cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Kmenové bunky vyrobené z kvazi-klonovaného lidského embrya

Pridáním jader dospelých kozních bunek od pacientu s diabetem typu 1 k neoplodneným lidským vejcum, aniz by bylo nejprve odstraneno DNA vajícka, jak bylo provedeno s cílem klonovat ovce Dolly, vedci v laboratori kmenových bunek v New Yorku dokázali reprogramovat vejce embryonálního stavu a vytvárejí samoreprodukcní radu embryonálních kmenových bunek z kvázi klonovaného embrya. Embryo není pravým klonem dárcovského pacienta, protoze má tri sady chromozomu: dva od pacienta a jedno od samotného vejce. Jedná se vsak o krok správným smerem a zdá se, ze úspech prekonal nekteré obtíze, které od vedcu Dolly unikaly vedcum.
Muzete si precíst, jak výzkumníci v laboratori New York Stem Cell Foundation pouzili klonovací technologii k preprogramování dospelých lidských vajecných bunek do embryonálního stavu. Príroda.
Pomocí kmenových bunek k regeneraci poskozených nebo ztracených tkání vedci jednoduse doufají, ze vyvíjejí bezpecné a úcinné lécení a lécbu oslabujících onemocnení, jako je Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, diabetes a dalsí, které postihují miliony lidí po celém svete.
Ale získávání kmenových bunek nákladove efektivním a bezpecným zpusobem se ukázalo jako nejednoznacnejsí, nez se poprvé myslelo, protoze vedci nejprve klonovali Dolly v roce 1996.
Kmenové bunky jsou "hlavní bunky", které se za správných podmínek mohou stát jakýmkoli druhem bunky v tele: jsou "pluripotentní". "Nejlepsím" kmenovými bunkami jsou embryonální kmenové bunky: ty se mohou stát prakticky libovolným typem bunky a jsou prirozene pluripotentní. Existují vsak etické problémy se sklizenmi embryí a potrebujete mnoho z nich.
Dalsím typem kmenové bunky je takzvaná indukovaná pluripotentní nebo "iPS" kmenová bunka, která je vytvorena vlozením nekolika genu do zralých bunek, které je preprogramují do embryonálního stavu, címz se vyloucí potreba pouzít celé vajícko. Tyto bunky iPS mají tu výhodu, ze mají stejnou DNA jako dárcovský pacient, který potrebuje novou tkán, ale od té doby, co prisli na scénu v roce 2006, jsme objevili, ze bunky iPS se lisí od embryonálních kmenových bunek jemnými, ale dulezitými zpusoby, stále jsme daleko od získání bezpecných a uzitecných lécby kmenovými bunkami z této metody.
Takze zpusob, jak prekonat etické problémy s pouzíváním embryí a problémy s iPS, by mohl spocítat klonovací cestu, která zacala s ovcemi Dolly. Zdá se to jednoduché: vezmete lidské vejce, odstrante vajecnou DNA a vlozte DNA pacienta, který potrebuje nové tkáne, a pockejte, az se vajícko rozdelí. Nicméne tato metoda je také plná problému, pro zacátek budete potrebovat hrozné mnozství vajec (není problém, kdyz pracujete s ovcemi), protoze proces je velmi hnusný a mnoho bunek proste nedosahuje nekolika divizí.
V roce 2004 skupina vedcu pod vedením Woo Suk Hwanga, potom biologa na Soulské univerzite, uvedla, ze vyrobila zivotaschopné klonované lidské embryo, ale ukázalo se, ze výsledky byly falesné a pouzívali více nez 2 000 vajícek získaných neeticky. Následky této "studie" vyvolaly vázné otázky o právních a morálních dusledcích pouzívání lidských vajec pro výzkum.
