Mohlo by nase vune vést ke zvýsení hmotnosti?

Tým výzkumníku nedávno udelal prekvapivý objev: mysi, které nemohou cítit, ze jejich jídlo nezvysuje váhu. Nová studie zkoumá nekteré z duvodu.
Vedci odhalili spojení mezi smyslem zápachu a spalováním tuku.

Vedci vedeni Andrewem Dillinem, profesorem molekulární a bunecné biologie na Kalifornské univerzite v Berkeley, byli prekvapeni, ze zjistili, ze mysi, které nemají pocit vune, nezustávají váhat, prestoze jsou krmeny stravou s vysokým obsahem tuku.

Výsledky nové studie byly publikovány v casopise Bunecný metabolismus, a zjistení poukazují na neprobádanou vazbu mezi cichovými neurony a prírustkem hmotnosti.

Jak vysvetlují autori výzkumu, je známo, ze nás smysl, spolu s cichovým vlivem z prostredí, nám pomáhají vybrat a ocenit jídlo. Smysly pachu a chuti jsou pred jídlem zesíleny a mají sklon k okamzitému poklesu.

Ovsem fyziologická úloha pocitu vune, stejne jako presne to, jak prispívá k celkové energetické rovnováze, není plne pochopena.

Více se o tom dozví, prof. Dillin a kolegové vytvorili model mysí, kde byly hlodavce geneticky upraveny tak, ze jim chybí cichové receptorové neurony, coz jsou bunky, které linii nosní dutinu, zodpovedné za odeslání cichové informace do mozku.

Podívali se také na "energetickou homeostázu" mysí - tj. Rovnováhu mezi spotrebou potravin a výdaji energie.

Studium mysí, které nemohou cítit

Nejintenzivnejsím vysvetlením, proc by mysi bez pocitu vune nemohly získat váhu, by bylo, ze nebudou jíst tolik. Ale prof. Dillin a kolegové porovnali príjem jídla mysí bez pocitu pachu s kontrolou mysí, jen aby zjistili, ze mysi, které zmenily své smysly, jedly stejne jako ty, které se nacházejí v kontrolní skupine.

Navíc tým reagoval na mozné rozdíly v tom, do jaké míry byly ziviny absorbovány a vylucovány. Výzkumníci také zkoumali úcinek mysí na ztrátu jejich olfactivního smyslu poté, co se stali obézními.

Napríklad dve mysi, které byly oba krmeny stejnou stravou s vysokým obsahem tuku, se staly obézní, pricemz pouze jedna z mysí mela pocit pachu vypnutý. Tato hmotnost mysi se snízila priblizne o tretinu a dosáhla hmotnosti 33 gramu. Naproti tomu mys, která si zachovala smysl, zachovala svou váhu 49 gramu.

Profesor Dillin a jeho tým dále zkoumali, zda mohou své nálezy kopírovat do druhého modelu mysí. V tomto modelu vedci pouzívali virus, který pri vdechování zabil cichové neurony.

Tento postup byl povazován za presnejsí nez ten, který byl pouzit v prvním modelu mysí, nebot vedci se obávali, ze lék pouzitý poprvé by znicil víc nez jen cichové senzorické neurony.

Druhý model mysi odhalil velmi podobné výsledky.

Mechanismus horení tuku je aktivován

Profesor Dillin a kolegové se také rozhodli prozkoumat úlohu pocitu vune na výdajích na energii. Konkrétne se podívali na spojení mezi bílým tukem, hnedým tukem a narusením cichového smyslu.

Vedci zjistili, ze "zvýsené výdaje na energii a zvýsená kapacita spalování tuku jsou dusledkem zvýsené aktivity sympatického nervu".

Sympatický nervový systém obvykle pomáhá telu rídit jeho "boj-nebo-let" odezva na situace vnímána jako nebezpecné, stejne jako jeho reakce na extrémní teploty.

V takových extrémních situacích uvolnuje telo adrenalin. A jak vysvetluje prof. Dillin, je známo, ze adrenalin aktivuje "program hnedého tuku".

Vedci se domnívají, ze neprítomnost pocitu pachu zvýsila aktivitu sympatického nervového systému; nasli vysokou hladinu adrenalinu v krvi hlodavcu.

Mysi bez zápachu zjistily, ze hnedou tuk spálí rychleji a bílý tuk se zmení na hnedou. "Mysi, které nemely pocit vune, zapnuli program na spalování tuku," ríká profesor Dillin.

Bílý tuk a hnedý tuk plní ruzné funkce: bílý tuk uchovává energii, zatímco hnedý tuk to vynakládá. V predchozích studiích bylo premena bílého tuku na hnedou spojena s nizsím indexem telesné hmotnosti (BMI) a byla navrzena jako dobrá strategie v boji proti obezite.

Tak co pro nás znamenají nová zjistení? Vedci tvrdí, ze pokud se jejich výsledky mohou opakovat v lidských studiích, mohou být v kartách nová lécba lidí s poruchami príjmu potravy.

"Lidé s poruchami príjmu potravy nekdy tezko rídí, kolik jídla jedí a mají spoustu chutí," ríká spoluautorka studie Céline Riera z Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles, CA.

"Myslíme si, ze cichové neurony jsou velmi dulezité pro ovládání potesení z jídla a pokud máme zpusob, jak modulovat tuto cestu, mohli bychom být schopni zablokovat touhy u techto lidí a pomáhat im pri rízení jejich príjmu potravy."

Dále vedci plánují zjistit, která neurální cesta je zodpovedná za spojení mezi cichovými neurony a sympatickým nervovým systémem.

Zjistete, jak je vegetariánská strava úcinnejsí pri hubnutí a metabolismu.

Spatné vzdelání je "vrahem na stejném míste s pokracujícím kourením"

Úmrtnost zpusobená nízkým vzdeláním "je srovnatelná s mírou úmrtnosti, kterou lze pripisovat jednotlivcum spíse soucasným nez bývalým kurákum," uzavírá studie zverejnená v PLoS ONE. Novejsí generace ukázala vyssí míru úmrtnosti související se vzdeláváním. Záver dodává: "Stávající výzkum naznacuje, ze podstatná cást vztahu mezi vzdeláním a úmrtností je kauzální.

(Health)

Nová pilulka proti astmatu snizuje nepríjemné príznaky

Astma je obtízné onemocnení plic, které zpusobuje dýchavicnost, dechovou dusnost, tesnost na hrudi a kasel. Ale u odhadovaných 39,5 milionu lidí ve Spojených státech, které byly touto chorobou postizeny, muze být nadeje v podobe pilulky. Nová studie astmatu se ukázala jako úcinná pri snizování príznaku.

(Health)