Ockovací látka proti prasecí chripce spojená se vzácným paralyzujícím onemocnením

Nová studie zjistila, ze vakcína H1N1 (prasecí chripka) v USA, která byla vydána v roce 2009, byla spojena s malým zvýseným rizikem vývoje vzácného paralyzujícího onemocnení Guillain-Barrého syndromu. Autori vsak poznamenávají, ze prínosy vakcíny prevazují nad riziky.
Syndrom Guillaina Barrého je porucha, která postihuje periferní nervový systém, charakterizuje ji symetrickou slabost, která obvykle postihuje nejprve dolní koncetiny a pak postupuje do dalsích cástí tela.
Syndrom dochází, kdyz telo napadá nervy, které jsou nezbytné pro pohyb a dýchání. Ackoli je tento stav vázný a muze trvat mesíce, nez se zotaví, témer 80% pacientu skoncí s úplným zotavením.
Studie, která vysla v roce 2006 Lancet, jehoz cílem bylo zjistit, zda existuje nejaká souvislost mezi masovým ockovacím programem H1N1 v USA v roce 2009 a zvýseným rizikem vývoje syndromu Guillain Barré.
Získali údaje ze sesti ruzných systému monitorování nezádoucích príhod, aby zhodnotili bezpecnost vakcíny proti H1N1. Vedci, vedeni Dr. Daniel Salmonem z Národního úradu pro vakcinaci, amerického ministerstva zdravotnictví a humanitních sluzeb, se zabývali prevalencí syndromu Guillain-Bare mezi 23 miliony lidí, kterí byli ockováni.

23 milionu Americanu bylo v roce 2009 ockováno proti H1N1, vcetne samotného prezidenta
Celkem 77 lidí vyvinul Guillain Barré syndrom po 91 dnech od ockování. Výskyt syndromu byl behem prvních 42 dnu ockování 2,35 krát vyssí ve srovnání s tímto obdobím. Guillain Barré syndrom obvykle postihuje jeden z kazdých sto tisíc lidí, coz znamená, ze ockování predstavuje více nez 1,6 lidí na milion, které tento stav vyvíjejí.
Dr. Salmon rekl:

"Na individuální úrovni nemuzeme s jistotou predvídat, kdo se stane chripkou, která bude mít váznou komplikaci nebo zemre na tuto nemoc, nebo která bude mít z vakcíny velmi vzácný, ale závazný nezádoucí úcinek. Program pro monitorování bezpecnosti chripky A (H1N1) 2009 monovalentní inaktivovaná vakcína nezjistila zádné dalsí závazné nezádoucí úcinky spojené s vakcínou. "

Pandemie H1N1 "prasecí chripka" v roce 2009 infikovala témer 61 milionu lidí v USA. H1N1 infekce zpusobila 274 000 hospitalizací a 12 470 úmrtí.
Predchozí studie ukázala, ze vakcinacní program zabranuje témer miliónu prípadu H1N1, coz usetrí az 500 zivotu. Podle clánku v PLoS Medicine, byla vakcína velmi úcinná pri ochrane lidí pred pandemií.
Doktor Salmon dospel k záveru:

"Lékari, tvurci politik a osoby zpusobilé k ockování musí zvázit celkové riziko a prínos ockování podle epidemiologických studií, ale meli by být ujisteny, ze prínosy vakcín monovalentní inaktivované proti chripce A (H1N1) 2009 znacne prevysují rizika."

Zajímavá je dalsí studie v oboru British Medical Journal, uvádí, ze vakcína proti H1N1 nevedla ke vzniku Guillain-Barreho syndromu.
Napsal Joseph Nordqvist