizovat stav a zabránit komplikacím uzíváním léku a podpurné lécby.

Podpora terapie zahrnuje kyslíkovou terapii a pomoc pri odvykání kourení.

Lécivé terapie

Hlavním typem léku pouzívaných pro lécbu CHOPN a emfyzému jsou inhalacní bronchodilatancia pro zmírnení príznaku.

Pomáhají uvolnením a otevrením pruchodu vzduchu v plicích.

Bronchodilátory, které jsou dodávány pomocí inhalátoru, zahrnují:

• Beta-agonisté, kterí uvolnují bronchiální hladký sval a zvysují mukociliární clearance
• Anticholinergika nebo antimuskariniká, které uvolnují bronchiální hladký sval.

Tyto léky jsou stejne úcinné, jestlize se pravidelne pouzívají ke zlepsení funkce plic a zvýsení kapacity cvicení.

Existují krátkodobe pusobící a dlouhodobe pusobící drogy, které lze kombinovat.

Výber závisí na jednotlivých faktorech, preferencích a príznacích.

Príklady zahrnují albuterol, formoterol, indakaterol a salmeterol.

Léky s kortikosteroidy, jako je flutikason, mohou také pomoci. Steroidy se inhalují jako aerosolové spreje. Pomáhají zmírnit príznaky emfyzému spojené s astmatem a bronchitidou.

Kortikosteroidy mohou pomáhat lidem se spatne kontrolovanými príznaky, kterí pravidelne prozívají exacerbace i pres pouzití bronchodilatátoru.

U pacientu, kterí pokracují v kourení, kortikosteroidy nezmení prubeh onemocnení, ale mohou u nekterých pacientu zmírnit symptomy a zlepsit krátkodobé funkce plic.

Pri pouzití bronchodilatancií mohou snízit frekvenci útoku.

Existuje vsak dlouhodobé riziko nezádoucích úcinku, které zahrnují osteoporózu a tvorbu katarakty.

Kyslíková terapie

Kyslíková terapie muze výrazne zlepsit kvalitu zivota lidí s emfyzémem.

Jak se emfyzém postupuje a respiracní funkce klesá, nezávislé dýchání se stává obtíznejsí.

Kyslíková terapie zlepsuje dodávání kyslíku do plic. Kyslík muze být doplnen radou zarízení, nekterí z nich pro domácí pouzití.

Moznosti zahrnují elektricky rízené koncentrátory kyslíku, kapalné kyslíkové systémy nebo válce stlaceného plynu, v závislosti na potrebách a kolik casu clovek tráví venku nebo doma.

Kyslíková terapie muze být podávána 24 hodin denne nebo 12 hodin v noci.

Predlzuje zivot pro osoby s pokrocilou CHOPN a emfyzémem.

Pacienti budou monitorováni pro saturaci kyslíkem, aby se zabránilo kyslíkové toxicite.

Pohyb letadla muze zpusobit potrebu doplnkového kyslíku v dusledku nizsích tlaku vzduchu v kabine.

Chirurgická operace

Lidé s tezkým emfyzémem nekdy podstoupí chirurgický zákrok ke snízení objemu plic nebo k transplantaci plic.

Operace snizování objemu plic se odstranuje malými klíny z poskozené, emfyzematózní plicní tkáne.

Predpokládá se, ze dochází ke zesílení plicního zpetného rázu a ke zlepsení funkce membrány. V závazných prípadech to muze zlepsit funkci plic, toleranci pri cvicení a kvalitu zivota.

Transplantace plic zlepsuje kvalitu zivota, ale ne predpokládanou délku zivota pro osoby s tezkým emfyzémem.

Celozivotní léková terapie je nezbytná, aby se zabránilo tomu, ze imunitní systém odmítne novou tkán. Jeden nebo oba plíce mohou být transplantovány.

Lécba exacerbací

Komplikace lze rídit pomocí lécebné a kyslíkové terapie. Antibiotika mohou pomoci v prípadech bakteriální infekce.

Vetsina exacerbací je lécena kortikosteroidy, jako je prednison a kyslíková terapie.

Opioidní léky mohou zmírnit tezké kasel a bolest muze být u opioidu ulevitelná.

V roce 2014 uspeli vedci z University of Texas Medical Branch v Galvestonu v rustu lidských plícu pomocí kmenových bunek. V budoucnu by to mohlo prinést nadeji lidem s emfyzémem a jinými plicními stavy.

Plicní rehabilitace a rízení zivotního stylu

Plicní rehabilitace je program péce o osoby s emfyzémem.

Cílem je pomoci lidem zlepsit svuj zivotní styl tím, ze prestanou kourit, po zdravé strave a získání cvicení.

Pití velkého mnozství vody muze pomoci uvolnení dýchacích cest uvolnením hlenu.

V zime se vyhýbat studenému vzduchu muze zabránit svalovým krecemi. Muze vám pomoci sátek kolem úst nebo maska ??pro tvárení za studena.

Tyto zmeny nemusejí menit celkový prubeh onemocnení, ale pomáhají lidem zít s tímto onemocnením a zvysují výkonnost a kvalitu zivota.

Cvicení, která mohou napomoci zlepsit dýchání, zahrnují bránicí dýchání, dýchání kabelu a hluboké dýchání.

