Být levou rukou není "v genech," ukazuje studie

Více nez 10% obyvatel USA je levicové - a zdá se, ze toto procento je ve vetsine zemí po celém svete priblizne stejné. I kdyz nikdo presne neví, co delá nekoho levou ci pravou rukou, je lákavé ríkat, ze je genetické. Ale nový výzkum z Velké Británie zpochybnuje tuto víru.

Univerzita Nottinghamu Prof. John Armor a Dr. Angus Davison a Prof. Chris McManus z University College of London vyloucili "silný genetický determinant" pri ovlivnování ruky.

Studie, publikovaná v casopise Dedicnost porovnávaly levostranu a pravostrannost v témer 2 000 sadách dvojcat od London Twin Research Unit.

Vedci zkoumali celý genom priblizne 4 000 subjektu, ale nebyli schopni najít silný genetický faktor pri urcování prednosnosti.

Pokud by genetika hrála dominantní roli pri urcování levé nebo pravotocivosti, vedci by ocekávali rozdíl v cásti genomu, která to ovlivnuje. Ale výzkum to nepodporil.

Toto zjistení zpochybnuje výsledky predchozí studie funkcní genomické jednotky MRC Oxford University, která tvrdila, ze nalezla výrazne silnou souvislost s pravostrannou nebo levostranností v genu PCSK6.

"Nikde se neskrývat"

Profesor Armor, profesor humanitní genetiky v Nottinghamu, rekl:

"Melo by existovat detekovatelný posun mezi lidmi z pravé a levé ruky, protoze moderní metody pro psaní genetických variací pokrývají témer celý genom. Pezkum, který porovná genotypy genomu pro praváky a leváky, by mel opustit takovýto genom gen, kam se nikdo neskrývá. "

Profesori vsak nejsou odrazeni nedostatkem dukazu o silném genetickém faktoru a dospejí k záveru, ze tyto faktory musí být pomerne jemné nebo slabé, spíse nez volba nebo ucení.

William Brandler z funkcionální genomické jednotky MRC Oxfordské univerzity a prvním autorem predchozí studie, která nasla genetickou asociaci, predtím varoval, ze jejich výsledky zcela neupravily variaci levostrannosti a pravostrannosti v lidské populaci:

"Stejne jako u vsech aspektu lidského chování, príroda a výchova jdou ruku v ruce. Vývoj poddajnosti vychází ze smesi genu, zivotního prostredí a kulturního tlaku, aby se prizpusobili pravostrannosti."

A jak zduraznil prof. Armor, výsledky této nejnovejsí studie predstavují prílezitosti pro dalsí výzkum.

"Je pravdepodobné, ze je spousta relativne slabých genetických faktoru v rukou, spíse nez silných faktoru a mnohem vetsí studie nez nase budou potrebné k jednoznacné identifikaci techto genu. V dusledku toho, i kdyz budou tyto geny identifikovány v budoucnu , je velmi nepravdepodobné, ze by handfulness mohla být uzitecne predpovezena analýzou lidské DNA. "