cs.3b-international.com
Brainové skeny rozlisují dva typy empatie
Pomocí mozkových skenu výzkumníci zjistili, ze empatická péce a empatická tísen mají odlisné vzorce mozkové aktivity, které zustávají pozoruhodne konzistentní u jednotlivcu.
Výzkumní pracovníci ukázali, ze empatická péce a empatická strach predstavují odlisné emocionální mapy.
Psaní Neuron, výzkumníci z University of Colorado Boulder a kolegové popisují, jak vyvinuli mozek, který by mohl predpovídat intenzitu dvou forem empatie v dobrovolnících, kdyz naslouchali pravdivému popisu lidského utrpení.
Zjistili také, ze mozkové markery pro empatickou péci a empatickou tísen se lisí odlisne od osmi jiných pocitu.
Ve svém studijním materiálu vysvetluje tým, jak bylo mnoho diskusí o rozdílu mezi empatickou distresou a empatickou pécí.
Nekterí argumentovali, ze empatická strach - negativní pocity, které vznikají v reakci na utrpení ostatních - je odstrasující, protoze vede k utrpení a vyhýbání se. Naproti tomu empatická péce vyvolává uzitecné chování.
Jiní poukázali na to, ze empatická strach vede k vyhorení v pecovatelských profesích, zatímco empatická péce vede k naplnení a "trvalému fungování".
Studie mozku také naznacují, ze empatická strach a empatická péce zahrnují ruzné mozkové systémy.
Nicméne zustává nejasné, vedci berou na vedomí, zda mohou být obe formy empatie presne namapovány na ruzné vzorce mozkové aktivity, a pokud ano, zda tyto vzorce mohou predpovedet obe emoce u ruzných lidí.
"Empatie je distribuovaný proces mozku"
Tým se rozhodl tyto body oslovit tím, ze vyzval 66 dospelých dobrovolníku, aby poslouchali 24 pravdivých poznámek lidí v nouzi, kdyz prosli mozkovým skenováním a poté vyhodnotili své pocity.
Výzkumníci naznacují, ze jejich prístup byl "naturalistický" a více podobný tomu, co bychom se mohli setkat v kazdodenním zivote, nez tomu bylo ve studiích, které predstavují stresující situace subjektum blikajícími statickými obrazy na obrazovce.
Jeden z príbehu, které posluchaci naslouchali, vypráví o mladém návyku v internátní skole, který obdrzí pomoc, aby se zotavil ze závislosti a pozdeji pomáhá druhým delat totéz.
Dobrovolníci naslouchali úctum o utrpení ve dvou zasedáních. V prvním zasedání sedeli uvnitr skeneru, zatímco výzkumníci zaznamenali svou mozkovou aktivitu behem vyprávení pomocí funkcního MRI.
Pro druhou schuzku, která se konala mimo skener, úcastníci poslouchali príbehy znovu a hodnotili své pocity strachu, kdyz sli spolu.
Výzkumní pracovníci potom korelovali vzory z mozkových skenu s výsledky, které úcastníci dali, a urcili je do stejných cástí príbehu.
Vedci zjistili, ze behem empatie muze být mozková aktivita pozorována po celém mozku. Stejne jako to pozoruje, kdyz mozek zpracovává signály ze smyslu, aktivita není omezena jen na jednu oblast mozku.
Senior autor Tor D. Wager, profesor neuroved na University of Colorado Boulder, poznamenává, ze "mozek není modulární systém, kde existuje oblast, která rídí empatii. Je to distribuovaný proces."
Ruzné vzorce mozku
Profesor Wager a kolegové vsak nasli ruzné vzorce cinnosti pro empatickou péci a empatickou tísen.
Napríklad mozková aktivita pro empatickou péci se vyskytla v mediální orbitofronální kure a ventromedial prefrontální kure, coz jsou oblasti, které jsou spojeny s hodnotou a odmenou.
