Tréneri mohou pomoci posílit obnovu pacientu s mozkovou príhodou

Po vyrazení z nemocnice jsou pacienti s mozkovou príhodou casto konfrontováni s tím, ze musí celit novému postizení nebo nedostatku funkce, coz muze zpusobit zmeny v lécích nebo nový predpis zvlást matoucí. To muze vést k ruzným komplikacím, jako je uzívání spatných léku, zapomnení uzívat léky nebo k lécení hypertenze, coz muze vést k opetovnému prijetí do nemocnice.
Pilotní studie zverejnená online ve vydání casopisu z 25. cervence BMC verejné zdraví zkoumala nové zpusoby výdeje pacientu s mozkovou mrtvicí a zdá se, ze pacienti mají prospech z telefonních hovoru a rozhovoru s "trenérem mrtvice".

Cheryl D. Bushnell, MD, docent neurologie a reditel strediska primárního mrtvice Wake Forest Baptist vyzývá k lepsí prechodu od nemocnice k domove, ríká:

"Mnoho pacientu je nejen ohromeno novou diagnózou mozkové mrtvice, ale i rizikovými faktory, které by mohly být odhaleny behem hospitalizace v mozkové príhode, coz znamená nové léky nebo úpravy starých. k lidem v nemocnici pred návratem domu muze být zapomenuto vsechno, co se deje behem pobytu v nemocnici, a tak získání nejaké dalsí výuky po návratu domu by mohlo pomoci tomuto prechodu. "

Bushnell a její tým následovali 30 pacientu s vyloucenými mozkovou príhodou, kterí meli dve nebo více lécebných zmen od okamziku, kdy byli prijati do nemocnice az do jejich propustení. Pacienti byli rozdeleni do dvou skupin, pricemz prvních 20 pacientu bylo vybráno tak, aby meli "cévní mozkovou príhodu", zatímco zbytek pacientu nemel dalsí koucování.

Nez byli pacienti v trenérské skupine propusteni z nemocnice, trenér zhodnotil informace u kazdého pacienta a jeho osetrovatele, který obsahoval podrobnosti o tom, kdy má volat 911, svého lékare a / nebo lékárníka, stejne jako návrhy týkající se zivotního stylu, aby se zabránilo mrtvici. Presli také kontrolní seznam rizikových faktoru jednotlivých pacientu a podrobné informace o jednotlivých cinitelích a seznamu jejich soucasných léku, vcetne dávkování a toho, proc je lécba urcena. Ti ve skupine trenéru dostali také od svého trenéra výzvu do 2 týdnu po propustení, ve kterém trenér poskytl pacientum obecné informace o mrtvici, dulezitost prevence jiné události a predepsané léky a také zpusob, jak mohou zmírnit jejich individuální rizikové faktory mrtvice.
Trénink také posoudil, zda kazdý úcastník plne pochopil své príkazy k vyhostení tím, ze prezkoumá kazdou lék na prevenci mrtvice na pacientovu výpisek, a zeptal se, zda pacient souvisel s jejich drogovým rezimem a zpochybnil je, pokud tomu tak není. Trénink také zkontroloval, zda kazdý pacient pochopil duvod, proc musí uzívat jednotlivé léky. To zahrnovalo zpochybnení pacienta, jak si uzívají léky, doplnují je a zda znávají nezádoucí úcinky léku. Pred ukoncením hovoru byl kazdý pacient pozádán, zda mají nejaké konkrétní otázky týkající se jejich léku nebo ozdravení mrtvice.
Po kazdé volbe predala trenér lékárníkovi otázky týkající se léku farmaceutovi a tem, kterí byli mrtvici spojeni s mozkovou sestrou, pred sestavením odpovedí a zavoláním pacienta zpet k predání informací. Odpovedi byly rovnez shrnuty a zaslány poskytovateli primární péce úcastníka. Navíc trenér shrnul nejaké zdlouhavé odpovedi v jednoduchém jazyce a poslal je príslusnému pacientovi v následném dopise.

O tri mesíce pozdeji tazatel kontaktoval vsechny pacienty, aby zjistili, jak se s nimi vyrovnali. Tým zjistil, ze rozdíly ve znalostech o cévní mozkové príhode a lécbe oba skupiny vedly pomerne rovnomerne, s pouze okrajovým rozdílem mezi obema skupinami, ale z hlediska problému nebo zhorsení príznaku, 93,8% ve skupine koucování a pouze 77,8% tech, kterí v kontrolní skupine vedeli, co mají delat. Poznamenali také, ze podstatne vyssí procento koucujících pacientu (93,8%) zaznamenalo od svého výdeje primární péci ve srovnání s pouze 60% pacientu v kontrolní skupine. Dále ti, kterí v koucovací skupine meli tendenci mít nizsí skóre závaznosti deprese, vyssí hlásené skóre zdravotního stavu a nizsí invaliditu nez pacienti v kontrolní skupine.
Vedci si jsou vedomi omezení jejich studie kvuli malé populaci pacientu. Domnívají se vsak, ze naprosto pozitivní zpetná vazba týkající se koucování po absolvování absolutoria, proveditelnost pridání tohoto prvku k udelení absolutoria a vcasný vliv na udrzování následných schuzek se svými poskytovateli primární péce ukazují, ze programy, jako je tento se zdá být prínosem pro obeti mrtvice.
Napsal Grace Rattue