Home Ridden Brain Stem Zranení Pacienti stastne celkove

Nase kvalita zivota je pro nás vsechny nesmírne dulezitá. Nicméne, pro ty miliony, které jsou zpusobeny poranením mozkových kmenu, je jejich stestí casto diskutováno. V nedávných pozitivních zjisteních se vsak pacienti s "uzavreným syndromem" domnívají, ze jsou stastní, a mnoho faktoru hlásených temi, kterí tvrdí, ze jsou nestastní, lze zlepsit, a tím zmenit názor, ze tito pacienti jiz nemohou uzívat kvalitu zivota a jsou kandidáty na eutanázii nebo asistovanou sebevrazdu.
Uzamcený syndrom popisuje stav, kdy clovek je plne vedom, ale nemuze se pohybovat nebo komunikovat, zachránit pohyby ocí nebo blikat. Tento syndrom je zpusoben poranením mozkových kmenu a postizené osoby mohou po desetiletí prezít.
Poranení mozku je velmi smrtelné zdravotní stav, který muze zmenit svou pamet, paralyzovat nebo zmenit svou osobnost. Lécba vyzadovaná pro poranení mozkových kmenu je velmi nákladná a zpusobuje vázné celozivotní utrpení rodine postizeného spolu s emocionálními a psychickými problémy. To jiste delá zivot tragickým, a proto obet, která utrpela zranení mozku v dusledku nedbalosti jiné osoby, má nárok na penezní odskodnení.
Resení poranení mozku je velmi obtízné. Mozkovna je velmi náchylná k poranení, protoze je prítomna v zadní cásti krku. Odhaduje se, ze kazdorocne dochází ke zranení témer dvou milionu mozkových kmenu a zranení se zotavuje jen velmi málo prípadu.
Zranení mozku muze zpusobit trvalé poskození, protoze mozkový kmen reguluje témer vsechny denní aktivity naseho tela. Základní funkce tela, jako je dýchání a srdecní tep, mohou být naruseny v dusledku poranení mozku. Poranení mozkových kmenu je proto velmi vázným zdravotním problémem. Jakékoliv poskození mozku muze být prímo spojeno se zranením mozkového kmene, a proto jsou príznaky podobné. Trauma nebo otok v mozku jsou castými prícinami poranení mozkových kmenu. Kdyz se mozky z nejakého duvodu zvetsují, vede ke stlacení mozkového kmene, který je pak zranen.
Ekologický ekonom Robert Costanza komentuje:

"Zatímco kvalita zivota je jiz dlouho explicitním nebo implicitním politickým cílem, byla primerená definice a merení neprekonatelná. Ruzné" objektivní "a" subjektivní "ukazatele v celé rade disciplín a merítek a nedávná práce na subjektivní studie o spokojenosti a psychologie stestí vyvolala nový zájem. "

Z tech pacientu, které se dotazovaly na jejich anamnézu, emocionální stav a názory na otázky týkající se konce zivota, 72% vsech respondentu uvedlo, ze jsou celkove spokojeni.

Pro ty, kterí hlásili, ze jsou nestastní, deprese, sebevrazedné myslenky a touha, aby nebyla resuscitována, pokud by vznikla potreba, nebo pro eutanázii byly castejsí.

Více nez 50% respondentu uznalo vázné omezení jejich schopnosti opetovného zaclenení do spolecnosti a vést normální zivot a pouze jeden z peti se mohl úcastnit kazdodenních aktivit, které povazují za dulezité.
Sedm procent tvrdí, ze se rozhodnou pro eutanázii, pokud dostanou prílezitost.

Autori studie dospeli k záveru:

"Nase data ukazují, ze bez ohledu na fyzickou devastaci a dusevní utrpení [techto] pacientu behem akutní fáze onemocnení muze mít optimální péce o zivot a revalidace významný dlouhodobý prínos. Navrhujeme, aby pacienti nedávno zasáhli [syndrom] by meli být informováni o tom, ze s nálezitou pécí mají znacnou sanci znovu získat stastný zivot. Podle naseho názoru zkrácení zivotních pozadavku ... platí pouze tehdy, kdyz pacienti dostanou sanci dosáhnout ustáleného stavu subjektivního blahobytu. "

Napsal Sy Kraft, B.A.