Pozdnejsí ADHD Meds Start podkopává skóre matematiky u detí

Deti s ADHD, kterí zacnou uzívat léky s ADHD, mají pozdeji nizsí matematické skóre, ve srovnání s jejich protejsky, kterí dríve uzívali léky, uvedli v casopise výzkumníci z USA a Islandu Pediatrie. Ti, kterí uzívali léky do 12 mesícu od testu ctvrté trídy, klesli v sedmém testu skóre matematiky o sedmém stupni, ve srovnání s 9,4% u tech, kterí uzívali podobné léky po 25 az 36 mesících po stejném testu.
Tým rozhodl, zda pozdejsí zahájení stimulacní lécby ADHD (poruchy pozornosti / hyperaktivity) muze podkopat akademický pokrok v jazykové výuce a matematice u detí ve veku od 9 do 12 let.
Výzkumníci shromázdili údaje z islandského registru léciv a pripojili je k databázi národních scholastických vysetrení (Island). Údaje zahrnovaly celkem 11.872 detí narozených v letech 1994-1996. Vsichni absolvovali standardizované akademické testy ve ctvrté a sedmé tríde.
Autori vypocítali pravdepodobnost akademického úpadku - pokles o nejméne 5% - podle pocátku lécby ADHD a nacasování lécby zacalo mezi testy.
Vysetrovatelé zjistili, ze:

• Deti s diagnostikovanou ADHD mely významne vyssí pravdepodobnost klesající výkonnosti od prvního do druhého testu ve srovnání s ostatními detmi


• U tech, kterí zacali lécbu 25 az 36 mesícu po testu ctvrtého stupne, bylo mnohem pravdepodobnejsí, ze u testu sedmého stupne doslo k poklesu ve srovnání s detmi, které zahájily lécbu az 12 mesícu po testu ctvrtého stupne


• Nejvetsí rozdíl byl zaznamenán v matematických skóre. U detí s pozdejsí lécbou poklesl o 9,4% ve srovnání s poklesem o 0,3% u tech, kterí dostávali lécbu behem 12 mesícu od testu ctvrtého stupne (obe skupiny detí mely ADHD)


• Ve skolních dílech byl vetsí úcinek nez skoláci mezi temi, kterí v testu ctvrtého rocníku nevedli dobre

V Abstraktu ve stejném casopise dospeli autori k záveru:

"(u detí ve veku od 9 do 12 let) Pozdnejsí zacátek lécby stimulativním lékem pri poruchách pozornosti a hyperaktivity je spojen s akademickým poklesem matematiky."

Co je ADHD?

Podle psychologu, psychiatru a pediatru je ADHD (porucha pozornosti / hyperaktivita) nejcastejsí poruchou chování s pocátkem v detství. ADHD vsak muze mít vliv na lidi vsech vekových kategorií. Odborníci tvrdí, ze ADHD je neurobehaviorální vývojová porucha.

Osoba s ADHD má potíze se zamerením na neco, aniz by byla rozptýlena. Mohou také tezko ovládat to, co delají nebo ríkají. Rízení toho, kolik fyzické aktivity je správné pro urcitou situaci, bývá pro nekoho s ADHD tezsí, ve srovnání s jinými osobami.
Jednoduse receno - díte (nebo dospelý) s ADHD je více neklidné a impulzivní.
Normální detské chvení a vzrusení nemá nic spolecného s ADHD. Díte muze být nepozorné a neklidné, aniz by muselo mít ADHD.
Nekteré z príznaku ADHD mohou zahrnovat:

• Neklid
• Nadmerná aktivita
• Díte je fidgety
• Díte má tendenci prerusovat jiné lidi, nekdy nepretrzite
• Díte se nemuze dlouhodobe soustredit na konkrétní úkoly
• Díte nevenuje pozornost
• Díte má problémy cekat na svuj obrat ve tríde, doma nebo ve vnejsím svete

Vetsina detí bez ADHD má nekteré z výse uvedených príznaku. Teprve tehdy, kdyz se ve srovnání s jinými detmi stanou výrazne výraznejsími, muze existovat moznost, ze díte bude postizeno ADHD.

Nepozornost ve tríde nemusí nutne znamenat, ze díte má ADHD

Nejcasteji predepsané léky na lécbu ADHD

Lékari mají obvykle tendenci predepisovat stimulanty casteji, ale také mohou pomoci antidepresiva a / nebo léky na hypertenzi. Níze je seznam nejcasteji predepsaných léku pro ADHD (vsechny vekové skupiny):

• Ritalin, Mehylin, Metadata, Concerta, Daytrana (methylfenidát)
• Adderall (dextroamfetamin a amfetamin)
• Dexedrin (dextroamfetamin)
• Vyvanse (dimesylát lisdexamfetaminu)
• Focalin (dexmethylfenidát)
• Strattera (atomoxetin)
• Aplezin, Wellbutrin, Zyban (buproprion)
• Intuniv, Tenex (guanfacin)
• Catapres (klonidin)

Napsal Christian Nordqvist