Autismus: nejen detská porucha

"Moje výrazy na tvári a jazyk tela neodpovídají vzdy mé nálade, mohu vypadat strasne nahnevane, ale jsem stastná, jak to muze být. Jsem schopen císt mezi rádky nebo komunikovat se skrytými zprávami. v nominální hodnote a nepokousejte se do nej císt. Nejsem schopen takovéto formulace. "

Toto jsou slova Claudie Curry, zakladatele a výkonného reditele institutu výzkumu a rehabilitace Aspergerova syndromu a autismu. Byla diagnostikována s vysoce fungujícím autismem (HFA) - formou poruchy, která zahrnuje pozdní vývoj jazyka v mladsím veku - kdyz jí bylo 48 let.

Být diagnostikován s tímto stavem veku muze být prekvapením pro nekteré. Ackoli autismus je celozivotní vývojová porucha, je obecneji uznáván jako detský stav.

Diagnóza autismu je samozrejme castejsí u detí, prumerný vek diagnózy se objevuje kolem 4 let. Není známo, kolik detí má onemocnení na celém svete, ale odhaduje se, ze autismus postihuje 1 ze 68 detí v USA, zatímco ve Velké Británii se odhaduje, ze více nez 1 ze 100 detí má poruchu.

Ale kolik dospelých zije s autismem? Bohuzel, to není známo. Ve skutecnosti jsou v okolí dospelých, kterí mají autismus, velmi málo informací, v porovnání s údaji o detech s poruchou, coz muze být zdrojem pohledu, ze porucha je detským stavem.

"Je to skutecná zálezitost a autismus je stále velmi videt jako stav dítete. Ale samozrejme kazdé díte s autismem vyrustá jako dospelý s autismem," ríká Carol Povey, reditel Centra pro autismus u britského Národní autistická spolecnost.

"Ve skutecnosti je jednou z oblastí, která je v soucasné dobe velmi spatne pochopena, ze se zmení na starsí lidi s autismem."

Ale proc je takový nedostatek porozumení a povedomí o dospelém autismu?

"Víme více o autismu u detí"

Povey ríká, ze je cástecne proto, ze autismus je stále relativne nový jako diagnóza.

"Mnoho starsích dospelých [s autismem] bylo první generace diagnostikované autismem ve Velké Británii v sedesátých letech minulého století, kdy jsme ji zacali chápat," ríká Povey.

Autismus poprvé popsal v roce 1943 Leo Kanner, lékar z univerzity Johns Hopkins v USA. Termín pouzil, aby definoval stazené chování u mnoha detí, které studoval.

Lékarstí profesionálové vsak plne nepochopili tento stav az do sedesátých let. Nyní je autismus definován jako celozivotní vývojové postizení, které ovlivnuje, jak clovek komunikuje a vztahuje se k ostatním.

Jedná se o poruchu spektra, coz znamená, ze stav postihuje kazdou osobu jiným zpusobem. Existují vsak vlastnosti, které sdílí vsichni lidé s autismem: potíze se sociální komunikací, sociální interakce a sociální predstavivost.

"Nase porozumení [autismus] roste," dodává Povey, "ale vetsina sluzeb a zarízení a porozumení kolem diagnóz je s detmi. Kdyz se lidé prestehují do dospelosti, vetsina sluzeb je horsí a chápání je horsí, protoze nase portréty autismus je stále s detmi, jenom víme o autismu u detí. "

Nedostatek výzkumu dospelého autismu

Není pochyb o tom, ze vetsina výzkumných snah o autismus se zameruje na to, jak tento stav postihuje deti. Ve studii z roku 2012 zverejnené v roce 2008 Mezinárodní zurnál geriatrické psychiatrie, vedci provedli prehled o poctu existujících výzkumných studií, které se zabývaly úcinky autismu u dospelých.

Tým nasel zhruba 4 000 studií, které analyzovaly dospelý autismus, zatímco více nez 12 000 studií se zabývalo detským autismem.

