cs.3b-international.com
Alzheimerova choroba se muze objevit v pocátecních vysetreních, pokud oba rodice mají onemocnení
Alzheimerova choroba je stav, který je typicky spojen se starsími osobami, a diagnóza není obvykle provádena, dokud se príznaky objeví pozdeji v zivote. Nový výzkum vsak naznacuje, ze lidé, kterí jsou bez demencí, ale mají dva rodice s Alzheimerovou chorobou, mohou vykazovat príznaky onemocnení v mozkových skenacích po desetiletí predtím, nez se symptomy objeví.
To je podle studie nedávno publikované online v casopise Neurologie.
Výzkumný tým, vcetne Lisy Mosconi z Newyorské univerzitní lékarské fakulty, analyzoval 52 jedincu ve veku od 32 do 72 let, kterí nemeli demence.
Vsichni úcastníci byli rozdeleni do ctyr skupin. Jednalo se o jedince, které mely bud matku s Alzheimerovou chorobou, otec s tímto onemocnením, oba rodice s onemocnením nebo zádnou rodinu s tímto onemocnením.
Byla provedena rada vysetrení mozku u vsech subjektu, vcetne pozitronové emisní tomografie (PET) a zobrazování magnetickou rezonancí (MRI).
MRI skeny ukazují obrazy struktury mozku a potenciální snízení objemu mozku, zatímco PET vysetrení merí celkovou mozkovou aktivitu a mnozství plaku mozku.
Geny "mohou predurcovat vývoj Alzheimerovy choroby"
Výsledky studie ukázaly, ze úcastníci, jejichz matka a otec mely Alzheimerovu chorobu, vykazovaly 5-10% více mozkových plaku ve specifických oblastech mozku a závaznejsí mozkové abnormality v objemu a metabolismu mozku ve srovnání s lidmi, kterí meli jednoho rodice nebo zádné rodiny s Alzheimerova choroba.
Výsledky vysetrení PET a MRI ukázaly, ze úcastníci, jejichz rodice oba meli Alzheimerovu chorobu, vykazovali 5-10% více mozkových plaku v konkrétních oblastech mozku, ve srovnání s úcastníky s jediným rodicem nebo zádným rodinným príslusníkem postizeným touto chorobou.
Výzkumníci také zjistili, ze osoby, které mely matky s Alzheimerovou chorobou, vykazovaly vyssí hladinu biomarkeru v mozkovém vysetrení v porovnání s osobami, které mely otce s Alzheimerovou chorobou.
Vysetrovatelé poznamenávají, ze toto zjistení podporuje predchozí výzkum, který ukazuje, ze osoby, které mají matky s Alzheimerovou chorobou, mají vetsí pravdepodobnost, ze rozvinou tento stav ve srovnání s lidmi, kterí mají tuto nemoc.
Vysetrovatelé tvrdí, ze podle zjistení mohou existovat geny, které predpovídají rozvoj Alzheimerovy choroby pro kazdou osobu, v závislosti na tom, zda má jeden nebo oba rodice tento stav.
"Zatím nevíme, které geny, pokud vubec nejaké, jsou odpovedné za tyto casné zmeny a doufáme, ze nase studie budou uzitecné pro budoucí genetické vysetrování," dodává Mosconi.
Podle Alzheimerovy asociace zije více nez 5 milionu Americanu s Alzheimerovou chorobou a je to sestá hlavní prícina smrti v USA.
Vysetrovatelé zduraznují význam vcasné detekce Alzheimerovy nemoci.
Mosconi ríká:
"Studie ukazují, ze v dobe, kdy lidé prijdou k diagnóze, muze dojít k velkému mnozství nezvratných poskození mozku.
Proto je ideální, abychom objevili príznaky onemocnení u vysoce rizikových lidí pred príznaky. "
Zdravotní novinky dnes nedávno hlásena studie naznacující, ze historie otresu muze prispet k rozvoji Alzheimerovy nemoci.
Velká deprese vázaná na mensí hipokampus
Nejvetsí mezinárodní studie srovnávající objemy mozku lidí s významnou depresí a zdravých lidí zjistuje, ze bývalý pacient má tendenci mít výrazne mensí hippocampus. Studie zjistila, ze lidé s velkou depresí meli mensí hippocampus - coz je z velké cásti dusledkem vysokého procenta úcastníku s rekurentní depresí.
Jaký je rozdíl mezi Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou?
Tabulka obsahu Prehled Podobnosti Rozdíly v príznacích Rozdíly v diagnostice Rozdíly v lécbe Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou zánetlivé onemocnení strev s mnoha podobnostmi. Presto existují nekteré klícové rozdíly mezi obema podmínkami, které ovlivnují jejich rízení.
