Úcast na nábozenských sluzbách snizuje riziko deprese a zvysuje optimismus

Lidé, kterí navstevují bohosluzby, jsou 56% pravdepodobnejsí, ze budou mít pozitivní pohled na zivot a 27% méne pravdepodobne budou mít príznaky deprese. Vestník nábozenství a zdraví. Autori dodali, ze ti, kterí navstevují sluzby kazdý týden, bývají méne cynictí.
Výzkumníci zalozili svou studii na "Zdravotní iniciativa zen" pozorovací studie zahrnující 92 539 postmenopauzálních zen. Tyto starsí zeny pocházely z siroké skály spolecnosti vcetne nekolika úrovní príjmu, etnického puvodu a nábozenství. Vedci úmyslne neverili nábozenství zen.
Vedoucí výzkumný pracovník Eliezer Schnall rekl:

"Podívali jsme se na radu psychologických faktoru: optimismus, deprese, cynické neprátelství a radu podkategorií a podskupin zahrnujících sociální podporu a sociální napetí.
Souvislost mezi nábozenskou cinností a zdravím je nejvíce patrná u zen, konkrétne starsích zen. "

Schnall dodal, ze se soustredí na tuto skupinu lidí, protoze zeny mají delsí zivotnost nez muzi a seniory jsou rostoucí skupinou.
Výzkumní pracovníci uvedli nekolik aspektu podpory, které pravdepodobne prispívají k postoji lidí, napríklad k tomu, ze mohou sedet s knezem, ministrem nebo rabínem a mluvit o vecech (informacní a emocionální podpora), protoze jsou prijímáni k tomu, aby nekdo videl doktora podpora), stejne jako laskavá podpora a pozitivní interakce mezi farníky.
Autori napsali, ze predchozí studie ukázaly, ze pravidelná úcast v nábozenských sluzbách pomáhá posílit sociální interakci.
Schnall a tým také zkoumali potenciální sociální napetí nebo negativní faktory, které by mohly být spojeny s castým navstevováním nábozenských sluzeb. Stejne jako u léku, které pomáhají lécit nemoci, jsou nekdy nezádoucí nezádoucí úcinky nebo nezádoucí príhody, vysvetlují.
Oni se rozhodli zjistit, zda mohou existovat spolecenské záteze spojené s nábozenskými asociacemi, sítemi nebo nábozenskou identitou. Mozná, ze podpurný systém by mohl odradit spojení s ostatními, ne se stejnými presvedceními. Mozná, ze nekteré nábozenské oddanosti a povinnosti mohou být zdrojem manzelských problému nebo obecných neshod s práteli a príbuznými.
Prekvapive zjistili, ze castí návstevníci chrámu (kostel, synagoga, mesita atd.), "byly mnohem casteji hláseny vyssí nez mediální úroven celkové sociální podpory," bez ohledu na to, jak casto chodí na sluzby. Zeny, které navstevovaly bohosluzbu nejméne jednou týdne, mely 54% vyssí sanci na dobré výsledky v sociální podpore.
Schnall napsal:

"Podívali jsme se na nábozenské praktiky témer 100 000 zen a - jako to nebo ne - nasly silné spojení mezi chodit do kostela nebo synagogy nebo jakýmkoli jiným domem uctívání a pozitivním výhledem na zivot."

V rozhovoru s Reuters, Rekl Schnall:

"Osoba, která ríká:" Myslím, ze kdyz pujdu do sluzeb, to me bude optimistictejsí "- zatímco moznost, která nemusí být pravda, existuje korelace, ale to neznamená, ze existuje kauzalita. lidé, kterí jsou optimistictejsí, mohou být vyzváni k nábozenským sluzbám. "

Autori dodali, ze pokud se studie zamerila pouze na starsí zeny, nikdo neví, zda se to týká i muzu nebo mladsích jedincu.
Studie byla financována Národním pulzním a krevními institucemi NIH NIH (National Institutes of Health).
Napsal Christian Nordqvist