Vzory pro empatickou tísen na druhé strane ukazovaly cinnost v "predmotorovém kortexu a primárních a sekundárních somatosenzorických kortexách", v oblastech, které jsou spojeny se zrcadlením, ve kterém simulujeme nebo si predstavujeme myslenky a pocity jiného.
Výzkumníci byli prekvapeni zjistením, ze vzory empatické péce a empatické tísne se nelisily od cloveka k cloveku.
Ve skutecnosti byl tým schopen pouzívat odlisné vzorce mozkové aktivity - které nazývají mozkové markery - pro predpovídání empatické péce a stavy empatické nouzi u dobrovolníku, kterí predtím nebyli naskenováni.
První autor Yoni Ashar, absolventka skupiny Prof. Wager, ríká: "Existuje osobní prvek, kdy clovek muze cítit empatickou péci nebo strach, ale kdyz je cítíte, aktivujete podobné oblasti mozku a mozku jako nekdo jiný. "
Zretelné emocionální mapy
Tým také provedl experiment a zjistil, jak mohou obe formy empatie ovlivnit chování. Pozádali 66 dobrovolníku, aby darovali cást platby, kterou jim byly poskytnuty, aby se zapojili do experimentu s mozkem na charitu.
Vedci zjistili, ze obe empatické péce a empatické tísne jsou stejne pravdepodobné, ze jsou spojeny s dárcovskou láskou.
Tým také provedl samostatnou sadu experimentu zahrnujících jinou skupinu 200 dospelých dobrovolníku. Tentokrát skupina také poslouchala príbehy o utrpení, ale místo toho, aby podstoupila skenování mozku a hodnocení pocitu empatické péce a utrpení, zaznamenali své úrovne hnevu, strachu, prekvapení, pozitivity, negativity, stestí, smutku a znechucení.
Výzkumníci opet mapovali výsledky tohoto experimentu s výsledky získanými dríve v empatické péci a empatickou tísen, pricemz je uvedli do kazdé cásti príbehu.
Zjistili, ze empatická péce byla nejvíce spojena s negativními i pozitivními pocity (napríklad stestí a smutek, pozitivita a negativita), zatímco empatická tísen byla nejvíce spojena predevsím s negativními emocemi, jako je hnev, strach, smutek a hnus.
Ashar ríká, ze tyto výsledky naznacují, ze "empatická péce nebo soucit odrází smes tepla i strachu."
Ve snaze pomáhat pecovatelum, zdravotním sestrám a dalsím pomocníkum, tým nyní hodnotí ctyrtýdenní program meditace navrzený tak, aby zvýsil empatii tak, aby uprednostnoval empatickou péci, ale ne empatickou tísen.
"Pocity empatie jsou ctnosti, které chceme kultivovat osobne i ve spolecnosti. Pochopení techto emocí by mohlo otevrít dvere pro zvýsení empatie a soucitu v osobních vztazích a na sirsí spolecenské úrovni."
Yoni Ashar
Zjistete, jak muze nízká hladina oxytocinu vést k nízké empatii.
Ruxolitinib produkuje trvalé zlepsení u pacientu s myelofibrosou
ATLANTA - Ruxolitinib snizuje splenomegalie a dalsí symptomy bezne spojené s myelofibrózou a výsledky se udrzují po dobu nejméne dvou let podle výsledku zverejnených na 54. výrocní schuzi Americké spolecnosti pro hematologii. Nálezy jsou vyvozeny z mediánu sledování po 112 týdnech u pacientu, kterí byli randomizováni v pomeru 2: 1, aby dostali bud perorální ruxolitinib nebo nejlepsí dostupnou terapii (BAT) jako soucást studie s kontrolovanou myelofibrózou s perorální lécbou inhibitorem JAK II ( COMFORT-II).
Efektivní komunikacní dovednosti jsou základním kamenem primární péce. Pri péci o pacienty s chronickými nemocemi je obzvláste dulezité zajistit, aby meli dobrou znalost mozných komplikací. Jasná komunikace mezi lékarem a pacientem je zásadní pro rízení zdraví, zejména pokud pacient trpí chronickým onemocnením.
