Príznaky, príciny a lécba epilepsie

Obsah

1. Symptomy
2. Príciny
3. Lécba
4. Typy
5. Vs. záchvaty
6. Výhled

Lidé s epilepsií mají rekurentní záchvaty, protoze náhlý nárust elektrické aktivity v mozku zpusobuje docasné narusení komunikacních systému mezi mozkovými bunkami.

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) popisují epilepsii jako "bezný neurologický stav charakterizovaný recidivujícími záchvaty".

Tento clánek vysvetlí typy, príznaky, lécbu a prognózu epilepsie.

Rychlá fakta o epilepsii

Zde jsou nekteré klícové body týkající se epilepsie.

• Epilepsie je neurologická porucha.
• Primární príznaky obvykle zahrnují záchvaty.
• Záchvaty mají radu závaznosti v závislosti na jednotlivci.
• Lécba zahrnuje léky proti záchvatum.

Príznaky epilepsie

Epilepsie je neurologický stav.

Hlavním príznakem epilepsie jsou opakované záchvaty. Pokud je prítomen jeden nebo více z následujících príznaku, mel by se lékar podívat na lékare, zejména pokud se opakuje:

• krece bez teploty (bez horecky)
• krátké kouzla výpadku nebo zmatená pamet
• prerusované kouzla mdloby, behem kterých dochází ke ztráte kontroly strev nebo mocového mechýre, coz casto bývá následkem extrémní únavy
• na krátkou dobu nereaguje na pokyny nebo otázky
• osoba se stane tuhá, náhle, bez zjevného duvodu
• osoba najednou spadá bez jasného duvodu
• náhlé záblesky blikat bez zjevných podnetu
• náhlé záchvaty zvýkání, bez jakéhokoli zrejmého duvodu
• krátce se clovek zdá být omrácen a neschopen komunikovat
• opakující se pohyby, které se zdají nevhodné
• osoba se strachuje bez zjevného duvodu; mohou dokonce panicovat nebo se rozhnevat
• zvlástní zmeny smyslu, jako je vune, dotek a zvuk
• pazí, nohou nebo trhlinky, u kojencu se to objeví jako hromada rychlých trhavých pohybu

Musí být odstraneny následující podmínky. Mohou vykazovat podobné príznaky a jsou nekdy spatne diagnostikovány jako epilepsie:

• vysoká horecka s príznaky podobné epilepsii
• mdloby
• narkolepsie nebo opakující se epizody spánku behem dne
• kataplexie nebo období extrémní svalové slabosti
• poruchy spánku
• nocní mury
• panický záchvat
• stavy fugy, vzácná psychiatrická porucha
• psychogenních záchvatu

Príciny: Jak se clovek dostává epilepsie?

Osoba s epilepsií bude mít opakované záchvaty.

Kazdá funkce v lidském tele je spustena zprávovými systémy v nasem mozku. Epilepsie má za následek narusení tohoto systému kvuli vadné elektrické cinnosti.

V mnoha prípadech není presná prícina známa. Nekterí lidé zdedili genetické faktory, které zpusobují, ze je epilepsie pravdepodobnejsí.

Mezi dalsí faktory, které mohou zvýsit riziko, patrí:

• napr. pri havárii auta
• stavu mozku, vcetne mrtvice nebo nádoru
• infekcních onemocnení, napríklad AIDS a virové encefalitidy
• prenatální poranení nebo poskození mozku, ke kterému dojde pred porodem
• vývojové poruchy, napríklad autismus nebo neurofibromatóza

Pravdepodobne se objeví u detí mladsích 2 let a dospelých nad 65 let.

Co pacient s epilepsií behem záchvatu bude záviset na tom, která cást mozku je ovlivnena a jak siroce a rychle se sírí z této oblasti.

CDC poznamenává, ze podmínka "není dobre pochopena." Casto nelze identifikovat konkrétní prícinu.

Je epilepsie castá?

V roce 2015 postihla epilepsie 1,2 procenta obyvatelstva ve Spojených státech nebo 3,4 milionu lidí, vcetne 3 milionu dospelých a 470 000 detí.

