Jak by fikce mohla zlepsit empatii

Není vubec nic, jako by se ponoril do dobrého beletrie; pro mnoho ctenáru je to zpusob, jak podnítit predstavivost a poskytnout období úniku z pracnejsích aspektu kazdodenního zivota. Ale v novém prehledu jeden psycholog tvrdí, ze beletrie muze být prínosnejsí, nez si uvedomíme: má schopnost povzbudit empatii.
Fikce by podle nové recenze mohla zlepsit empatii cloveka v reálném svete.

V casopise Trendy v kognitivních vedách, Keith Oatley z Ústavu aplikované psychologie a lidského rozvoje na univerzite v Torontu, Kanada, diskutuje o tom, jak by fikce mohla mít vliv na sociální dovednosti cloveka.

Krome prezkumu poznatku z predchozích studií hodnotících tuto asociaci mluví o studii, kterou provedli sám a jeho kolegové, kterí zkoumali, jak literární fikce ovlivnuje empatickou odezvu ctenáru v reálném svete.

Podle Oatleyho pozdeji se vedci vyvinuli rostoucí zájem o to, jak by fikce mohla ovlivnit mysl.

"Ted je to trochu bzucení," ríká. "Z cásti, protoze vedci si uvedomují, ze je neco o fantazii dulezité."

Takový zájem byl cástecne podporen zvýseným vyuzitím zobrazování mozku v oblasti psychologie, ríká Oatley.

Poukazuje na jednu studii, která pouzívala funkcní zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI), aby zhodnotila reakci mozku na fantazie vyvolávající fantazii, napríklad "tmave modrý koberec" nebo "oranzovou pruhovanou tuzku".

"Jen tri takové fráze stacily na to, aby vyvolaly nejvíce aktivaci hippokampu, oblasti mozku spojené s ucením a pametí. To poukazuje na sílu vlastní mysli ctenáre," ríká Oatley.

"Spisovatelé nemusí vycerpávajícím zpusobem popsat scénáre, aby vylícili ctenárskou predstavivost - potrebují jen navrhnout scénu."

Zvýsená empatie pro ctenáre fiktivních knih

Ve své recenzi Oatley diskutuje o výsledcích studie, kterou on a jeho kolegové vedli, ze zkoumali, jak literární fikce muze ovlivnit ctenárskou empatii v kazdodenním zivote.

Vysvetluje duvody pro zkoumání tohoto vztahu, Oatley poukazuje na to, ze beletrie je "simulace spolecenských svetu" a "podobná lidem, kterí zlepsují své létající schopnosti v leteckém simulátoru, ti, kterí cetli beletrii, mohou zlepsit své sociální dovednosti. mozkový letový simulátor. "

Jako taková by empatie mohla být jedna sociální dovednost, kterou lze zlepsit prostrednictvím beletrie.

Aby zjistil, on a jeho výzkumný tým pozádali nekolik dospelých, aby dokoncili "Mysl v ocním testu", který Oatley popisuje jako "index empatie a teorie mysli, která není zalozena na vyprávení, a proto úcinky nelze vysvetlit slovními kompetencemi. "

V tomto testu byly subjekty povinny prohlízet 36 snímku ocí lidí a vybrat jednu ze ctyr frází, o kterých verí, ze nejvíce odpovídají tomu, co si kazdý clovek myslí nebo cítí. Pojmy byly: "reflexní", "zdesené", "podrázdené" nebo "netrpelivé".

Ve srovnání s subjekty, kterí cetli knihy, které nemají fikci, tito, kterí ctou fiktivní knihy, meli výrazne vyssí skóre testu, coz naznacuje mnohem vyssí úroven empatie.

Oatley ríká, ze toto zjistení zustalo po zapoctení individuálních rozdílu v osobnosti a dalsích charakteristikách.

Studie od Oatleyho a kolegové není první, kdo sdruzuje literární fikci se zvýsenou empatií. Popisuje predchozí výzkum, který ukázal ctenárum knihy nazvané Safránové sny - smyslený príbeh muslimské zeny v New Yorku - mel vetsí empatii pro lidi jiné rasy / etnicity ve srovnání s temi, kterí necetli fiktivní knihu.

Zlepsená empatie, která není specifická pro literární fikci

Predchozí studie naznacují, ze zvýsená empatie se nemusí objevit pouze u literární fikce. Oatley poukazuje na jednu studii, která zjistila lepsí empatii mezi úcastníky, kterí vidí fiktivní televizní dráhu. Prohlízení televizních dokumentu vsak nevyvolalo zádný takový efekt.

Celkove Oatley verí, ze dosavadní dukazy naznacují, ze jakákoli forma fiktivních médií, která zahrnuje ctenáre nebo diváka zabývající se charakterem, muze vést ke zlepsení empatie a dalsích sociálních dovedností v reálném svete.

"Nejdulezitejsím znakem toho, ze clovek je clovek, je, ze nase zivoty jsou spolecenské." Clovek se vyznacuje tím, ze deláme sociální usporádání s jinými lidmi - s práteli, s milenci, s detmi - které nejsou predem naprogramovány instinktem. rozsirovat a pomáhat nám porozumet nasí spolecenské zkusenosti. "

Keith Oatley

Nelze pochybovat o tom, ze vedci poukazují na souvislost mezi fikcí a psychologií, ale Oatley ríká, ze je toho mnohem víc. Jedna otázka, kterou by chtel odpovedet, je, jak vyprávení ovlivnilo evoluci cloveka.

"Témer vsechny lidské kultury vytvárejí príbehy, které se doposud spíse presvedcive nazývaly" zábavou "," ríká. "Myslím, ze se deje neco dulezitejsího."

Prectete si o studii, která ukazuje, jak muze acetaminofen snízit empatii.

Implantabilní prístroj "snizuje krevní tlak" prostrednictvím elektrických mozkových impulzu

Priblizne 67 milionu dospelých Americanu má vysoký krevní tlak, címz je vystaveno riziku infarktu nebo mrtvice. Ale vedci z Nemecka vyvinuli implantabilní prístroj, o kterém ríkají, ze mohou snízit krevní tlak tím, ze privádí elektrické signály do mozku. Výzkumný tým, vedený Dr. Dennisem Plachtem z University of Freiburg v Nemecku, nedávno zverejnil první sadu výsledku z jejich vytvorení v Journal of Neural Engineering.

(Health)

Prílis mnoho soli v obchodním chlebu, rekni britskou skupinu

Nedávný pruzkum obsahu soli témer 300 cerstvých a zabalených chlebu z retezových a nezávislých pekárn, supermarketu a pekárny v obchodech zjistil, ze více nez jedna ctvrtina z nich (28%) obsahovala stejnou cástku nebo více, sul v jednom kraji jako v balícku chipsu (známých v USA jako bramborové lupínky).

(Health)