Deti zacnou ucit se jazyk v dobe, kdy jsou v drene

Nový výzkum ukazuje, ze novorozenci jsou schopni rozpoznat rozdíl mezi rodným jazykem a cizím jazykem behem nekolika hodin po narození. Nález, který bude brzy zverejnen v casopise Acta Paediatrica, znamená, ze deti zacnou vybírat jazyk, zatímco jsou jeste v deloze.
Odborníci jiz dlouho vedeli, ze schopnost dítete detekovat slozité pravidla v jazyku prekonává výskyt dospelých.
Po triceti týdnech tehotenství jsou plne vyvinuty mozkové mechanismy týkající se sluchu. Neplodné deti od tohoto okamziku jsou schopné slyset, co jejich matky ríkají a pohlcují prvky jazyka. Jsou schopni behem posledních deseti týdnu tehotenství a pri narození pouzívat odlisné jazyky.

Patricia Kuhlová, spoluautorka a spoluautorka Institutu pro ucení a vedy o mozku na Washingtonské univerzite, uvedla: "Matka má první dibs na ovlivnování mozek dítete. Samohláska zní v jejím reci jsou nejhlasitejsí jednotky a plod se na ne zamkne. "
Drívejsí výzkum ukázal, ze behem jednoho mesíce po narození se novorozenci mohou naucit a diferencovat zvuky jazyka toto zjistení je první svého druhu, které naznacuje, ze ucení zacíná pred narozením, zatímco díte se stále rozvíjí.

Výzkumníci naznacují, ze deti mají schopnost vyzvednout si a pamatovat si jazyk v zivote.Deti zacnou slyset zvuky jazyka a az pozdeji poslouchají významy. Zdá se, ze tato studie ukazuje, ze velmi brzy, jeste pred tím, nez se díte narodí, muze plod delat více nez jen poslouchat jazykové zvuky.
Christine Moon, vedoucí autor a profesor psychologie na Pacifické luteránské univerzite v Tacome, Wash, rekl:

"Jedná se o první studii, která ukazuje, ze plody se naucí prenatálne o konkrétních recových zvucích materského jazyka. Tato studie posouvá meritelný výsledek zkuseností se zvuky reci od sesti mesícu veku pred porodem."

Do studie v Tacome a ve Stockholmu bylo zapojeno celkem 40 novorozencu starých 30 hodin. Vsichni vsichni poslouchali zvuky ve svém rodném jazyce, stejne jako cizí jazyky, zatímco v materské skole.
Vedci byli schopni posoudit svou reakci na zvuky tím, ze zjistili, jak dlouho se nasávali do dudlíku. Krátké sání bylo spojeno se známými zvuky, zatímco dlouhé sání bylo spojeno s neznámými zvuky. To znamená, ze novorozenci mohou rozlisovat to, co slysí in utero.
Bylo zjisteno, ze deti nasávaly dudlíky delsí dobu, kdyz slysely cizí jazyky na rozdíl od jejich materského jazyka.
Mladé deti jsou nejrychlejsími záky, protoze mohou snadno získat nové informace, vedci si vsimnou, ze pochopení toho, jak to delají, by mohlo pomoci najít zpusoby, jak zlepsit ucení v pozdejsích letech. Kuhl dospel k záveru: "Chceme vedet, jaké kouzlo dali do práce v raném detství, ze dospelí nemohou. Nemuzeme ztrácet tu ranou zvedavost."
Napsal Joseph Nordqvist