Výzivné výsledky rodicu u vetsího hippocampu u detí

Nedávná studie detských psychiatru a neurovedcu na lékarské fakulte Univerzity Washingtonu ve St Louis, publikovaná online v Sborník Národního akademie ved Early Edition, uvádí, ze deti, jejichz matky jim od pocátku projevily lásku a náklonnost, mají mozky s vetsím hippocampusem, coz je klícovou cást mozku spojená s pametí, reakcí na stres a ucením.
Hipokamp je velmi dulezitým prvkem mozku. Je soucástí limbického systému a do znacné míry se podílí na sdruzování informací z krátkodobé pameti do dlouhodobé, stejne jako na pomoc pri prostorové navigaci. Kdyz je telo stresováno, mozku spoustí autonomní nervový systém, který uvolnuje stresové hormony, které pomáhají telu vyporádat se se stresem. Hippocampus je hlavní oblast mozku, která pomáhá s touto odpovedí. Vedoucí výzkumu je autor Joan L. Luby, profesor detské psychiatrie. Ona ríká:

Tato studie potvrzuje neco, co se zdá být intuitivní, coz je, jak dulezité je, aby se rodice starali o vytvárení adaptivních lidí. Myslím, ze dusledky pro verejné zdraví naznacují, ze bychom meli venovat vetsí pozornost péci rodicu a ze bychom meli delat to, co muzeme, jako spolecnost, která tyto schopnosti rozvíjí, protoze jasná péce má velmi velký dopad na pozdejsí vývoj.

Výzkumníci pouzívali technologii zobrazování mozku u detí ve veku 7 az 10 let, kterí se podíleli na predchozí studii o predskolní depresi, kterou vedl Ludy a tým priblizne 10 let pred novou studií. Predchozí studie zkoumala pacienty ve veku od 3 do 6 let, kterí vykazovali známky a symptomy deprese, jiný typ psychiatrické záteze, nebo byli zcela dusevne zdraví bez známky psychiatrických problému vubec.

Behem této první studie byly deti sledovány a nahrávány, zatímco jejich rodice, ve vetsine prípadu matka, byli zaneprázdneni dokoncením nedokonceného projektu a deti bylo receno, aby pockaly, aby otevrely atraktivní dárek, který muze být pro deti "stresující" . Mnozství podpory, pomoci a porozumení rodicum bylo schopné dát svým detem vysetrovat lidé, kterí nemeli ponetí o tom, jaký typ stavu dusevního zdraví díte bylo, a nevedeli nic o rodicích.
Luby uvádí:

"Je to velmi objektivní, zda byl rodic povazován za opatrovníka, nebyl zalozen na vlastním sebehodnocení toho rodice, spíse na základe jejich chování a míry, v jaké si díte vyzivovalo za nárocných podmínek."

Tato konkrétní studie se nezamerovala na interakci dítete a rodice doma nebo jim poskytla desivé a nárocné cvicení, nicméne dalsí studie provedly výzkum vyuzívající obdobné zpusoby, jak pozorovat, zda je rodic starsího dítete pri jednání s dítetem. V této nejnovejsí studii autori proverili mozek 92 detí, kterí se podíleli na predchozí studii a vykazovali symptomy deprese nebo byli zcela mentálne zdraví, kdyz byli mladsí. Tyto skeny prokázaly, ze deti, které nevykazovaly príznaky deprese a byly v minulosti ziveny, mely hipokampus o témer 10% vetsí nez ty, jejichz matky nepusobily jako osetrující. Luby vysvetluje:

"Po celá léta studie podtrhla dulezitost casného, ??výchovného prostredí pro dobré a zdravé výsledky pro deti, ale vetsina z techto studií se zamerila na psychosociální faktory nebo skolní výkony.
Tato studie, podle mých znalostí, je první, která skutecne ukazuje anatomickou zmenu v mozku, coz opravdu potvrzuje velmi rozsáhlé telo literatury o vývoji v raném detství, které zduraznovalo význam raného rodicovství a výchovy. S hippocampus, který je témer o 10 procent vetsí, poskytuje konkrétní dukazy o úcinném úcinku výzivy.

Byly provedeny studie o dospelých, které vykazují stejné výsledky, tvrdí Luby, takze se to mohlo ocekávat. Nicméne, byla prekvapena, kdyz vedela, ze vychovávající rodice mají tak dramatický dopad na dusevne zdravé deti. Ona ríká: "Skutecnost, ze výzkumníci nasli vetsí zdravý hippocampus u zdravých detí, které byly ziveny, je zarázející, protoze hippocampus je tak dulezitou soucástí struktury mozku." Studie se vetsinou zabývala detskou interakcí s biologickými matkami. Vedci jsou vsak presvedceni, ze výsledek bude stejný pri analýze výchovných tendencí kohokoli, kdo by se choval jako hlavní rodicovská postava v zivote detí. Napríklad adoptivní rodice, biologictí otcové nebo prarodici. Luby uzavírá:

"Studie na potkanech ukázaly, ze materská výziva, konkrétne formou lízání, produkuje zmenených genu, které pak produkují zmeny v receptoru, které zvysují velikost hippokampu.
Tento jev se opakoval u primátu, ale nebylo presne jasné, zda se u lidí jedná o stejnou vec. Nase studie naznacuje jasnou souvislost mezi výchovou a velikostí hippocampu. Parenys by se mel naucit, jak hojit a podporovat své deti. To jsou velmi dulezité prvky zdravého vývoje. "

Wrtten Autor Christine Kearney