Kognitivní potíze rozsírené mezi "zdravými starsími"

Studie publikovaná v Journal of Alzheimerova choroba ukazuje, ze 39% nedementovaných starsích svédských lidí trpí subjektivním postizením a 25% z objektivního poskození kognitivních funkcí. Celostátní studie o dvojcatech provedené výzkumnými pracovníky ve Vedeckém výzkumném stredisku Karolinska Institutet ve Svédsku také ukazuje, ze vysokoskolské vzdelávání je hlavním ochranným faktorem, zduraznující význam environmentálních aspektu nad genetikou, pri mírných kognitivních poruchách u starsích osob.
Vedci zkoumali distribuci a heritabilitu subjektivního a objektivního poruchy kognitivních funkcí s vyuzitím údaju získaných od Swedish Twin Registry. Studie zahrnovala 11 926 dvojcat, ve veku 65 let a starsích.
Zatímco jedinci s objektivní poruchou kognitivních funkcí projevují snízené skóre ve výkonnostních testech, které merí ruzné kognitivní schopnosti, napríklad v pameti a pozornosti, osoby se subjektivní poruchou kognitivních funkcí mají podobné problémy, i kdyz pouze na subjektivní úrovni. Výzkumníci následne zjistili, ze vetsina, tj. 64% nedementovaných svédských starsích pacientu, trpí subjektivní a objektivní poruchou kognitivního poskození, coz znamená, ze mírné kognitivní poruchy mohou být hlavním problémem verejného zdraví, a to i pri absenci demence.
Studie také zduraznuje, ze subjektivní a objektivní kognitivní postizení mají specifické sociodemografické profily, zvláste ve srovnání s lidmi, kterí mají objektivní kognitivní poruchy. Výzkumníci zjistili, ze pouze ti starsí jedinci se subjektivními stíznostmi, kterí mají lepsí vzdelání, byli pravdepodobneji zenatí a meli vyssí socioekonomický status, coz naznacuje, ze tyto príznivé zivotní podmínky mohou mít ochranný úcinek. Koordinace dvou kontrolních zkousek ukázala, ze kognitivní fungování tech, kterí byli znevýhodneni s nizsí úrovní vzdelání, vetsinou nesouviselo s genetickým zázemím a zivotním prostredím v raném veku.
Vedoucí studie Dr. Barbara Caracciolo ve Výzkumném stredisku pro stárnutí ve Stockholmu komentuje:

"To podtrhuje význam dospelých zivotních vzdelávacích úspechu pro zachovalou kognitivní funkci ve starsím zivote."

Vedci poznamenali, ze 63% úcastníku trpelo subjektivními a 52% objektivní dedicnou kognitivní poruchou u identických dvojcat, oproti 63% a 50% u neidentifikovaných dvojcat stejného pohlaví a 42% u neidentických dvojcata ruzných pohlaví. Vedci poukazují na to, ze vlivy zivotního prostredí mají velký dopad na výskyt mírných kognitivních poruch u starsích lidí bez dementace a nikoliv na genetické pozadí jednotlivcu, nebot neexistuje zádný významný rozdíl ve vazbe mezi geneticky identickými dvojcaty a neidentifikovanými dvojcaty.
Napsal: Petra Rattue