Genetika predpovídá závislosti na kourení

Genetický metabolismus nikotinu nedávno predpovídal tendenci stát se kurák.
V nové studii provedené Montrealským neurologickým institutem a nemocnicí, The Neuro, McGill University, nálezy ukazují, ze lidé s rychlým metabolizmem nikotinu mají vetsí reakci na mozkovou reakci na kourení nez ty, které mají pomalý metabolismus nikotinu. Drívejsí výzkum ukazuje, ze vetsí reakce na kourové signály predpokládá snízenou schopnost prestat kourit a environmentální príznaky povzbuzují vetsí príjem nikotinu u lidí i zvírat.
Jak je patrné z jiných studií, uzívání tabáku je stále jednou z hlavních prícin smrti a onemocnení, kterým lze zabránit ve Spojených státech. Tento nový objev, ze míra metabolismu nikotinu ovlivnuje reakci mozku na kourení, muze potenciálne vést cestu k prizpusobeným programum pro abstinenci kourení na základe genetiky.
Kourení, napríklad kourení nebo cigareta, souvisí s uzíváním cigaret a relapsem. Nicotinový metabolismus provádený jaterním enzymem muze být rychlý nebo pomalý a ovlivnuje hladinu nikotinu v krvi, která se pohybuje do mozku. Tato konkrétní studie testovala úcastníky pro jejich genotyp enzymu a jejich rychlost metabolismu nikotinu.
Kuráci ve veku 18 az 35 let, kterí denne po dobu alespon dvou let konzumovali 5 az 25 cigaret denne, byli behem studie sledováni. Reakce mozku na kourení byla zkoumána funkcními MRI. Rychlí metabolizátori meli výrazne vyssí odezvu na vizuální signály nez pomalé metabolizátory v oblastech mozku spojené s pametí, motivací a odmenou.
Lékar-vedec Dr. Alain Dagher, vedoucí vysetrovatel v The Neuro ríká,

"Zjistení, ze rychlost metabolismu nikotinu má vliv na reakci mozku na kourení, podporuje hypotézu, ze jedinci s rychlým metabolizmem nikotinu by meli vetsí reakci na mozkovou reakci na kourení, nebot v úzkém spojení v kazdodenním zivote mezi expozicí cigaret a nárustem koncentrace nikotinu v krvi. Jinými slovy se naucí spojovat kourení cigaret s nárustem nikotinu. "

Pomalé metabolizátory mají na druhé strane konstantní hladiny nikotinu v krvi po celý den a jsou méne náchylné k vývoji podmínených reakcí na signály. U techto uzivatelu není kourení spojeno s krátkými nárazy nikotinu, spíse se pouzívá k udrzení kognitivních schopností, jako je rozpetí pozornosti, pamet a úleva od stresu. Jak je patrné z predchozího výzkumu, genetika hraje roli v nejúspesnejsím zpusobu lécby závislosti na kourení.
Autori navrhují, ze budoucí studie by se mely zamerit na programy abstinence proti kourení urcené jednotlivcum. Merení rychlosti metabolismu jako soucásti rozhodovacího procesu pro lécbu muze být úcinné. Pacienti s pomalým metabolizmem nikotinu budou s nejvetsí pravdepodobností tezit z dlouhodobe pusobících cholinergních léciv, jako je nikotinová náplast, zatímco ti, kterí mají rychlý metabolismus nikotinu, budou mít prospech z terapie vyvolané touhou, jako je bupropion, který není na bázi nikotinu, coz je antidepresiva pouzívaná k zastavení kourení.
Napsal Kelly Fitzgerald