Aspirin snizuje riziko rakoviny

Nové tri studie publikované v roce 2007 Lancet ze u lidí ve stredním veku muze kazdý den uzívat nízkou dávku aspirinu, coz pomáhá predcházet rakovine, zvláste pokud jsou ve zvýseném riziku onemocnení. Vedci také naznacují, ze tento prínos nastává po dvou az trech letech, namísto deseti let dríve. A také zjistili, ze aspirin muze lécit rakovinu u lidí, kterí ji jiz mají, coz dodává dukazy o tom, ze snizuje riziko metastázy nebo se sírí do jiných cástí tela.
Odborníci nyní vyzývají k vládní analýze a poradenství ohledne uzívání aspirinu k prevenci rakoviny.
Studie jednoho z nejvýznamnejsích svetových výzkumníku aspirinu, profesora Petra Rothwella z Nuffieldova oddelení klinických neurovedách na Oxfordské univerzite ve Velké Británii a kolegové, jsou zverejneny ve stredu, Lancet a jeden v Lancetová onkologie.
Rothwell a jeho tým predtím publikovali dukazy, které naznacují, ze denní nízká dávka aspirinu muze snízit dlouhodobé riziko úmrtí na rakovinu a ze se tento prínos neobjeví asi 8 az 10 let poté, co to zacne.
Ale jak Rothwell vysvetlil tisku:
"To, co jsme nyní ukázali, je, ze aspirin má také krátkodobé úcinky, které se projevují jen za 2-3 roky."
Mluvil také o dalsím dulezitém zjistení, o úcinku aspirinu na snizování metastáz, kde rakovina zacíná sírit do jiných orgánu:
"Zejména dokazujeme, ze aspirin snizuje pravdepodobnost, ze se rakoviny rozsírí do vzdálených orgánu o priblizne 40-50%," rekl Rothwell a vysvetlil, ze to bylo stejne dulezité zjistení, protoze to jsou metastázy, které obycejne zabíjejí lidi s rakovinou.
"Zádná léciva nebyla prokázána dríve, aby se zabránilo vzdáleným metastázám, a proto by tato zjistení mela zamerit budoucí výzkum na tento klícový aspekt lécby pacientu s rakovinou, která se dosud nerozsírila," dodal.
To znamená, ze pacienti, u kterých jiz byla diagnostikována rakovina, by mohli mít prospech z uzívání aspirinu po jejich diagnóze, pokud se rakovina jeste nerozsírila.
Ve svých zprávách Rothwell a kolegové zduraznují naléhavou potrebu nových studií, které potvrzují tyto výhody.
Pro uzívání aspirinu denne není bez rizika. Existuje zvýsená pravdepodobnost vnitrního krvácení, zejména v zaludku.
Ale i v této oblasti odhalují Rothwell a kolegové dve nová zjistení, která naznacují, ze skody mohou být méne závazné, nez se dríve myslelo. Jedním z nich je, ze riziko prodlouzení krvácení do zaludku se snizuje a ze riziko uhynutí ze zaludku není u aspirinu vetsí nez u placeba.

Aspirin je jednou z nejpouzívanejsích léku na svete.Takze argumentují, ze na jedné strane je prínos, ze aspirin muze snízit rakovinu, mrtvici a srdecní záchvaty, coz je mnohem pravdepodobnejsí, ze povede k invalidite nebo smrti, a na druhé strane je riziko vnitrního krvácení, coz je méne nez tyto nemoci.
Rothwell vysvetlil, ze v predcházejících studiích, pri vyrovnávání rizik a prínosu, vedci mají tendenci jednoduse pocítat "hrubá císla" výsledku, jako jsou krvácení, a nezohlednovali jejich závaznost nebo vývoj v prubehu casu.
Pro jejich analýzu Rothwell a kolegové také zahrnovali studie o pouzití aspirinu pro prevenci srdecních onemocnení a mrtvice.
Navrhují v absolutním vyjádrení a zejména pri dlouhodobém uzívání, jsou prínosy denního aspirinu snizující riziko pro rakovinu vetsí nez pro srdecní onemocnení a mrtvici.

