Depresivní lidé mohou být vystaveni riziku Parkinsonovy nemoci

Lidé s depresí mohou být více pravdepodobne rozvinutí pohybové poruchy Parkinsonovy nemoci, podle nového výzkumu publikovaného v roce 2006 Neurologie.
Podle autoru studie je deprese castejsí u osob s Parkinsonovou chorobou nez u osob bez poruchy pohybu.

"Toto spojení mezi depresí a Parkinsonovou chorobou jsme videli po dobu více nez 2 desetiletí, takze deprese muze být velmi raným symptomem Parkinsonovy nemoci nebo rizikovým faktorem nemoci," ríká spoluautor studie prof. Peter Nordström. Univerzita Umeå ve Svédsku.

Parkinsonova choroba je progresivní porucha nervového systému, která ovlivnuje, jak se clovek pohybuje, vcetne toho, jak mluví a píse. Stejne jako problémy s pohybem muze Parkinsonova choroba také zpusobit kognitivní problémy, neurobehaviorální problémy a smyslové potíze.

Autori studie uvádejí, ze deprese je castejsí u pacientu s Parkinsonovou nemocí nez u clenu bezné populace. Porucha nálady má zásadní vliv na kvalitu zivota související se zdravím a muze být rovnez zapojena do rychlejsího zhorsení kognitivních a motorických funkcí.

Nicméne málo studií zkoumalo toto sdruzení po dobu delsí nez deset let, s jakýmikoliv dlouhodobými zjisteními, které dosud nebyly jednoznacné.

V rámci studie pouzívali výzkumníci kohortu, která se skládala ze vsech svédských obcanu ve veku 50 let a starsích od 31. prosince 2005. Z této skupiny pak od roku 1987 do roku 2012 prevzalo 140 688 osob, u nichz byla diagnostikována deprese.

Tito jedinci byli spojeni se tremi úcastníky rízení (celkem 421 718 kontrol) stejného veku a pohlaví, kterí nebyli diagnostikováni depresí.

Úcastníci byli následováni az do 26 let. Celkove se v této dobe vyvinula Parkinsonova nemoc celkem 1 485 lidí s depresí (1,1%), ve srovnání s 1,775 osob, které nemely depresi (0,4%).

V prumeru byla diagnostikována Parkinsonova nemoc 4,5 let po zahájení studie s pravdepodobností, ze se porucha rozvíjí v prubehu casu klesající.

Pro depresi a Parkinsonovu chorobu nebyla zjistena sourozence

Výzkumní pracovníci vypocítali, ze úcastníci s depresí byli 3,2krát casteji nez pacienti bez deprese k rozvoji Parkinsonovy nemoci behem jednoho roku od pocátku studie. Po 15-25 letech vedci zjistili, ze úcastníci s depresí mají skoro o 50% vyssí pravdepodobnost, ze se tento stav rozvinou.

Pokud byla deprese úcastníka závazná, byla pravdepodobnost vzniku Parkinsonovy nemoci také vyssí. Napríklad ti, kterí byli pet nebo vícekrát hospitalizováni pro depresi, meli o 40% vyssí pravdepodobnost vývoje Parkinsonovy nemoci nez úcastníci, kterí byli hospitalizováni na depresi jen jednou.

Krome techto pozorování výzkumníci zkoumali sourozence. Nebyla nalezena zádná vazba mezi jedním sourozencem s Parkinsonovou chorobou a druhým s depresí.

"Toto zjistení nám dává vetsí dukaz, ze tyto dve nemoci jsou spojeny," ríká prof. Nordström. "Pokud by onemocnení byly navzájem nezávislé, ale byly zpusobeny stejnými genetickými nebo casnými environmentálními faktory, pak bychom ocekávali, ze obe skupiny onemocnení budou spolecné u sourozencu, ale to se nestalo."

Autori naznacují, ze existuje rada mechanismu, které by mohly vysvetlit jejich zjistení. Deprese nebo antidepresivní lécba by mohla zvýsit riziko Parkinsonovy nemoci, deprese by mohla být vcasným príznakem Parkinsonovy nemoci nebo ze by obe podmínky mohly sdílet environmentální prícinné faktory.

V príspevku autori uznávají, ze nejsou schopni vyhodnotit potenciální úlohu látek pouzívaných v antidepresivní lécbe jako rizikových faktoru pro Parkinsonovu chorobu. Studie je pozorovací a nemuze urcit prícinu.

"Nase zjistení naznacují prímou souvislost mezi depresí a následnou [Parkinsonovou chorobou] podporovanou casove závislým rizikovým pomerem, vzorkem odpovedí na dávku pro rekurentní depresi a nedostatkem dukazu pro koagregaci mezi sourozenci," uzavírají autori.

"Vzhledem k tomu, ze asociace byla významná více nez dve desetiletí sledování, muze být deprese velmi raným prodromálním príznakem nebo kauzálním rizikovým faktorem [Parkinsonovy nemoci]."

Jinde studie zverejnená v prosinci dríve naznacovala, ze uzivatelé metamfetaminu mají trikrát vetsí riziko získání Parkinsonovy nemoci nez lidé, kterí nepouzívají nelegální drogy.

"Couch Potato Drug" muze chránit pred mrazem

Experimentální lék, který kdysi udelal titulky jako "polstárová bramborová pilulka", protoze má schopnost napodobovat úcinky cvicení u sedavých mysí, muze mít dalsí vyuzití jako zpusob, jak chránit pred mozkovou mrtvicí. V nové studii, která má být zverejnena v casopise Nature Medicine, vedci popisují, jak experimentální terapie, nazývaná AICAR, chránila zvírata s genetickou predispozicí k mrtvici.

(Health)

Co má vedet o svedení ve fibromyalgii?

Obsah Jak se fibromyalgie týká svedení? Príciny Domácí léky a léky Fibromyalgie je porucha, která zpusobuje rozsáhlou bolest. Jeden ze vzácných príznaku nebo vedlejsích úcinku, které mohou být spojeny s fibromyalgií, je svedení. Takze jaký je vztah mezi temito dvema? Predpokládá se, ze fibromyalgie postihuje priblizne 5 milionu Americanu starsích 18 let.

(Health)