Pozdní a casný nástup Alzheimerovy choroby ovlivnuje funkci mozku podobným zpusobem

Alzheimerova nemoc není spolecná, která obvykle postihuje starsí lidi, zatímco mnohem vzácnejsí, zdedená forma - také známá jako Alzheimerova rana - postihuje lidi mnohem dríve, nekdy az 30 nebo 40 let. Washingtonská univerzita v St. Louis, MO, zjistila, ze existují síte v mozku, které jsou postizeny podobným zpusobem obema formami onemocnení.

Nahlásení zjistení v casopise JAMA Neurologie, mezinárodní tým naznacuje, ze jak v dedicných, tak v dedicných formách Alzheimerovy choroby, stejná základní slozka mozkové funkce zacíná klesat zhruba pet let predtím, nez se projeví príznaky, jako je ztráta pameti.

Starsí autor Beau Ances, docent neurologie na lékarské fakulte Washingtonské univerzity, ríká:

"Sít mozku, postizená zdedenou Alzheimerovou chorobou ve veku 30 let, je velmi podobná sítím postizeným neúmyslnou Alzheimerovou chorobou u 60-, 70- nebo 80letých. To potvrzuje, ze to, co se ucíme studiem zdedeného Alzheimerova choroba, která se objevuje v mladsím veku, nám pomuze lépe pochopit a lécit castejsí formy onemocnení. "

Funkcní konektivita se podobne rozpadá v casném a pozdním nástupu Alzheimerovy choroby

Funkce, která se v týmu odrází v obou formách onemocnení, je to, co se nazývá "funkcní konektivita", kde úrovne aktivity sítovaných oblastí mozku stoupají a klesají ve vzájemném kroku. Vedci se domnívají, ze tento typ koordinace pomáhá mozkovým regionum spolupracovat, a také zustávat mimo sebe, behem dusevní cinnosti.

Vedci tvrdí, ze kontrola funkcní konektivity v mozku by mohla být zpusobem, jak sledovat, jak lécba Alzheimerovou chorobou funguje v prubehu progrese onemocnení.

Profesor Ances ríká, ze kontrola funkcní konektivity muze být uzitecným zpusobem, jak sledovat, jak lécba funguje, jak se choroba pohybuje od pocátecních fází k vzniku zjevnejsích príznaku:

"Práve ted se toto období, kdy se funkcní konektivita zacíná rozpadat, je cas, kdy rodiny a blízké mohou zacít vnímat malé zmeny osobnosti nebo dusevní funkce u nekoho s touto chorobou, ale nemají dostatecné zmeny, aby zpusobily skutecný poplach," vysvetluje.

Tým doufá, ze v budoucnu bude mozné zajistit, aby lécba zacala dobre pred temito zmenami. "Chceme zpomalit nebo zastavit skodu zpusobenou Alzheimerovými léty dríve," ríká prof. Ances.

Vedci jiz zjistili, ze nekteré z proteinu, které se stávají problematické v casném nástupu Alzheimerovy choroby, také zpusobují problémy v beznejsí forme, která se obvykle objevuje u starsích lidí.

Zjistení dostatecných dat je výzvou pri zkoumání obou forem Alzheimerovy choroby

Domnívají se také, ze mezi temito dvema formami onemocnení se vyskytují více podobností, ale není snadným predmetem výzkumu, který je zpochybnen dvema výzvami zejména: nalezení dostatecného poctu lidí s dedicnými Alzheimerovými studiemi a skutecnost, ze obe formy onemocnení postupují pomalu.

S prvním výzvou na mysli, Washingtonské univerzitní centrum Charlesa F. a Joanne Knight Alzheimerovo výzkumné centrum zahájilo mezinárodní sít pro studium rodin s dedeným vcasným onemocnením Alzheimerovy nemoci. Vytvoreno pred 5 lety, Dominantne zdedená sít Alzheimerovy choroby nebo DIAN nyní zapsala témer 400 rodin.

Ke splnení druhé výzvy výzkumné stredisko také shromazduje rozsáhlé údaje z dlouhodobých studií stárnutí, jako je studie o zdravém stárnutí a senilní demenci, která probíhá uz více nez 30 let.

Údaje získané z techto dvou iniciativ byly natolik dostatecné, aby umoznily autorum studií porovnávat funkcní konektivitu u obou forem Alzheimerovy nemoci. Pro studium funkcní konektivity výzkumníci potrebují výsledky skenu mozku, které se odehrávají jako snímek úcastníku.

Funkcní propojení muze sledovat prubeh onemocnení u diagnostikovaných pacientu

Profesor Ances ríká, ze zjistili, ze úpadek funkcní konektivity hraje roli ve stredních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ale to není místo, kde byste chteli hledat pocátecní diagnózu, protoze chcete lécit onemocnení dríve, nez se dostane do této fáze.

Takze zatímco nálezy nemusí pomoci s vcasnou diagnózou, to, co naznacují, ríká prof. Ances, ze "funkcní propojení nám muze pomoci sledovat vývoj Alzheimerovy choroby u pacientu, kterí jsou poprvé diagnostikováni, kdyz zacínají vykazovat casné známky demence . "

Zatím, z jiné nedávno publikované studie vedcu v Austrálii, Zdravotní novinky dnes se dozvedeli, jak nekteré oblasti mozku nemusí se stárnutím zpomalit, ale zustávají stejne úcinné jako v mládí.