Pochybnosti ohledne Alzheimerovy studie

Protinádorový lécivý prípravek bexaroten (Tagretin), který mel v lonském roce mimorádne slibné výsledky v lécbe symptomu Alzheimerovy choroby u mysí, nebyl v pozdejsích studiích povazován za slibný podle clánku publikovaných v casopise Veda. Jinými slovy, vedci nedokázali úplne replikovat puvodní nálezy.
V lonském roce vedci z Case Western Reserve University tvrdili, ze bexaroten vycistil amyloidní plaky z mozku transgenních laboratorních mysí. Zádná z nejnovejsích studií provedená na Univerzite v Chicagu, Northwestern University, Massachusetts General Hospital, Washingtonské univerzite ve St Louis a na univerzite v Tubingenu v Nemecku nebyla schopna propojit bexaroten s vylucováním amyloidních plaku u mysí.
V roce 2012 Gary Landreth, PhD a tým vzrusili pacienty a pecovatele z Alzheimerovy choroby, kterí zoufale potrebují bexaroten, a to i predtím, nez lidské pokusy zacaly urcit bezpecnost a úcinnost.
Landreth a kolegové zjistil, ze bexaroten by mohl snízit plochu beta amyloidních plaku u transgenních mysí o polovinu behem trí dnu - také zlepsilo poznání; "Alzheimerovy" mysi byly videny zacít obnovit instinktivní cinnosti, takový jako hnízda budování.

Vedci se podarilo kopírovat nekteré výsledky, ale ne vsechny

Dva týmy se podarilo replikovat výsledky týkající se nizsích hladin beta-amyloidu intersticiální tekutiny, které mohou vznikat v placích.
Jiný tým zaznamenal mírné kognitivní prínosy mezi geneticky zmenenými mysí, které vyjádrily lidského APOE3 nebo Geny APOE4 kterí byli podáváni bexarotenem.
Nicméne, zádný ze ctyr týmu nebyl schopen replikovat snízení zatízení plaku, jak tomu bylo v experimentech v roce 2012.
MedPageToday cituje Dr. Robert Vassar ze severozápadní univerzity, kdyz ríká, ze "vsichni jsme slyseli, ze lékari lécí své pacienty s Alzheimerovou chorobou bexarotenem, který muze mít vázné vedlejsí úcinky." Dr. Vassar byl spoluautorem jedné z nových zpráv.
Protoze vedci nedokázali v experimentech na zvíratech replikovat úcinek bexarotenu na snizování plaku, nemeli by být pouzíváni lékari pro lécbu Alzheimerovy nemoci, dodal Vassar. V roce 1999 byl bexaroten schválen FDA pro lécbu refrakterního kozního T-bunecného lymfomu (typ rakoviny kuze). Jakmile jsou léky schváleny FDA, mohou lékari predepsat zákon "off label", tj. Pro jiné nemoci a podmínky.
Co-autor Sangram Sisodia, PhD, profesor neurovedu na Chicagské univerzite, rekl, ze jeho tým byl zvedavý na závery z lonského roku.
Dr. Sisodia rekla:

"Byli jsme prekvapeni a vzruseni, dokonce i ohromeni, kdyz jsme poprvé videli tyto výsledky prezentované na malé konferenci. Mechanismus akce delal nejaký smysl, ale tvrzení, ze by mohli snízit plochu plaku o 50 procent behem trí dnu a 75 procent za dva týdny, zdálo se prílis dobré, nez aby to byla pravda.
Vsichni jsme se vrátili do nasich laboratorí a snazili jsme se potvrdit tyto slibné nálezy. Zopakovali jsme pocátecní experimenty - standardní proces ve vede. Kombinované výsledky jsou v této oblasti opravdu dulezité. Nikdo z nás nenasel neco podobného tomu, co popsali v dokumentu z roku 2012. "

Bexaroten by mel být dále zkoumán na lécbu Alzheimerovou chorobou, ríká jeden tým

Senior autor, Rada Koldamova, Ph.D., Ph.D., z University of Pittsburgh, se domnívá, ze nálezy jejího týmu jsou pevným príkladem pro pokracující zkoumání bexarotenu jako terapeutické lécby Alzheimerovy nemoci.
Koldamova a tým zkoumali transgenní mysi, které exprimovaly lidský APOE4. APOE4 je jediným známým genetickým rizikovým faktorem pro pozdní nástup Alzheimerovy choroby, kdy byly v roce 2012 zverejneny "slibné" nálezy týmu v Case Western Reserve University.
Koldamová rekl:

"Byli jsme jiz pripraveni zopakovat studii Case Western Reserve University, abychom zjistili, zda bychom mohli nezávisle dospet ke stejným záverum. Zatímco jsme dokázali overit, ze mysi rychle získaly ztracené kognitivní schopnosti a potvrdily pokles peptidu amyloidu beta intersticiální tekutinu, která obklopuje mozkové bunky, nenasli jsme zádné dukazy o tom, ze droga uvolnila plaky z jejich mozku. "

Tým Pitt verí, ze bexaroten pusobí snízením rozpustných oligomeru, které jsou tvoreny toxickými bílkovinami beta-amyloidu, jako jsou plaky. Na rozdíl od plaku se mohou pohybovat oligomery (které jsou tvoreny beta amyloidem).
Koldamova vysvetlila, ze zjistila znacný pokles rozpustných oligomeru. Mozná jsou oligomery nebezpecnejsí pro pacienty s Alzheimerovou chorobou nez pro plaky. Koldamova dodala, ze kognitivní zlepsení, která se pozorovala u mysí lécených bexarotenem, nemusí být spojena s amyloidem beta - mozná lék funguje pres zcela jiný neznámý mechanismus.
Berxaroten nebyl nikdy testován na lécbu Alzheimerovou chorobou u lidí, ani pro stanovení optimální dávky nebo optimální doby lécby.
Bexaroten má nekolik závazných nezádoucích úcinku, vcetne:

• zácpa
• Deprese
• únava
• bolesti hlavy
• leukopenie
• abnormality jaterních testu
• hlavní abnormality krevních lipidu
• nevolnost
• pankreatitida
• zmeny ostrosti stítné zlázy
• zvracení
• pribývání na váze
• vyrázka

Napsal Christian Nordqvist