"Existuje velmi málo výzkumu, který se uskutecnil po celém svete, a to jak na zpusobu, jakým autismus postihuje dospelé, tak na dopad, který skutecne má na zivot, a jaký druh podpory a sluzeb by mel nejvetsí rozdíl," ríká Povey.

"To je skutecne dulezitá vec pro dospelé v autistickém spektru," co mi pomuze? " - a pro rodice - "co pomuze detem?" a to nejen v prípade, ze jsou ve veku 5, 7 nebo 8 let, ale kdyz mají 30, 40 nebo 50 let, nemusí být rodice, aby to pro ne vykonali. "

Nedostatek podpory zamestnanosti

Podle Curryho "podpora jakéhokoli druhu je prerusena, kdyz díte [s autismem] je 18 let," a pevne verí, ze je potreba více podpory pro dospelé s autismem. Proto zrídila aspergeruv syndrom a autismus výzkum a rehabilitacní institut. Cílem neziskové organizace je pomoci osobám trpícím dospelým autismem a jejich rodinám.

Povey souhlasí s tím, ze je zapotrebí mnohem více pomoci dospelým s autismem, zejména v oblasti zamestnání.

U vetsiny dospelých je zamestnání dulezitou soucástí zivota. Ano, primárním duvodem, proc kazdý den pracovat, je vydelávat peníze, ale také pracujeme na spolecenské angazovanosti mimo nás domov. Dává nám pocit nezávislosti.

Prestoze dospelí s autismem bojují se sociálními interakcemi, neznamená to, ze se nechtejí angazovat s jinými lidmi. Ve skutecnosti, Zdravotní novinky dnes nedávno ohlásil studii, která naznacuje, ze nezávislé pracovní prostredí muze snizovat príznaky dospelého autismu.

"Víme, ze 15% dospelých [ve Velké Británii] s autismem je v zamestnání, presto je mnohem více, kdo by mohl prispet a zoufale chce prispet k organizacím, podnikum a spolecnosti jako celku," ríká Povey .

Ale co zastavuje dospelé s autismem, aby se dostali do zamestnání? Povey ríká, ze to muze být neco tak jednoduchého jako procesy rozhovoru.

"Rozhovory jsou vlastne o vyprávení nepravdy, aby ses stal atraktivnejsím na trhu práce." ona ríká. "Jsou-li lidé s autismem zvyklí na to, aby byli velmi konkrétne receni nebo chápáni a rekli pravdu, opravdu se budou v jakémkoli rozhovoru skutecne potýkat."

Curry vysvetluje, ze dospelí s autismem mají vlastnosti, které mohou být uzitecné pro zamestnavatele, i kdyz prísné rutiny jsou nutností.

"Máme mnoho ruzných vlastností, které jsou v mnoha prípadech výraznejsí, jako je pozornost k detailu, úsilí o výzkum jakéhokoli daného subjektu, dokud nebudeme spokojeni, vernost vuci závade, která je spojena s rutinami, coz znamená, ze velmi ocenujeme pravidelný harmonogram a jakákoli odchylka nás ve skutecnosti vyhodí. "

Nakonec Povey ríká, ze nedostatek pracovních prílezitostí pro dospelé s autismem je nedostatecný povedomí o tomto stavu.

"Myslím, ze pro mnohé spolecnosti je to jenom strach z neznámého. Myslí si, ze" tato osoba nebude moci tuto práci delat. ""

Ale jak se muze toto vnímání zmenit?

Organizace pracují na zlepsování pracovních prílezitostí pro dospelé s autismem. Britský Národní institut pro excelenci v oblasti zdraví a péce (NICE) má specifické zásady: "Autismus: uznání, postoupení, diagnóza a rízení dospelých v autistickém spektru".

Profesor Mark Baker, reditel Centra pro klinickou praxi NICE, ríká, ze v pokynech se zduraznuje význam poradenství v oblasti zamestnání a podpory dospelých s autismem.

