Velká deprese spojená s narusením emocionálních sítí mozku

Ruzné oblasti naseho mozku musí pracovat soucasne, abychom mohli zpracovávat emoce. Ale podle nového výzkumu jsou takové regiony odpojeny u jedincu, kterí mají zkusenosti s nekolika epizodami závazné deprese.
Vedci zjistili, ze subjekty, u nichz doslo k nekolika epizodám deprese, ukázaly, ze narusují emocionální síte mozku.

Studijní spoluautor Scott Langenecker, docent psychiatrie a psychologie na Illinoisské univerzite v Chicagu (UIC) a kolegové zverejnují své poznatky v casopise Psychologické lékarství.

Velká deprese je jednou z nejcastejsích dusevních poruch, s nimiz se setkávají Americané a v kterémkoli roce postihuje priblizne 14,8 milionu dospelých v USA.

Stále více vedci zjistují, jak se deprese týká zásahu do konkrétních spojení v mozku, s cílem informovat o lécebných strategiích.

Predchozí výzkum ukázal, ze v depresi a mnoha dalsích dusevních poruchách dochází k narusení mozkových sítí, které pracují soucasne pri emocním zpracování a resení problému.

Na druhou stranu nekteré studie naznacují, ze v "klidové síti" mozku - cásti mozku, které jsou aktivní behem odpocinku nebo sebereflexe - hyperkonektivita nebo nadmerné spojení mezi mozkovými bunkami je spojeno s depresí.

"Pokud muzeme identifikovat odlisné vzorce pripojení k síti, které jsou spojeny s depresí, pak bychom mohli urcit, které jsou rizikové faktory pro chudsí výsledky v rade, jako napr. Nekolik epizod, a muzeme tyto pacienty udrzet na preventivních nebo udrzovacích lécích , "poznamenává Langenecker.

Navíc dodává, ze takové informace by zdravotníkum umoznily urcit, jaká lécba je pro depresivní pacienty optimální, na základe jejich individuálních vzorku mozekové propojenosti, coz by pripravilo cestu pro individuálnejsí lécbu.

Srovnání úcinku mozku jednotlivých a depresivních epizod

Predchozí výzkum z týmu, který se uskutecnil u mladých dospelých s depresí, identifikoval hyperaktivitu v emocionálních a kognitivních sítích mozku, zatímco dalsí studie u adolescentu s depresí v minulosti odhalila hyperkonkurenci v oblastech mozku spojených s ruminací - nepretrzite premýslející o stejném tématu.

V tomto nejnovejsím výzkumu se Langenecker a kolegové rozhodli zjistit, zda se modely mozkových konektivity lisí mezi mladými dospelými, kterí meli pouze jednu depresivní epizodu a temi, kterí zazili nekolik epizod.

Podle Langeneckera muze zhruba polovina lidí, kterí mají jednu epizodu deprese, zazít dalsí do dvou let, takze identifikace ruzných vzorcu spojitosti mozku mezi jednotlivými a nekolika epizodami by mohla pomoci urcit, které pacienty budou mít prospech z antidepresivní lécby, aby se zabránilo opakování.

Aby dospeli k záverum, vedci zkoumali mozky 77 dospelých - s prumerným vekem 21 let - pomocí funkcního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI). Vsechny vysetrení mozku byly provádeny, kdyz se jednalo o osoby v klidovém stavu, coz umoznilo týmu urcit, které oblasti mozku jsou nejvíce synchronne aktivní, kdyz je clovek uvolnený.

U studovaného subjektu melo 17 v dobe vysetrení mozku závaznou depresi, 34 melo v minulosti závaznou depresi a 26 se nikdy nezazilo deprese. Vedci zhodnotili, kolik depresivních epizod se objevilo u pacientu se soucasnou depresí nebo s anamnézou onemocnení.

Více depresivních epizod muze narusit citové zpracování

Ve srovnání s kontrolními osobami a subjekty, u nichz doslo k jedné depresivní epizode, zaznamenali ti, kterí zaznamenali nekolik epizod deprese, "oddelení" mezi amygdala - oblast mozku, která hraje roli v odhalování emocí - a emocní sít, narusení presnosti zpracování citových informací.

Toto zjistení, ríká Langenecker, muze vysvetlit, proc mnozí lidé s depresí casto vnímají informace jako negativní, a to i neutrální informace - koncept známý jako "predpojatost v oblasti zpracování informací".

Navíc tým zjistil, ze subjekty, které zazily alespon jednu epizodu deprese - bez ohledu na to, zda byly deprimovány v dobe fMRI - prokázaly zvýsenou propojenost mezi klidovou sítí a kognitivní sítí mozku.

"Muze to být prizpusobení, které mozku pomáhá regulovat emocionální predsudky nebo ruminace," ríká Langenecker.

Zatímco tento výzkum pomáhá osvetlit mozkovou aktivitu jedincu s depresí, Langenecker ríká, ze je zapotrebí mnohem více výzkumu:

"Vzhledem k tomu, ze tato studie poskytuje pouze snímek mozku v urcitém okamziku, je zapotrebí dlouhodobejsích studií, abychom zjistili, zda vzory, které jsme videli, mohou predpovedet budoucnost nekolika epizod u nekterých pacientu a mohou nám pomoci urcit, kdo by mel mají údrzbu a cíle pro nové preventivní osetrení. "

Zdravotní novinky dnes nedávno o studii, která naznacuje, ze skenování mozku muze predpovedet, které deti jsou vystaveny vysokému riziku pozdnejsí deprese.

Ztráta hmotnosti mezi tehotenstvím zvysuje riziko úmrtí kojencu

Nadmerné zvýsení telesné hmotnosti pred nebo behem tehotenství je známým rizikovým faktorem pro gestacní diabetes a vysoký krevní tlak. Nová studie vsak naznacuje, ze zeny, které mají behem prvního tehotenství zdravou váhu, ale dostávají mezi tehotenstvím první a druhé tehotenství jen mírnou hmotnost, zvýsily riziko úmrtí dítete behem prvního roku zivota.

(Health)

Vzácný gen by mohl zvýsit riziko schizofrenie, alkoholismu a bipolární poruchy

Nová studie, kterou provedli vedci z University College London ve Velké Británii, informovala o objevu vzácné genové varianty, která se objevila u asi 1 z kazdých 200 lidí, coz by mohlo zvýsit riziko vzniku závislosti na alkoholu, bipolární poruchy a schizofrenie. Jejich výzkum zjistil, ze lidé s vlivem genu GRM3, který je povazován za dulezitý v mozkové signalizaci, mají priblizne 2-3krát vetsí pravdepodobnost vývoje závislosti na alkoholu nebo schizofrenie.

(Health)