Pacienti s srdecním onemocnením by meli být opatrní u nekterých léku proti bolesti ríkají vedci

Pacienti trpící srdecními onemocneními by meli být opatrní pri uzívání spolecné skupiny léku proti bolesti známých jako nesteroidní protizánetlivá léciva (NSAID), tvrdí dánstí vedci v casopise Obeh tento týden, protoze drogy mohou zvýsit dlouhodobé riziko druhého srdecního záchvatu nebo dokonce smrti.
Mezi nesteroidní protizánetlivé léky patrí léky proti bolesti, jako je ibuprofen a naproxen, a léky na predpis, jako je celecoxib (Celebrex), který se pouzívá k lécbe artritidy, bolesti, menstruacních krecí a polypu.
Vedoucí autorky Anne-Marie Schjerning Olsenová, kolegová z kardiologického oddelení v Kodanské univerzitní nemocnici Gentofte, a kolegové zvýsené riziko by mohlo trvat az pet let po infarktu.

Odrázel dusledky pro lékare a pacienty, rekl Schjerning Olsen médiím:
"Je dulezité dostat zprávu klinikum, kterí pecují o pacienty s kardiovaskulární chorobou, ze NSAID jsou skodlivé, a to i nekolik let po infarktu."
Prestoze výzkumníci neprovádeli kontrolované klinické hodnocení, coz by bylo silnejsím zpusobem, jak dospet k temto záverum, jsou presvedceni, ze pravdepodobné viníci za zvýsené riziko jsou NSAID a nikoliv jiné neznámé faktory.

Studie

Schjerning Olsen a jeho kolegové pouzívali pro svou studii dánské národní registry nemocnic a lékáren, aby nasli témer 100 000 lidí ve veku od 30 let, kterí meli v letech 1997 az 2009 první infarkt. Byli také schopni videt z techto záznamu, které z úcastníku byly predepsány NSAIDs.
Zjistili, ze 44% úcastníku dostalo alespon jeden predpis pro NSAID.
Poté analyzovali údaje týkající se úmrtí a vyloucili dalsí faktory, o nichz je známo, ze ovlivnují riziko úmrtí nebo dalsí infarkt, jako jsou jiné nemoci a léky nebo rozdíly ve veku, pohlaví, príjmu a roce hospitalizace.
To odhalilo, ze predpis s NSAID byl spojen s 59% vyssím rizikem úmrtí z jakékoliv príciny jeden rok po prvním infarktu a o 63% vyssí po peti letech.
Analýza také ukázala, ze riziko druhého srdecního záchvatu nebo úmrtí na koronární onemocnení srdce (kde malé krevní cévy, které dodávají krev a kyslík do srdce prílis úzké) byly o 30% vyssí po jednom roce a o 41% vyssí po peti letech.
Schjerning Olsen uvedl, ze zjistení podporují dalsí studie, které naznacují, ze NSAID mají u pacientu s infarktem "bezpecné lécebné okno", a to platí nekolik let po této události.

Dusledky: Mely by být NSAIDy dostupné pres pocítadlo?

Obvykle mohou lidé, kterí mají infarkt, ocekávat, ze v prvním roce budou mít vyssí riziko druhého útoku nebo úmrtí, avsak toto ztrácí tak, ze o pet az deset let pozdeji není vetsí nez nikdo jiný. Ale tato zjistení naznacují, ze NSAID by to mohly jeste horsí.
Schjerning Olsen varuje, ze "u vsech pacientu po infarktu je doporucena dlouhodobá opatrnost pri pouzití NSAIDS".
V roce 2007 American Heart Association uvedla ve svém prohlásení, ze lékari by meli být opatrní, aby zvázili rizika versus prínosy, kdyz premýslejí o pouzití NSAID u pacientu, kterí mají kardiovaskulární onemocnení nebo kterí jsou prinejmensím s vysokým rizikem jeho vývoje.
Schjerning Olsen naléhave zádá o prehodnocení vyuzití nesteroidních protizánetlivých léku (NSAID) a o tom, zda by mely být snadno dostupné pres pult.
Ríká, ze verejnost obecne predpokládá, ze pokud jsou léky dostupné pres prepázku, znamená to, ze jsou v bezpecí. Ale "silný signál bezpecnosti ... muze být v tomto prípade v rozporu," dodává.
Napsal Catharine Paddock PhD