V první studii Rothwell a kolegové shromázdili údaje z 51 randomizovaných klinických studií, které vytycily porovnání úcinku uzívání denní dávky aspirinu proti neakceptujícímu aspirinu na kardiovaskulární príhody, jako je srdecní infarkt a mozková príhoda. Tyto studie shromázdily také údaje o rakovine.
Z výsledku dospeli k záveru, ze aspirin snizuje riziko úmrtí na rakovinu o 15% a toto snízení se prodluzuje s prodlouzeným uzíváním. Napríklad u tech, kterí ji uzívali po dobu 5 let, bylo snízené riziko úmrtí na rakovinu 37%.
Rothwell a kolegové také zjistili, ze uzívání nízkých dávek aspirinu denne snízilo pocet úmrtí na rakovinu. Po trech letech uzívání aspirinu bylo snízení výskytu rakoviny u muzu 23% au zen 25%.
Ve druhé studii Rothwell a kolegové zkoumali úcinek uzívání aspirinu na metastázy, kde se rakovina sírí z puvodního místa do jiných cástí tela. Za tímto úcelem shromázdily údaje z 5 velkých randomizovaných studií ve Velké Británii, které zkoumaly pouzití aspirinu pri prevenci srdecních onemocnení a pridaly dalsí informace z registru rakoviny a systému pro certifikaci úmrtí.
Výsledky ukázaly, ze uzívání aspirinu vedlo k poklesu rizika sírení rakoviny do jiných cástí tela. Snízené riziko bylo 36% ve srovnání s prumernou délkou trvání studií 6,5 roku a nelísilo se podle veku nebo pohlaví.
Ve tretí studii, která vysla v roce 2006, Lancetová onkologie, Rothwell a kolegové opet zkoumali úcinek aspirinu na riziko rakoviny, ale tentokrát systematicky prezkoumali pozorovací studie (druh, který se postupne sleduje jednu skupinu lidí) spíse nez klinické studie, u kterých jsou úcastníci náhodne zarazeni do ruzných skupin lécby.
Tato analýza potvrdila výsledky, které shledaly z randomizovaných studií: snízení rizika bylo podobné.
Nekteré typy rakoviny reagují více nez jiné na uzívání aspirinu. Rothwell rekl, ze pokud jde o prevenci sírení, jejich nálezy naznacují, ze nejvetsí úcinek je u adenokarcinomu, které zahrnují rakovinu strev a zejména rakovinu kolorektálního karcinomu. Zahrnuje také vetsinu rakovin prsu a prostaty a nekteré rakoviny plic.
"Pokud jde o prevenci dlouhodobého vývoje nových nádorových onemocnení, nejvíce se snízí riziko kolorektálního karcinomu a rakoviny jícnu s mensím úcinkem na nekolik dalsích bezných druhu rakoviny," uvedl Rothwell.
Cancer Research UK (CRUK) tvrdí, ze jsou podporovány novými studiemi a ríkají, ze pomáhají objasnit obraz, ale to neznamená, ze by bylo bezpecné zacít poradit lidem, aby denne uzívali nízkou dávku aspirinu na prevenci rakoviny.

Zduraznují, ze aspirin není neskodným lécivem a u nekterých lidí muze být vedlejsí úcinek vnitrního krvácení velmi vázný. Existují i ??dalsí rizika, napr. Kdyz lidé prestanou uzívat aspirin denne, mají vetsí pravdepodobnost mrtvice.
Navíc existují potenciální konflikty s jinými léky. Napríklad jedním úcinkem aspirinu je, ze pomáhá zabránit srázení krve inhibicí biosyntézy tromboxanu, prostaglandinu srázejícího se v krvi uvolnovaného krevními destickami. Takze lidé na antikoagulancích nebo redidel krve by nemeli uzívat aspirin, ledaze by byl doporucen lékarem.
CRUK naznacuje, ze potrebujeme odpovedi na mnoho otázek, nez muzeme bezpecne poradit s uzíváním aspirinu pro prevenci rakoviny. Napríklad:

• Jaká je optimální doba uzívání aspirinu?


• V jakém veku se vyskytuje nejvetsí výhoda a nejmensí riziko?


• Kdo s nejvetsí pravdepodobností bude mít prospech a kdo s nejvetsí pravdepodobností dostane vedlejsí úcinky?


• Jak muzeme minimalizovat riziko mrtvice, kdyz lidé prestanou uzívat drogu?

CRUK ríká, ze by také chteli navstívit lékarské úrady, jako je Národní ústav pro zdraví a klinickou excelenci (NICE), provést nejakou analýzu a poradit, zda aspirin by mel být doporucován sirsímu spektru.
Profesor Peter Johnson, reditel lékarské sluzby charity, rekl ve stredu, ze nekdo, kdo zvazuje uzívání aspirinu k prevenci rakoviny, by mel mluvit se svým lékarem o tom, zda je pro ne bezpecné.
Pokud se ujdete od svého lékare, ujistete se, ze neuzíváte aspirin na prázdný zaludek, ríká CRUK.
Napsal Catharine Paddock PhD