"NICE doporucuje, aby kazdý dospelý s autismem, který nemá zdravotní postizení nebo má slabé vzdelání, by mel mít individuální podpurný program, pokud má potíze s získáním nebo udrzením zamestnání," dodává.

"Tento program by mel zahrnovat pomoc pri psaní zivotopisu a zádostí o zamestnání a prípravu na pohovory, skolení pro urcenou pracovní úlohu a chování související s prací, poradenství zamestnavatelum ohledne primerených úprav na pracovisti a radu dalsích prvku."

Prestoze jsou tyto pokyny krokem kupredu, stále existuje zpusob, jak zmenit nejen názory zamestnavatelu na dospelé s autismem, ale také názory siroké verejnosti.

Zmena vnímání dospelých s autismem

"Svet autistického cloveka je cernobílý, správný a spatný, zatímco svet bez autistického cloveka má mnozství odstínu sedé. Je tezké, aby autistický clovek správne porozumel a odpovídal na sedé oblasti" vysvetluje Curry.

"Vzhledem k prudkému nárustu prevalence se skutecne musíme dostat pryc od volání" autistického "a" normálního "lidského pohlaví.Ve skutecnosti existují pouze autistické a neautistové.Vzhledem k tomu, ze autistická osoba je prísné dodrzování pravidel a predpisu, autistická osoba umoznuje tolik sedých oblastí, otázka, co je "normální", zustává. "

Podle Poveyho je ucení detí o autismu od mladého veku dulezité pro zlepsení budoucího vedomí a prijetí tohoto stavu.

"Velmi malé deti jsou velmi akceptovány," vysvetluje, "proto velmi casto deti s autismem mají velmi úspesnou kariéru v primárních skolách. [Deti bez autismu] mohou velmi vychovávat, prijímat je a hledat je. kdyz se presunete na strední skolu a do dospelosti, ze se stávají obtíznejsími. "

Z nasí analýzy je zrejmé, ze je zapotrebí více výzkumu kolem dospelého autismu, nez budeme schopni urcit nejlepsí strategii podpory, které potrebujeme dopredu. Zatím se ale zdá, ze klícovou prioritou je zvysování povedomí a souhlasu s podmínkou mezi komunitou bez autismu.

Jak ríká Povey:

"Kdyz budeme mít spolecnost, která skutecne dokáze prijmout rozdíly a oslavit rozdíly, spíse nez být vydesená, to by zpusobilo tak obrovský rozdíl v zivote lidí."

Ve stredu 2. dubna 2014 je svetový den povedomí o autismu. Chcete-li se dozvedet více o autismu ao tom, jak muzete pomoci pri vytvárení povedomí, navstívte webovou stránku Národní autistické spolecnosti, pokud jste ve Spojeném království, nebo pokud jste v USA, navstivte internetové stránky Autism Society.

Kazdodenní plastová prísada BPA poskozuje mozkové bunky a ovlivnuje náladu a pamet

Vedci v USA a Kanade, kterí studují úcinky bisfenolu A (BPA), slozky polykarbonátového plastu pouzívané k výrobe bezných predmetu pro kazdodenní skladování potravin a léciv, zjistili, ze zpusobují ztrátu spojení mezi mozkovými bunkami u primátu a mohou zpusobit narusení v pameti a ucení, stejne jako deprese.

(Health)

Depresivní lidé mohou být vystaveni riziku Parkinsonovy nemoci

Lidé s depresí mohou být pravdepodobnejsí, ze rozvinou pohybovou poruchu Parkinsonovy nemoci, podle nového výzkumu publikovaného v Neurologii. Podle autoru studie je deprese castejsí u osob s Parkinsonovou chorobou nez u osob bez poruchy pohybu. "Toto spojení mezi depresí a Parkinsonovou chorobou jsme videli po dobu více nez 2 desetiletí, takze deprese muze být velmi raným príznakem Parkinsonovy nemoci nebo rizikovým faktorem onemocnení," ríká spoluautor studie prof.

(Health)