Negativní emocní reakce na kazdodenní stresory mohou prispet k psychologickým problémum pozdeji v zivote

Zpusob, jakým lidé reagují na kazdodenní stres, muze být presným prediktorem jejich dlouhodobého dusevního zdraví, odhalila studie zverejnená v casopise Psychologická veda.
Studie, kterou vedla Susan Charles, profesorka psychologie a sociálního chování UC Irvine, se zamerila na zjistení, zda kazdodenní podrázdení muze potenciálne poskodit nebo dokonce posílit nás.
Získali informace ze dvou ruzných podélných pruzkumu provádených ve Spojených státech. Údaje ukázaly, ze úcastníci, kterí reagovali na kazdodenní stresový faktor, jako je argument - negativne emocionálne, byli vystaveni zvýsenému riziku psychického utrpení a poruch nálady pozdeji v zivote.

Susan Charles rekl:

"Jak rídíme kazdodenní emoce zálezí na celkovém dusevním zdraví. Jsme tak zamereni na dlouhodobé cíle, ze nevidíme dulezitost regulace nasich emocí." Zmena toho, jak reagujete na stres a jak si myslíte o stresových situacích, je stejne dulezité jako udrzování zdravé výzivy a rutinní cvicení. "

Celkem bylo analyzováno 711 muzu a zen mezi 25 a 74 lety, kterí se podíleli na projektu Midlife Development ve Spojených státech a na Národní studii o kazdodenních zkusenostech.

Výsledky ukazují, ze i kdyz velké zivotní události mohou mít drastické úcinky na blaho lidí, dokonce i drobné emocionální zkusenosti prispívají k celkovým výsledkum dusevního zdraví.
Podle studie mohou negativní emoce v reakci na kazdodenní stresory skutecne prispet k dlouhodobým psychologickým problémum. Proto není nutne stresory, které zpusobují zdravotní potíze, ale zpusob, jakým na ne lidé reagují.
Karel dospel k záveru: "Je dulezité, aby nedoslo k tomu, ze kazdodenní problémy znicují vase chvíle. Koneckoncu, okamziky pripadají az na dny a dny se zvysují az na roky, bohuzel lidé nevidí problémy dusevního zdraví jako takové, dokud se nestanou tak závaznými, vyzadují odbornou péci. "

Penn State výzkumníci identifikují podobnou asociaci

Výzkumníci z Penn State podobne nalezli souvislost mezi zpusobem, jakým lidé reagují na stresory a výsledky ve zdravotnictví.
David Almeida, profesor humanistického a rodinného studia, rekl:

"Nás výzkum ukazuje, ze jak reagujete na to, co se ve vasem zivote deje, predpovídá vase chronické zdravotní stavy a 10 let v budoucnosti nezávisle na vasem soucasném zdraví a vasem budoucím stresu.
Napríklad, pokud máte dnes spoustu práce a vy jste opravdu nemotorní kvuli tomu, pak máte více pravdepodobností, ze budete mít 10 let nezádoucí zdravotní dusledky nez nekdo, kdo má dnes jeste spoustu práce, ale nenechá se to obtezovat. "

Napsal Joseph Nordqvist