cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



50% prípadu Alzheimerovy choroby, které lze predejít zmenami zivotního stylu

Více nez 50% prípadu Alzheimerovy choroby by mohlo být zabráneno zmenami zivotního stylu a snízením rizikových faktoru, jako je nízké vzdelání, kourení, nedostatek cvicení a lécba a prevence chronických onemocnení, jako je deprese, diabetes a vysoký krevní tlak a obezita v polovine zivota, ríkají výzkumníci z University of California, San Francisco (UCSF).
Autori studie byli Dr. Deborah Barnes, profesor psychiatrie UCSF, a výzkumník v oblasti dusevního zdraví v San Francisco VA Medical Center a dr. Kristine Yaffeová, profesorka psychiatrie, neurologie a epidemiologie u UCSF. Muzete si precíst, jak analyzovali údaje ze studií po celém svete, které zahrnovaly stovky tisíc úcastníku, a dospeli k temto zjistením v raném on-line vydání Lancetova neurologie.
V celosvetovém merítku je s Alzheimerovou chorobou priblizne 33,9 milionu lidí, pricemz tento pocet se ocekává trikrát do roku 2050.
Barnes a Yaffe zkoumali dostupné dukazy o sedmi potenciálne zmenitelných rizikových faktorech Alzheimerovy choroby. Predpovídali, jak by snízení techto faktoru mohlo ovlivnit prevalenci choroby výpoctem procentního podílu prípadu vázaných na daný faktor a pocet prípadu, které by mohly být zabráneny, pokud by se kazdý faktor snízil o 10% a 25%, a to jak na celém svete, tak na celém svete. ve Spojených státech.
Sedmi modifikovatelnými rizikovými faktory, které zkoumali, byly: diabetes, vysoký krevní tlak v polovine zivota, obezita v polovine zivota, kourení, deprese, nízké dosazené vzdelání nebo kognitivní necinnost a fyzická necinnost.
Zjistili, ze:

  • Az na více nez polovinu celosvetových (17,2 milionu) a amerických (2,9 milionu) prípadu Alzheimerovy choroby lze potenciálne pripsat temto sedmi modifikovatelným rizikovým faktorum

  • Snízení vsech sedmi rizikových faktoru o 10% az 25% by mohlo potenciálne zabránit az 1,1 az 3,0 milionu prípadu po celém svete a mezi 184 000 a 492 000 prípadu v USA.

  • V sestupném poradí rozsahu dopadu na celém svete má nízké vzdelání nejvetsí dopad, po nemz následuje kourení, telesná necinnost, deprese, hypertenze v polovine zivota, cukrovka a obezita v polovine zivota.

  • Pro USA má fyzická necinnost nejvetsí dopad, po ní následuje deprese, kourení, hypertenze v polovine zivota, obezita ve stredním veku, nízké vzdelání a cukrovka.
Barnes rekl tisku, ze:
"Je zajímavé, ze to naznacuje, ze nekteré velmi jednoduché zmeny v zivotním stylu, jako je zvysování telesné aktivity a ukoncení kourení, by mohly mít obrovský dopad na prevenci Alzheimerovy choroby a dalsích demencí ve Spojených státech a na celém svete."
Nicméne varovala, ze by mela být pri nasí interpretaci výsledku ponekud obezretná, protoze ona a její tým predpokládali, ze tyto faktory skutecne zpusobují Alzheimerovu chorobu:
"Predpokládáme, ze kdyz zmeníte rizikový faktor, zmeníte riziko. Musíme nyní zjistit, zda je tento predpoklad správný," varovala.
Avsak vzhledem k obrovskému poctu prípadu a ze by nebylo nemozné predpokládat nejaký prícinný úcinek, mnozí by mohli být ochotni souhlasit s Yaffe, který rekl:
"Bylo by velmi dulezité, kdybychom zjistili, jak zabránit i nekterým z techto prípadu."

Prostredky od Alzheimerovy asociace, Národní aliance pro výzkum schizofrenie a deprese, Lékarské fakulty UCSF a Národního institutu pro stárnutí pomohly zaplatit za studii, která se také nedávno objevila na schuzce Mezinárodní konference Alzheimerova sdruzení o Alzheimerove chorobe v roce 2011 Nemoc v Parízi.
"Predpokládaný úcinek snizování rizikových faktoru na výskyt Alzheimerovy choroby."
Deborah E Barnesová, Kristine Yaffeová.
Lancetova neurologie, Early Online Publication, 19. cervence 2011
doi: 10.1016 / S1474-4422 (11) 70072-2
Odkaz na abstrakt.
Dodatecný zdroj: Kalifornská univerzita San Francisco.
Napsal: Catharine Paddock, PhD

Výzkumníci odhalili, jak jsou spojeny mozky a pohlaví

Výzkumníci odhalili, jak jsou spojeny mozky a pohlaví

Studie zverejnená v publikaci z 20. srpna sborníku Národní akademie ved (PNAS) odhaluje, ze mezinárodní tým vedcu na univerzite v Saskatchewanu objevil protein ve spermatu, který ovlivnuje zenský mozek pro vyvolání ovulace a ze tato molekula také reguluje rustu, udrzování a prezití nervových bunek.

(Health)

Akutní lymfoblastická leukémie - FDA schvaluje Erwinaze

Akutní lymfoblastická leukémie - FDA schvaluje Erwinaze

Bílé krevní bunky (lymfocyty) pomáhají telu bojovat s infekcí, avsak akutní lymfoblastická leukémie, známá také jako rakovina bílých krvinek, je charakterizována produkcí prebytku lymfocytu v kostní dreni. US FDA práve schválil nový lék nazvaný Erwinaze (asparaginasa Erwinia chrysanthemi), vyrábený firmou EUSA Pharma Inc.

(Health)