cs.3b-international.com
Muze jíst více ryb, aby antidepresiva fungovala lépe?
Nový výzkum zjistil, ze zvýsení príjmu tucných ryb muze být jedním ze zpusobu, jak zlepsit míru odpovedí u depresivních pacientu, kterí neprokázali, ze jsou antidepresiva prospesné.
Úcastníci, kterí jedli nejmensí ryby, mely tendenci mít nejslabsí odpoved na antidepresiva, zatímco pacienti, kterí meli nejvíce ryb ve své strave, meli nejsilnejsí odpoved.
Az polovina pacientu s depresí nereaguje na selektivní antidepresiva inhibitoru zpetného vychytávání serotoninu (SSRI).
Predchozí studie naznacují, ze muze existovat základní genetický duvod, proc az 42% prípadu nereaguje na antidepresiva. A v roce 2013 casopis Biologická psychiatrie publikoval online kalkulacku rizik, která odhadla pravdepodobnost odezvy na antidepresivu na základe zjistení velkého antidepresiva STAR * D.
Vedci za novou studii zkoumali faktory, které ovlivnují antirepresivní neodpovedi, kdyz narazí na souvislost mezi zlepsením úcinnosti a príjmem ryb.
Vedoucí výzkumný pracovník Roel Mocking vysvetluje zjistení týmu:
"Hledali jsme biologické zmeny, které by mohly vysvetlit depresi a antidepresivní neodpovedi, a tak jsme spojili dve zdánlive nesouvisející opatrení: metabolismus mastných kyselin a regulaci stresového hormonu. Je zajímavé, ze depresivní pacienti meli zmenený metabolismus mastných kyselin a ze tento zmenený metabolismus byl regulován jiným zpusobem stresovými hormony. "
Vedci zmerili hladinu mastných kyselin a kortizolu (stresového hormonu) u 70 pacientu s depresí a srovnávali je s hodnotami odebranými ze 51 zdravých kontrol.
Pacientum s depresí byla podávána dávka 20 mg SSRI denne po dobu 6 týdnu. Pacienti, kterí na SSRI nereagovali, dostávali postupne zvýsenou dávku az 50 mg denne.
Neodpovídající pacienti meli tendenci mít "abnormální metabolismus mastných kyselin"
Merení hladin mastných kyselin a kortizolu v prubehu celého pokusu ukázalo, ze depresivní pacienti, kterí nereagovali na antidepresiva, mely tendenci mít abnormální metabolismus mastných kyselin.
Protoze mastné ryby jsou bohaté na mastné kyseliny, jako je omega-3 DHA, výzkumníci zkoumali príjem ryb ve strave úcastníku. Zjistili, ze úcastníci, kterí jedli nejmensí ryby, meli tendenci mít nejslabsí odpoved na antidepresiva, zatímco pacienti, kterí meli nejvíce ryb ve své strave, meli nejsilnejsí odpoved.
Tým hlásí, ze úcastníci, kterí jedli tucné ryby nejméne jednou týdne, meli 75% pravdepodobnost, ze budou reagovat na antidepresiva, zatímco úcastníci, kterí nikdy nejívali mastné ryby, meli jen 23% pravdepodobnosti, ze na ne budou reagovat.
"To znamená, ze zmeny v metabolismu mastných kyselin (a jejich vztah k regulaci stresového hormonu) byly spojeny s budoucí antidepresivní odpovedí," ríká Mocking.
On pridává:
"Dulezité je, ze tato asociace byla spojena s konzumací mastných ryb, coz je dulezitý zdroj potravy omega-3 mastných kyselin." Tato zjistení naznacují, ze opatrení na metabolismus mastných kyselin a jejich souvislost s regulací stresového hormonu mohou být u kliniky jako vcasný ukazatel budoucí antidepresivní odpovedi. Krome toho by metabolismus mastných kyselin mohl být ovlivnen konzumací ryb, coz muze být zpusob, jak zlepsit míru odpovedi na antidepresiva. "
Nicméne Mocking ríká, ze spojení mezi mastnými kyselinami v krvi a odpovedí na antidepresivum nemusí být nutne kauzální úcinek v této fázi.
Následne se tým bude zabývat tím, zda jsou zmeny v metabolismu mastných kyselin a aktivite stresového hormonu jedinecné pro depresi nebo zda se mohou vztahovat i na stavy, jako je posttraumatický stresový syndrom a schizofrenie.
Výzkum bude predlozen na kongresu European College of Neuropsychopharmacology (ENCP) v Berlíne v Nemecku a predbezné výsledky budou zverejneny v casopise Evropská neuropsychofarmakologie. Predseda ENCP Prof. Guy Goodwin ríká o dosavadních výsledcích:
"Pochopení nedostatecné odpovedi na lécbu pomocí SSRI zustává dulezitým známým neznámým. Existuje jiz zajímavé spojení mezi stravováním ryb a celkovým zdravotním stavem. Tato studie, i kdyz predbezná, prenásí príbeh do oblasti deprese. znacného zájmu. "
Cvicení pro srdce muze také chránit mysl
Zdá se, ze aerobní cvicení muze delat víc, nez jen zachovat nase kardiovaskulární zdraví - muze také udrzet nasi mysl ostrý, jak stárneme. Toto bylo záver nové studie z Kanady, která nalezla vazby mezi aerobní fitness a mozkovou funkcí u starsích dospelých. Vedci, vcetne prvního autora Dr.
Jasné dukazy, ze dlouhodobá obezita muze vést ke vzniku srdecních chorob
Výzkumníci sledovali tisíce lidí ve trech desetiletích od poloviny 80. let, aby zjistili, jaký vliv muze mít obézní onemocnení na jejich srdce. Ríká se, ze toto je jedna z mála studií, které dokládají dusledky dlouhodobé obezity. V návaznosti na 3 275 dospelých - kterí na pocátku výzkumu v letech 1985-1986 nebyli obézní - bylo zjisteno, ze ti, kterí se stali obézními, meli vetsí pravdepodobnost kalcifikace koronárních artérií (ztvrdnutí tepen dodávajících srdce), problém, který muze vést k infarktu.