Príciny

Kourení cigaret je zodpovedné za nejméne 85 procent prípadu emfyzému a CHOPN.

Avsak ne vsichni kuráci jej vyvine, pouze ti, kterí jsou geneticky náchylní.

Jiné inhalacní toxiny, které mohou vést k emfyzému a CHOPN, zahrnují i ??ty, které souvisejí s prací. V nekterých zemích je kour z varení uvnitr a topení hlavní prícinou.

Dalsími rizikovými faktory jsou:

• nízká telesná hmotnost
• znecistení ovzdusí
• pracovní prach, napríklad minerální prach nebo bavlnený prach
• inhalované chemikálie, vcetne uhlí, zrn, isokyanáty, kadmium
• detské respiracní poruchy, bud virové infekce, poprípade astma

Vystavení pasivnímu kouri cigaret je povazováno za nepatrný prispevatel.

Nekterí lidé mají nedostatek bílkovin ?1-antitrypsin. Jedná se o genetický faktor, který muze vést k vzácné forme emfyzému.

?1-antitrypsin chrání plicy proti destrukci alveolárního tkáne neutrofilní elastázou.

Tento nedostatek je vrozený. Lidé se s ním narodí. Tito lidé mohou vyvinout emfyzém v pomerne raném veku, aniz by nekdy kourili.

Kourení vsak urychluje emfyzém u lidí, kterí jsou geneticky náchylní.

Emfyzém není nakazlivý. Jedna osoba to nemuze zachytit od druhého.

Typy

Emfyzém je typ chronické obstrukcní plicní choroby (CHOPN) a muze být rozdelen do ruzných typu, v závislosti na tom, která cást plic je ovlivnena.

Ruzné typy jsou:

• paraseptal
• centrilobulární, postihující hlavne horní laloky; to je nejcastejsí u kuráku
• panlobulární, která postihuje obe paraseptální a centrilobulární oblasti

Etapy

Stadia emfyzému byly popsány v Globální iniciative pro chronickou obstrukcní plicní nemoc (GOLD).

Fáze jsou zalozeny na nuceném výdechovém objemu za 1 sekundu (FEV1).

• Velmi mírné nebo Stage 1: FEV1 je asi 80 procent normálu
• Strední nebo 2. stupen: FEV1 je mezi 50 a 80 procent normální
• Závazná nebo stupen 3: FEV1 je mezi 30 a 50 procent normální
• Velmi závazné nebo Stage 4: FEV1 je nizsí nez ve stupni 3, nebo stejne jako stupen 3, ale s nízkými hladinami kyslíku v krvi

Fáze pomohou popsat stav, ale nemohou predpovedet, jak dlouho clovek pravdepodobne prezije. Lékari mohou provést testy, aby vedeli více o tom, jak vázný je stav cloveka.

Diagnóza

Lékar provede fyzické vysetrení a pozádá pacienta o své príznaky a anamnézu.

Nekteré diagnostické testy lze také pouzít k potvrzení, ze pacient má emfyzém spíse nez astma a srdecní selhání.

Pokud pacient nikdy nekouril, muze být provedena kontrola, zda má osoba nedostatek ?1-antitrypsinu.

Testy plicní funkce

Funkcní testy plic se pouzívají k potvrzení diagnózy emfyzému, ke sledování progrese onemocnení a ke stanovení odpovedi na lécbu.

Merí kapacitu plic pro výmenu respiracních plynu a zahrnují spirometrii.

Spirometrie posuzuje obstrukci proudení vzduchu. Merí se podle snízení objemu vynuceného výdechu po lécbe bronchodilatancií.

V tomto testu pacienti vyhodí co nejrychleji a nejtvrdsí do zkumavky. Trubka je pripevnena k zarízení, které merí objem a rychlost vyfukovaného vzduchu.

Nucený výdechový objem za jednu sekundu je zkrácen na FEV.

Ctyri stupne COPD od mírného az po závazné jsou determinovány FEV.

Dalsí testy

Jiné testy pouzívané lékari v procesu diagnostiky CHOPN a emfyzému zahrnují:

• zobrazování, jako je rentgenové vysetrení hrudníku nebo CT vysetrení plic
• Analýza arteriálního krevního plynu za úcelem vyhodnocení výmeny kyslíku

Prevence

Vyhýbání se ci ukoncení kourení je nejlepsí zpusob, jak zabránit emfyzému nebo jej zhorsit.

Ockování

Ockování muze pomoci predejít zhorsení COPD a emfyzému.

Kazdorocní ockování proti chripce je zapotrebí a lze doporucit pet let proti pneumonii.

Výziva

Snízená kapacita plic umistuje na denní aktivity vyssí nároky na energii, takze lidé s emfyzémem mohou být vystaveni riziku úbytku telesné hmotnosti a výzivové nedostatecnosti.

Nekterí lidé s emfyzémem mají nadváhu nebo obezitu a jsou povzbuzováni k tomu, aby zhubnout, nebot tyto stavy mohou vést k dalsímu zdravotnímu stavu.

Zdravá strava s mnozstvím cerstvého ovoce, zeleniny a celozrnných výrobku a nízkým príjmem tuku a cukru je dulezitá.