Emocionální vzpomínky mohou být vymazány z nasich mozku

Nedávno vzniklé emocionální vzpomínky mohou být vymazány z lidského mozku.
Nová studie doktora Thomase Agrena, doktorského kandidáta na psychologickém oddelení pod vedením profesoru Mats Fredrikson a Tomas Furmark, ukázala, ze je mozné vymazat nove vytvorené emocionální vzpomínky z mozku. Toto zjistení, publikované v Veda, prinásí vedcum velký krok vpred v budoucím výzkumu pameti a strachu.
Výsledky se shodují s predchozím výzkumem, který naznacuje, ze vzpomínky na strach mohou být podstatne zmeneny na benízné vzpomínky, kdyz jsou zralé ke zmene a mohou být takto zachovány.
Trvalá dlouhodobá pamet vzniká, kdyz jednotliví uzivatelé vyuzívají nové informace procesu konsolidace, který je zalozen na tvorbe bílkovin. Kdyz si vzpomínáme na nejakou událost, místo nebo neco z nasí minulosti, pamet se na chvíli stává nestabilní. Dalsí proces konsolidace zacíná a pamet je obnovena.
Je to proto, ze si nezapomínáme na to, co se puvodne stalo, ale místo toho, pripomínající si to, co jsme si pamatovali v minulosti, mysleli jsme na to, co se stalo, vysvetlili autori.
Obsah pameti muze být ovlivnen prerusením procesu rekonzolidace, ke kterému dochází po vzpomínce.
Úcastníci studie prokázali neutrální obraz a soucasne dostali elektrický sok. Toto bylo provedeno tak, aby se obraz dostal k vyvolání strachu, coz znamenalo, ze subjekty vytvorily strach. Obraz byl pak zobrazen bez soku, aby se aktivovala strachová pamet.
Rekonstrukcní proces byl narusen v jedné experimentální skupine tím, ze se opakovane zobrazovaly prezentace obrazu. Byla také pozorována kontrolní skupina, kde byl proces rekonstituce dokoncen predtím, nez byli dobrovolníkum zobrazeny stejné opakované prezentace obrazu.
Na druhou stranu experimentální skupina nebyla schopna znovu upevnit pamet obav, strach, který predtím spojil s rozptýleným obrazem.

Zjistení to naznacují tím, ze narusila proces rekonstituce, byla pamet neutrální a jiz se nesetrila se strachem. Vedci pouzili MR-skener, který dokázal, ze stopy této pameti jiz nejsou v cásti mozku, která obvykle uchovává strasné vzpomínky, jaderná skupina amygdaly ve temporálním laloku.
Thomas Ågren dospel k záveru:

"Tyto nálezy mohou být prulomem ve výzkumu pameti a strachu. Nové poznatky mohou v konecném dusledku vést ke zdokonalení metod lécby milionu lidí na svete, kterí trpí úzkostnými poruchami, jako je fóbie, posttraumatický stres a záchvaty paniky."

Ebola infekce lidí spojená s hustotou obyvatelstva a vegetacní pokryv

Ebola je "zoonotické" onemocnení: virus zacíná v populacích zvírat, které jsou povazovány za ovocné netopýry, a pak se rozlévají na lidi. Nyní nová studie, která zkoumá krajinné rysy, kde dochází k prelévání, naznacuje, ze hustota lidské populace a vegetacní pokrytí mohou být dulezitými faktory. Vedci zkoumali krajinné rysy presných geografických umístení ebola prelitých do lidí.

(Health)

Lécba diabetu vstupuje do klinického hodnocení lécby Alzheimerovou chorobou

Lécba, která se bezne pouzívá k lécbe diabetu, muze zvrátit príznaky Alzheimerovy nemoci v pozdním stadiu a nyní je v procesu vstupu do významného klinického hodnocení. Výzkumníci z Lancasterovy univerzity ve Velké Británii provedli studii, která odhalila, ze lék, liraglutid, muze v pozdních stadiích Alzheimerovy choroby zvrátit ztrátu pameti, stejne jako zabránit tvorbe toxických plaku na mozku, které prispívají k symptomum poruchy.

(Health)