Svetová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, ze epilepsie postihuje 50 milionu lidí po celém svete.

Lécba epilepsie

V soucasné dobe neexistuje lék pro vetsinu typu epilepsie. Operace vsak muze zabránit vzniku nekterých záchvatu a v mnoha prípadech muze být tento stav rízen.

Pokud záchvaty zpusobí záchvaty, které mohou být odstraneny, nekdy mohou operace zastavit. Pokud je diagnostikována epilepsie, lékar predepíse léky proti epilepsii nebo antiepileptiky.

Pokud léky nefungují, dalsí mozností by mohla být operace, zvlástní výziva nebo VNS (stimulace vagových nervu).

Cílem lékare je zabránit vzniku dalsích záchvatu a soucasne se vyvarovat nezádoucích úcinku, aby pacient mohl vést normální, aktivní a produktivní zivot.

Antiepileptika (AED)

Vetsina AED je prijímána ústne. Typ záchvatu, který má pacient, se rozhodne, který lék muze lékar predepsat. Pacienti ne vsechny reagují stejným zpusobem na léky, ale zdá se, ze AED pomáhají kontrolovat záchvaty v 70% prípadu.

Mezi léky, které se bezne pouzívají k lécbe epilepsie, patrí:

• valproát sodný
• karbamazepin
• lamotriginu
• levetiracetam

Nekteré léky mohou zastavit záchvaty u jednoho pacienta, ale ne v jiném. Dokonce i kdyz je nalezen správný lék, muze trvat nejakou dobu, nez se najde ideální dávka.

Typy epileptických záchvatu

Existují tri diagnózy, které lékar muze provést pri lécbe pacienta s epileptickými záchvaty:

• Idiopatická: Není zrejmá prícina.
• Kryptogenní: Lékar si myslí, ze je to pravdepodobne prícina, ale nemuze to urcit.
• Symptomatická: Doktor ví, co je prícinou.

Existují tri popisy záchvatu, v závislosti na tom, kde cinnost v mozku zacala.

Cástecný záchvat

Parciální záchvat znamená, ze epileptická aktivita probíhala jen v cásti mozku pacienta. Existují dva typy cástecného záchvatu:

• Jednoduché cástecné záchvaty - pacient je behem záchvatu vedom. Pacient si ve vetsine prípadu uvedomuje své okolí, prestoze probíhá záchvat.
• Komplexní cástecný záchvat - vedomí pacienta je naruseno. Pacient obecne nepamatuje na záchvaty, a pokud ano, jejich pamet bude nejasná.

Generalizované záchvaty

Generalizovaný záchvat nastává, kdyz obe poloviny mozku mají epileptickou aktivitu. Vedomí pacienta je ztraceno behem probíhajícího záchvatu.

Tonic-klonické záchvaty (predtím známé jako záchvaty velkého malírství): Snad nejznámejsí typ generalizovaného záchvatu. Zpusobují ztrátu vedomí, tuhost tela a otresy.

Absence záchvaty: Dríve nazývané záchvaty s malými záchvaty, které se týkají krátkých úniku vedomí, kde se zdá, ze jednotlivec hledí do vesmíru. Absence záchvaty casto dobre reaguje na lécbu.

Tonicové záchvaty: Svaly se ztuhnou a osoba muze spadnout.

Atonické záchvaty: Ztráta kontroly svalu zpusobuje náhlý pokles osob.

Klonické záchvaty: Toto je spojeno s rytmickými, trhanými pohyby.

Sekundární generalizovaný záchvat

Sekundární generalizovaný záchvat nastává, kdyz epileptická aktivita zacíná jako cástecný záchvat, ale pak se rozsírí na obe poloviny mozku. Vzhledem k tomu, ze k tomuto vývoji dochází, pacient ztratí vedomí.

Epilepsie vs. záchvaty

Záchvaty jsou jediným príznakem epilepsie. Epilepsie je definována jako "dva nebo více neprovokovaných záchvatu", podle Johns Hopkins Medicine.

