Transplantace umelé trachey Pacient delá dobre pet mesícu po postupu

Zpráva zverejnená online Lancet dnes popisuje první transplantaci syntetické prudusnice vysazené kmenovými bunkami na svete. Pacientka z Eritreje, 36letá Andemariam Teklesenbet Beyeneová, byla první osobou na svete, která tento typ transplantace dostala v cervnu 2011 na Karolínské univerzitní nemocnici ve Stockholmu ve Svédsku, kde profesor Paolo Macchiarini vedl prukopnickou operaci.
Beyenuv tracheální nádor byl velikostí golfové koule a rozsíril se na nejnizsí 5 cm prudusnice spolu s obema pruduchy, coz pro nej obtízne dýchalo. Vzhledem k tomu, ze prudusnice je nezbytná, chirurgické odstranení samotného tumoru by nezabránilo panu Beyenovi, a proto bylo nezbytné vymenit odstranenou cást. Postup, který zahrnoval úplné odstranení postizené oblasti prudusnice a jeho nahrazení umelou strukturou na míru, trval 12 hodin profesora Macchiariniho a jeho týmu.
Karolinska Institutet ve spolupráci s University College London ve Velké Británii vyuzila 3D zobrazování pro skenování Beyene, aby pripravila lesení pouzité v tomto prípade. Výzkumníci pak vytvorili sklenený model postizené oblasti jeho prudusnice, který má být nahrazen. Sklo bylo potom pouzito k tvarování syntetického lesení, predtím, nez bylo odesláno do Karolinska Institutet, aby byly vlozeny kmenové bunky. Lesení bylo osídleno vlastními kmenovými bunkami Beyene a premeneno na pracovní dýchací cesty.
Podle prof. Macchiariniho jeho metoda poskytuje výhody oproti jiným technikám v transplantaci a regeneracní medicíne, protoze:

• Neexistují zádné obavy týkající se odmítnutí, protoze lesení je osídleno pomocí vlastních bunek pacienta a nevyzadují se zádné imunosupresivní léky.
• Implantát lze prizpusobit velikosti a tvaru tela pacienta, protoze je umele vytvoren.
• Jiné transplantace vyzadují lidské dárce, které mohou zahrnovat dlouhé cekací doby. Tato metoda nevyzaduje zádného lidského dárce.
• Konstrukce mohou být prizpusobeny jednotlivcum (a tracheám) vsech velikostí, vcetne detí.

V soucasné dobe zije Beyene v islandském Reykjavíku, kde studuje geologii pro doktorské studium. Beyenova manzelka a dve deti zijí v Eritreji. Operace transplantace znamenala, ze pan Beyene byl schopen setkat se s novorozeným synem (nyní sedm mesícu), který nedávno emigroval s Beyenovou manzelkou na Island. Profesor Tomás Gudbjartsson, Fakultní nemocnice Landspitali a Islandská univerzita, Reykjavík, Island (spoluautor vysetrování) odkázal Beyene na tuto prukopnickou transplantaci.
Prof. Gudbjartsson vysvetluje:

"Pacient se v posledních ctyrech mesících skvele staral a byl schopen zít normálním zivotem. Po príjezdu na Island na zacátku cervence byl v nemocnici 1 mesíc a dalsí mesíc v rehabilitacním centru. mohl zacít pracovat na své magisterské práci v geofyziky, vedeckém projektu, o kterém pracoval posledních letech na islandské univerzite v Reyklavíku. Za poslední dva mesíce se mohl soustredit na své studie a plán je, ze svou diplomovou práci obhajuje na konci tohoto roku. "

Moje Beyene uvedla: "Jsem tak vdecný kazdému, kdo to udelal."
Nekolik dalsích významných transplantací vedlo profesor Macchiarini ve své kariére. Nejznámejsím prípadem je Claudia Castillo, tehdejsí 30letá kolumbijská zena, která byla v roce 2008 první osobou, která dostala tkánový transplantacní tracheální transplantaci. I kdyz na rozdíl od prípadu Beyene'a vyzadoval Kastiluv postup lidský dárce.
30-letý muz z Marylandu, USA, který mel také primární rakovinu dýchacích cest, je druhým pacientem, který dostal od Prof. Macchiarini bioartologickou lesticí transplantaci. Pouzité lesení bylo vytvoreno z nanovláken, a proto podle Prof. Macchiarini predstavuje dalsí postup z transplantátu Beyene. Profesor Macchiariniho tým nyní doufá, ze pouzije stejnou techniku ??k lécbe tricetimesícního jihokorejského dítete.
Profesor Macchiarini uzavírá:

"Budeme i nadále zlepsovat prístupy v regeneracním lékarství k transplantaci pruduchu a rozsírit ji do plic, srdce a jícnu. A zkoumáme, zda by mohla být terapie bunek aplikována na nezvratné onemocnení hlavních dýchacích cest a plic."

Ve spolecné poznámce Dr. Harald Cott a Dr. Douglas J Mathisen, Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School, Boston, MA, USA, vysvetlují, ze metoda ukazuje slib a ze je potreba bioartificiálních stepu významná.
Dospeli k záveru:

"K tomu, aby byly povazovány za úspesné, musí mít bioartificiální orgány dlouhodobou funkci - krátkodobá klinická funkce je dulezitým úspechem, ale je pouze jedním merítkem úspechu. Výber ideálního materiálu lesení, optimální bunecný zdroj, dobre definované podmínky tkánové kultury a perioperacní rízení predstavují nekolik otázek, které je treba zodpovedet predtím, nez muze být sirsí klinická aplikace jakéhokoli bioartificiálního stepu bezpecne a bezpecne prekrocena. "

Napsal Grace Rattue