Alzheimerovy znaky se lisí napríc závody

Nová studie ukázala, ze zmeny a patologické stavy spojené s Alzheimerovou chorobou se mohou lisit v závislosti na rase.
Vedci zjistili, ze vliv Alzheimerovy choroby se muze lisit v závislosti na rase.

Zjistení zverejnená v Neurologie, srovnávali neurologickou poruchu u bílých Americanu evropského puvodu a afroamericanu a ukázalo se, ze je to výrazný kontrast.

Cistá Alzheimerova choroba, ve které zádné dalsí patologické stavy neprispívají k demence, byla nejcastejsí u evropskoamerických lidí. Sedesát procent Alzheimerových prípadu mezi evropskými Americany spadalo do této kategorie, ve srovnání s 19,5% Afroamericanu. Ty vsak mely vetsí pravdepodobnost, ze mají onemocnení s jiným typem patologie.

Vzhledem k tomu, ze se zvysuje prumerná délka zivota na celém svete, tak i riziko Alzheimerovy choroby. Onemocnení typicky postihuje seniory a je nejbeznejsím typem demence - odhaduje se, ze 5,3 milionu Americanu je diagnostikováno Alzheimerovou chorobou.

Toto onemocnení je klasifikováno jako neurologická porucha, která ovlivnuje mozek, zpusobuje znicení bunek a ovlivnuje kognitivní schopnost cloveka. Ackoli vedci a lékari nemohou testovat zivý mozek na Alzheimerovu nemoc, postmortem nebo pitvou se vzdy objeví drobné inkluze v nervové tkáni nazvané plaky a splety, které jsou príznakem onemocnení.

Plaky se nacházejí mezi umírajícími bunkami a vytvárejí se vytvárením bílkovin zvaných beta-amyloid. Poklesy se nacházejí v mozkových neuronech a jsou vytvoreny z rozpadu dalsího proteinu, tzv. Tau.

Dulezité klinické dusledky

Studie dríve ukázaly, ze afroamericané jsou náchylnejsí k nemoci. Toto odhalení povzbudilo autora studie Lisy L. Barnesové z PhD v Rush University Medical Center v Chicagu v IL, aby se dále zabýval. Ona ríká:

"Studium toho, jak vypadá Alzheimerova choroba v mozku u jednotlivcu ruzných ras, nám muze pomoci pochopit tuto chorobu a urcit strategie prevence a lécby."

Studie zahrnovala celkem 122 jedincu - 41 afroamericanu a 81 evropských Americanu. Kazdá afroamericanka byla srovnávána v pomeru 2 k 1 s Evropanem Americanem se stejnou mírou závaznosti choroby. Bylo také vynalozeno úsilí na zajistení veku, pohlaví a vzdelání mezi temito dvema skupinami.

Vedci hledali plaky a splety, stejne jako jiné zmeny v mozku, které mohou zpusobit demenci, jako jsou infarkty (zmeny mozku spojené s mrtvicí) a Lewyho tela (které jsou spojeny s Lewym telem nebo Parkinsonovou chorobou).

Témer vsichni pacienti vykazovali v mozku známky Alzheimerovy choroby. Výzkumníci vsak zjistili, ze pouze 19,5% afroamericanu ve studii melo Alzheimerovu nemoc jako jedinou patologii demence, ve srovnání se 42% evropskoamerických.

Místo toho bylo zjisteno, ze 71% afroamericanu má Alzheimerovu chorobu smíchanou s jiným typem patologie. Vyssí císlo nez jejich evropsko-americké protejsky, kde bylo císlo 51%. Krome toho bylo zjisteno, ze afroamericané mají castejsí a tezsí onemocnení cév.

Dr. Barnes verí, ze výsledky studie mají "dulezité klinické dusledky" pro prevenci a lécbu Alzheimerovy choroby. Vysvetluje:

"Soucasné Alzheimerovy léky se primárne zamerují na specifickou Alzheimerovu patologii v mozku. Vzhledem ke smísené strukture nemoci, kterou vidíme v mozku afroamericanu, bude dulezité vyvinout nové lécebné postupy zamerené na tyto dalsí bezné patologie, zejména pro Afriku Americané. "

Nebezpecí ze zobecnení výsledku z jedné populace do druhé

Zdravotní novinky dnes mluvil výhradne s Dr. Barnesem ohledne jejího výzkumu a jaký dalsí krok by bylo navazovat na tento vývoj. Ackoli vzorek ve studii predstavoval nejvetsí k dnesnímu dni, ona pripustila více císel bylo vyzadováno, obzvláste pokud jde o afroamericané:

"Potrebujeme udelat lepsí práci, jak zvýsit povedomí afroamerické komunity o prílezitostech k úcasti na studiích. Strategie zalozené na komunite, v nichz se výzkumní pracovníci zapojí a vzdelávají komunity o príznacích Alzheimerovy choroby, význam výzkumu a prínosy úcast prispeje k získání vetsího poctu klinických hodnocení. "

V soucasné dobe existuje jen málo studií mozku o mensinovém obyvatelstvu, ale vzhledem k tomu, ze celkový pocet amerických senioru roste, stejne se bude podílet i starsí Americané v ruzných rasových a etnických skupinách. Pozádali jsme Dr. Barnese, aby se budoucí studie zamerily více na roli v závodních hrách.

"Absolutne," odpovedela. "Vzhledem k nárustu poctu etnických a rasových mensin v nejstarsích vekových skupinách budou Alzheimerova choroba a dalsí neurodegenerativní onemocnení zpusobovat neprimerené zatízení mensin."

Dodala:

"Témer vsechno, co jsme se dozvedeli o Alzheimerove chorobe, bylo pouceno na prevázne bílé populaci, protoze jsou" typickým "úcastníkem výzkumu. Soucasná studie podtrhuje nebezpecí zobecnení výsledku z jedné populace na druhou.

Vedci se stále snazí o vylécení této nemoci. Mezi 10 nejcastejsími prícinami úmrtí je Alzheimerova choroba jediným onemocnením, pro které vedci jeste nenalezli zpusob, jak zabránit, zastavit nebo zpomalit postup.