Nekterí lidé mají jedno záchvaty nebo záchvaty, které nejsou spojeny s epilepsií. Podle spolecnosti Spojeného království pro epilepsii nejsou zádné epileptické záchvaty zpusobeny elektrickou aktivitou v mozku. Príciny mohou být fyzické, emocionální nebo psychologické.

Existují také ruzné typy záchvatu. Záchvaty se mohou lisit u osob s epilepsií, takze u dvou jedincu muze tento stav vypadat jinak. Z tohoto duvodu se muze nazvat porucha spektra.

Výhled

Epilepsie muze ovlivnit zivot cloveka ruznými zpusoby a výhled bude záviset na ruzných faktorech.

Budou záchvaty pokracovat?

Pokud je prícina jednoznacne identifikovatelná, záchvaty pravdepodobne budou pokracovat.

Mezi dalsí faktory ovlivnující sance na remise patrí:

• prístup k lécbe
• reakce na lécbu
• vek, kdy doslo k príznakum
• jiný neurologický stav, který muze osoba mít

Muze epilepsie vést k poskození mozku?

Studie zverejnená v roce 2005 naznacuje, ze lidé s tezkou epilepsií, kterí trpí záchvaty, mají vetsí pravdepodobnost potízí s kognitivní schopností a funkcí mozku. Dlouhá doba remise byla spojena s mensím poctem kognitivních problému.

Z prehledu zverejneného v roce 2006 vyplývá, ze u nekterých lidí muze docházet k "mírnému, ale meritelnému" poklesu v intelektuálním výkonu dospelých a detí.

Výzkumní pracovníci vsak poukazují na to, ze v této oblasti existuje málo spolehlivého výzkumu a ze "kvuli mnoha zmateným promenám je obtízné odhadnout záchvaty per se, ale zdá se být omezené."

Pokud existuje riziko, jak ríkají autori, zdá se, ze je vyssí u tech, u kterých doslo ke generalizovaným symptomatickým typum epilepsie, s castými záchvaty, které zacaly v raném veku, a vysokou mírou uzívání antiepileptických drog.

Nedávné studie zkoumaly kognitivní zmeny u detí ve stárí, a to bud s epilepsií nebo bez ní. Výsledky naznacují, ze epilepsie je spojena s horsími kognitivními výsledky.

Nicméne není jasné, zda:

• epilepsie zpusobuje poskození
• podobná strukturální zmena zpusobuje jak epilepsii, tak postizení
• antiepileptické léky mají úcinek

To je oblast, která potrebuje dalsí výzkum

Jiné úcinky

Epilepsie muze ovlivnit ruzné aspekty zivota cloveka, vcetne:

• emocí a chování
• sociálního rozvoje a interakce
• schopnost studovat a pracovat

Dopad na tyto oblasti zivota bude do znacné míry záviset na frekvenci a závaznosti záchvatu.

Ocekávaná délka zivota lidí s epilepsií

V roce 2013 výzkumníci z Oxfordské univerzity a University College London v USA hlásili, ze lidé s epilepsií mají 11krát vyssí pravdepodobnost predcasné smrti ve srovnání s ostatními obyvateli.

Riziko se zdá být vetsí, pokud má osoba také dusevní onemocnení. Samovrazdy, nehody a útoky predstavovaly 15,8 procent predcasných úmrtí. Vetsina lidí postizených temito osobami byla také diagnostikována s mentální poruchou.

Vedoucí výzkumka Seena Fazelová uvedla:

"Nase výsledky mají významné dusledky pro verejné zdraví, nebot priblizne 70 milionu lidí po celém svete trpí epilepsií a zduraznují, ze peclivé posouzení a lécba psychiatrických poruch jako soucást standardních kontrol u osob s epilepsií by mohlo pomoci snízit riziko predcasné smrti u techto pacientu. studie rovnez zduraznuje význam sebevrazedných a nehmotných nehod jako hlavní príciny úmrtí, které lze predejít u lidí s epilepsií. "