Vedoucí studie Dieter Egli, výzkumný pracovník New York Stem Cell Foundation Laboratory a kolegové se rozhodli zacít od zacátku. Provedli sérii experimentu s pouzitím 270 vajícek ze 16 dárcu, aby se pokusili urcit krok v procesu klonování, který zpusoboval problémy. Zjistili, ze to byl krok, kdy byla odstranena vajícka DNA, a tak se pokusili klonovat bez odstranení vajecné DNA: ve skutecnosti koaxializovat vajíckovou bunku se tremi sadami chromosomu, dvema od dárce a jeden z vejce, aby se rozdelily.
Reprogramování fungovalo a kvázi klonovaný "embryo" (se tremi sadami chromozomu) dosáhl stupne blastocysty, který obsahuje asi 70 az 100 bunek, ze kterých muzete vytváret kmenové bunky.
Egli rekl agenture Nature News, ze byl prekvapen "ze skutecne funguje. Nás výsledek opravdu dokazuje, ze technické prekázky mohou být prekonány."
Robert Lanza se specializuje na vývoj terapií, které vyuzívají technologii kmenových bunek. Je vedoucím vedeckým pracovníkem spolecnosti Advanced Cell Technology, která se sídlem v Santa Monice, Kalifornie, a nezúcastnila se studie. Ríkal, ze práce Egli a kolegové udelala "jasne ukazuje obrovskou sílu této technologie" a ze "lidské vejce skutecne mají kouzlo, o kterém jsme si mysleli, ze ano".
Je vsak opatrný ohledne tohoto konkrétního experimentu, poukazuje na to, ze metoda nebyla dríve zkousena a také, ze nemá "klinický význam", protoze kmenové bunky nejsou kompatibilní s tkánemi pacienta, protoze mají dodatecnou sadu chromozomu.
Nicméne, jelikoz se o novinkách busí více zpráv, vedci mohou vyhledávat více "prirozených" zpusobu reprogramování bunek pomocí klonování.
Mezitím se Egli a jeho skupina pokousejí porozumet víc chromozomu vajec a jaké faktory mají, které pomáhají rozdelit bunky a dosáhnout stupne blastocysty, které nejsou v chromozomech zralých bunek.
V rozhovoru s Nature News Lanza rekl, ze si myslí, ze by mohlo dojít k tomu, ze kdyz vezmete chromozomy z vajícka, odstraníte také vretenové zarízení nezbytné pro delení bunek, coz nemusí být pro jiné druhy tak dulezité.
Egli uvedl ve svém prohlásení, ze:
"Nase nadeje je, ze muzeme eventuálne prekonat zbývající prekázky a pouzívat kmenové bunky specifické pro pacienty k lécení a lécení lidí, kterí trpí cukrovkou a jinými nemocemi."
Napsal Catharine Paddock PhD

Zlepsení doby prezití srdce po transplantaci - vek a kde se to deje

Zlepsení doby prezití srdce po transplantaci - vek a kde se to deje

Podle studie provedené výzkumnými pracovníky Johns Hopkins je u pacientu s transplantací srdce podstatne vyssí pravdepodobnost, ze prezijí nejméne deset let po jejich operaci, jestlize podstoupili postup pred dosazením veku 55 let v nemocnici, která provádí nejméne 9 transplantací srdce za rok. Studie je publikována v breznovém vydání Annals of Thoracic Surgery.

(Health)

Míra obezity stoupne do roku 2025, pokud vlády nepodarí prijmout opatrení, uvádí zpráva

Míra obezity stoupne do roku 2025, pokud vlády nepodarí prijmout opatrení, uvádí zpráva

Obezita je pokracující zdravotní problém, který postihuje priblizne 13% lidí po celém svete. Pokud nebude podniknuto dalsí opatrení vlády, celková míra obezity se do roku 2025 zvýsí o dalsí 4%, podle nové zprávy Svetové federace obezity. Zpráva predpovídá, ze tezká obezita postihuje priblizne 177 milionu dospelých po celém svete v prístích deseti letech, pokud vlády nedokázou tuto zálezitost resit.

(Health)