Jak stres pomáhá imunitnímu systému

Prestoze chronický stres je pro vás spatný, nová studie potkanu ??odhaluje, ze krátkodobý stres muze skutecne pomoci posílit vás imunitní systém.
Studie, publikovaná online v Journal of Psychoneuroendocrinology a vedené výzkumníky z lékarské fakulty Stanfordské univerzity a dalsích dvou univerzit, pridává váhu k dukazu, ze imunitní reakce je zesílena takzvanou "bojovou nebo letovou" reakcí.
Podle výzkumníku jejich nálezy nabízejí moznost, ze nekdy budou schopny manipulovat s hladinami hormonu stresu, aby zlepsily reakce pacientu na ockování nebo zotavení z chirurgického zákroku nebo zranení.
Chronický stres má skodlivé úcinky vcetne potlacení imunitní odpovedi. Vedoucí autor studie Firdaus Dhabhar, Ph.D., docent psychiatrie a behaviorálních ved a clen Stanfordského institutu pro imunitu, transplantaci a infekci vsak vysvetlil, ze krátkodobý stres stimuluje imunitní aktivitu.
Imunitní systém hraje zásadní roli pri ochrane tela proti nemocem, pri boji s infekcí a pri hojení ran.
Dhabhar vysvetlil: "Matka príroda nám poskytla stresovou reakci v boji nebo letu, abychom nám pomohli, abychom nás nezabili."
Podle výzkumníku zjistení popisují telesne jemne koordinovaný systém, který detekuje nebezpecí a pripravuje se na ochranu. Dhabhar rekl:

"Nechcete, aby vás imunitní systém byl vzdy v pohotovosti, takze príroda vyuzívá mozek, orgán, který je nejvíce schopný detekovat blízící se výzvu, aby signalizoval, ze detekce na zbytek tela smerováním uvolnení stresu bez nich, lev nemohl zabít a impala nemohla uniknout. "

Ve studii výzkumníci podrobili krysám mírnému stresu tím, ze je omezili (jemne as plnou ventilací) v pruhledných krytech z plexiskla. Tento tým nekolikrát vykrocil behem dvou hodin a zjistil, ze stres zpusobuje masivní mobilizaci nekolika klícových typu imunitních bunek do krevního reciste a dalsích cástí tela.
Krome toho tým zjistil, ze tato mobilizace imunitních bunek byla rízena tremi hormony - norepinefrinem, epinefrinem a kortikosteronem - uvolnenými nadledvinami v reakci na mírný stres.
Hormonální cykly pracovaly na privedení imunitních bunek ze sleziny a kostní drene do krve a nakonec do ruzných "predních" orgánu.
Aby se ukázalo, ze specifické hormony jsou odpovedné za pohyb specifických bunecných typu, vedci podávali tri hormony, oddelene nebo v ruzných kombinacích, potkanum, jejichz adrenální radosti byly odstraneny, takze nebyly schopné produkovat vlastní stresové hormony.
Kdyz tým kopíroval vzorek uvolnování hormonu stresu, který byl dríve pozorován u potkanu, objevily se u potkanu ??bez adrenálních zláz stejný typ migrace imunitních bunek. Lécba placebem nezpusobila zádný takový úcinek.
Podle Dhabhara se norepinefrin uvolnuje brzy a hraje klícovou roli v transportu do krve bunek imunitních bunek, jako jsou lymfocyty, monocyty a neutrofily. Navíc epinefrin prenesl monocyty a neutrofily do krve a donutil lymfocyty do cílu, jako je kuze. Kortikosteron, který je uvolnen o neco pozdeji, zpusobil, ze prakticky vsechny typy imunitních bunek vyvedou z obehu do cílu, jako je kuze.
Vedci vysvetlili, ze celkovým úcinkem techto pohybu je zvýsení imunitní pripravenosti.
Nálezy z této studie by mohly vést k lékarským aplikacím, jako je podávání nízkých dávek stresových hormonu nebo léku, které je zrcadlí nebo antagonizují, aby se optimalizovala imunitní pripravenost pacientu na procedury, jako je chirurgický zákrok nebo ockování.
Dhabhar dospel k záveru: "Budou potrebné dalsí studie, vcetne lidských predmetu, které bychom chteli provést predtím, nez je mozné tyto pokusy aplikovat."
Napsal Grace Rattue