Vývoj lidského mozku souvislý s mladými geny

Podle nové studie jsou mladé geny, které se objevily po odstepení primátu od ostatních druhu savcu, pravdepodobneji vyjádreny ve vývojovém lidském mozku. Korelace, zverejnená online 18. ríjna v casopise Open Access PLoS Biology, naznacuje, ze evolucne nedávné geny mohou být odpovedné za budování jedinecne silného lidského mozku.
Dosavadní geny dosud vetsinou ignorovali vedci, ale vedoucí autor Manyuan Long PhD, profesor ekologie a evoluce na University of Chicago, ríká:

"Zjistili jsme, ze existuje korelace mezi novým genovým puvodem a vývojem mozku. V celním kortexu mozku existuje zhruba 50 az 60 genu specifických pro cloveka, coz je cást, která vede k tomu, ze se lidé lisí od ostatních primátu jiných nez lidských. "

Od dávných historiku vedci byli zmateni otázkou, jak slozitý a jedinecný vývoj lidského mozku oddeluje lidi od svých primátu predku. Vedci se obrátili na genetiku, aby odpovedeli na otázky týkající se nasich príbuzenských príbuzných a dalsích druhu od dokoncení Projektu lidského genomu a rostoucí dostupnosti sekvencí genomu. Na základe techto studií mnoho vedcu vyvinulo hypotézu, ze velkolepý rozdíl lidského mozku ve srovnání s jinými druhy je zpusoben diferenciální regulací konzervovaných genu sdílených napríc druhovými, místo príchodu nových druhove specifických proteinu kódujících genu.

Dlouhá laborator vsak objevila ve studii z roku 2010, ze mladsí, druhove specifické geny mohou být stejne dulezité jako vývoj organismu jako starsí, konzervované geny.
Pro nové studium vedoucí autor Yong Zhang, PhD. a jeho tým sloucil databázi genového veku s údaji o transkripci od lidí a mysí k pozorování, kdy a kde jsou pro kazdý druh vyjádreny mladé geny.

Jejich zjistení ukázaly, ze procento mladých genu, které jsou exprimovány v mozku, bylo vyssí u mladých genu specifických pro primáty ve srovnání s mladými geny specifickými pro mysi. Vedci také zjistili, ze v prubehu vývoje orgánu existuje vyssí potenciál pro lidské specifické mladé geny, které se objevují ve fetálním mozku, a také v rozvinutých strukturách mozku jedinecných u primátu, jako jsou neokortex a prefrontální kura.
Výzkumníci poukazují na to, ze jejich objev je zalozen pouze na vzájemném vztahu mezi vzhledum mladých genu specifických pro cloveka a vývojem pokrocilých mozkových struktur. Budoucí výzkum posuzuje funkci techto genu a jejich vliv na strukturování jedinecného lidského mozku.

Jednou z vlastností, která zvysuje zvedavost vedcu, je to, ze mnohé z nových genu se zdají kódovat jedinecné bílkoviny místo toho, ze jen upravují regulaci starsích konzervovaných bílkovin.
Dlouho komentoval:

"Tradicne lidé neverí, ze by nový protein nebo nový gen mohly hrát dulezitou roli v dulezitém procesu. Vetsina lidí venuje pozornost regulaci genu, ale z celkového poctu asi 1300 nových genu bylo pouze 13% podílí se na nové regulaci. Zbytek, asi 1100 genu, jsou nové geny, které prinásejí zcela nový typ funkce. "

Napsal Petra Rattue