Alzheimerova lécba byla nalezena v zánetu mozku

Az do nedávné doby se vedci domnívali, ze Alzheimerova choroba narusila imunitní systém - ale nová studie mysí zvysuje dukazy o tom, ze to muze být zápal v mozku, který pohání Alzheimerovou chorobu. To naznacuje, ze blokování proteinu, který reguluje imunitní bunky, muze být zpusob, jak zastavit onemocnení mozku.
Nová studie naznacuje, ze blokování proteinu, který reguluje imunitní bunky v mozku, muze být zpusob, jak zastavit progresi Alzheimerovy nemoci.

Studie, vedená University of Southampton ve Velké Británii, bude zverejnena v casopise Mozek.

Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnení, které spolu s dalsími formami demencí postihuje 47,5 milionu lidí po celém svete a rocne predstavuje 7,7 milionu nových prípadu.

Demence je syndrom, který ovlivnuje pamet, myslení a chování a postupne snizuje schopnost lidí mít normální zivot a postarat se o sebe. Alzheimerova choroba je nejcastejsí formou demence a pravdepodobne prispívá k 60-70% prípadu.

Tým, který stojí za novou studií, doufá, ze nálezy povedou k tomu, ze droga, která zastaví Alzheimerovu chorobu, je choroba, pro kterou v soucasné dobe neexistuje zádná lécba a zádná lécba, která by zastavila nebo zpomalila svuj vývoj v mozku.

Pro svuj výzkum porovnali vzorky mozkových tkání zdravých lidí s lidmi stejného veku s Alzheimerovou chorobou. Zvláste se zajímají o rozdíly v poctu mikroglie - typu bunky, který mimo jiné pomáhá regulovat imunitní odpovedi, jako je zánet.

Tým zjistil, ze mozky lidí s Alzheimerovou chorobou mely více mikroglie nez mozky zdravých jedincu. Zjistili také, ze molekuly, které regulují bunky, se zdály být aktivnejsí, kdy byla onemocnení závaznejsí.

Blokování bílkovin zabránilo nadmernému poctu mikroglií

V dalsí cásti studie tým vysetroval mikrogliu u mysí navrzených k vývoji znaku Alzheimerovy choroby. Jak probíhá onemocnení, mozky zvírat vykazují rostoucí pocet mikroglií.

Zjistili, ze blokování proteinu nazývaného CSF1 s perorální dávkou inhibitoru zabranuje vzestupu poctu mikroglií pozorovaných u nelécených mysí. Inhibitor také zastavil ztrátu komunikacních vazeb mezi nervovými bunkami, coz je rys Alzheimerovy choroby.

CSF1 (receptor faktoru 1 stimulující kolonie) je protein na povrchu bunek, který reguluje mikroglie v mozku. Predchozí výzkum u mysí ukazuje, ze blokování signalizace CSF1R snizuje mikrogliu v dospelém mozku.

Tým také zjistil, ze mysi s Alzheimerovou chorobou lécené inhibitorem CSF1R prokázaly méne pametových a behaviorálních problému ve srovnání s neosetrenými mysími.

Dalsím dulezitým zjistením bylo, ze inhibitor nezmensoval hladiny mikroglie pod císlo potrebné pro zdravou imunitní funkci, coz naznacuje, ze blokování CSF1R pouze eliminuje nadmerný pocet bunek.

Nakonec studie nenalezla zádnou souvislost mezi blokátem CSF1R a snízením dalsího známého rysu Alzheimerovy choroby - vznik toxických amyloidních proteinových hrudok v mozku. Vedci tvrdí, ze to podporuje dukazy z jiných studií, které naznacují, ze do progrese onemocnení muze být zapojeno nekolik faktoru.

Vedoucí autor Dr. Diego Gomez-Nicola, neurolog a výzkumník biologických ved v Southamptonu, ríká:

"Tato zjistení jsou blízká dukazum, jak dokázeme ukázat, ze tato konkrétní cesta je aktivní ve vývoji Alzheimerovy nemoci."

Ríká, ze dalsím krokem je stavet na techto výsledcích a spolupracovat s partnery v prumyslu, aby nasli bezpecnou drogu testovanou u lidí a zjistili, zda blokování úcinku CSF1R má stejný úcinek.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli, ze terapie depriváním androgenu - bezná lécba rakoviny prostaty, která snizuje hladinu muzského hormonu testosteron - muze pozdeji zvýsit riziko vzniku Alzheimerovy nemoci. Studie publikovaná v Journal of Clinical Oncology ze muzi, kterí meli lécbu, meli asi 88% vyssí pravdepodobnost diagnostikování Alzheimerovy nemoci nez muzi, kterí ji nemeli.

Starsí obyvatelstvo, které nedostává ambulantní péci, potrebují

Zdá se, ze starsí lidé dostávají neohranicenou smlouvu. Nový výzkum uvádí, ze témer polovina patentu, které opoustejí nemocnicní péci nebo jen obdrzí ambulantní péci obecne, nedostávají úlevu, kterou potrebují. Vyplývá to z komplikací stredne tezké az tezké akutní bolesti. Lécba bolesti u starsích dospelých osob je ve Spojených státech známým problémem a starsí dospelí pacienti nemusí dostávat opiáty z mnoha duvodu, vcetne spatného hodnocení bolesti a nezádoucích úcinku, stejne jako obav o toleranci, fyzické závislosti a závislost.

(Health)

Úzkost, zárlivost a nálada spojená se zvýseným rizikem Alzheimerovy choroby u zen

Nová studie zverejnená v casopise Neurologie tvrdí, ze riziko Alzheimerovy choroby muze být vyssí, pokud je ve stredním veku stará, zárlí nebo náladove. Výzkumní pracovníci tvrdí, ze zeny, které jsou ve stredním veku neurotické - definované jako úzkostné, zárlivé nebo náladové - mohou mít vyssí riziko Alzheimerovy choroby. Alzheimerova choroba je castejsí u zen nez u muzu, u 3.

(Health)