cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



50% prípadu Alzheimerovy choroby, které lze predejít zmenami zivotního stylu

Více nez 50% prípadu Alzheimerovy choroby by mohlo být zabráneno zmenami zivotního stylu a snízením rizikových faktoru, jako je nízké vzdelání, kourení, nedostatek cvicení a lécba a prevence chronických onemocnení, jako je deprese, diabetes a vysoký krevní tlak a obezita v polovine zivota, ríkají výzkumníci z University of California, San Francisco (UCSF).
Autori studie byli Dr. Deborah Barnes, profesor psychiatrie UCSF, a výzkumník v oblasti dusevního zdraví v San Francisco VA Medical Center a dr. Kristine Yaffeová, profesorka psychiatrie, neurologie a epidemiologie u UCSF. Muzete si precíst, jak analyzovali údaje ze studií po celém svete, které zahrnovaly stovky tisíc úcastníku, a dospeli k temto zjistením v raném on-line vydání Lancetova neurologie.
V celosvetovém merítku je s Alzheimerovou chorobou priblizne 33,9 milionu lidí, pricemz tento pocet se ocekává trikrát do roku 2050.
Barnes a Yaffe zkoumali dostupné dukazy o sedmi potenciálne zmenitelných rizikových faktorech Alzheimerovy choroby. Predpovídali, jak by snízení techto faktoru mohlo ovlivnit prevalenci choroby výpoctem procentního podílu prípadu vázaných na daný faktor a pocet prípadu, které by mohly být zabráneny, pokud by se kazdý faktor snízil o 10% a 25%, a to jak na celém svete, tak na celém svete. ve Spojených státech.
Sedmi modifikovatelnými rizikovými faktory, které zkoumali, byly: diabetes, vysoký krevní tlak v polovine zivota, obezita v polovine zivota, kourení, deprese, nízké dosazené vzdelání nebo kognitivní necinnost a fyzická necinnost.
Zjistili, ze:

  • Az na více nez polovinu celosvetových (17,2 milionu) a amerických (2,9 milionu) prípadu Alzheimerovy choroby lze potenciálne pripsat temto sedmi modifikovatelným rizikovým faktorum

  • Snízení vsech sedmi rizikových faktoru o 10% az 25% by mohlo potenciálne zabránit az 1,1 az 3,0 milionu prípadu po celém svete a mezi 184 000 a 492 000 prípadu v USA.

  • V sestupném poradí rozsahu dopadu na celém svete má nízké vzdelání nejvetsí dopad, po nemz následuje kourení, telesná necinnost, deprese, hypertenze v polovine zivota, cukrovka a obezita v polovine zivota.

  • Pro USA má fyzická necinnost nejvetsí dopad, po ní následuje deprese, kourení, hypertenze v polovine zivota, obezita ve stredním veku, nízké vzdelání a cukrovka.
Barnes rekl tisku, ze:
"Je zajímavé, ze to naznacuje, ze nekteré velmi jednoduché zmeny v zivotním stylu, jako je zvysování telesné aktivity a ukoncení kourení, by mohly mít obrovský dopad na prevenci Alzheimerovy choroby a dalsích demencí ve Spojených státech a na celém svete."
Nicméne varovala, ze by mela být pri nasí interpretaci výsledku ponekud obezretná, protoze ona a její tým predpokládali, ze tyto faktory skutecne zpusobují Alzheimerovu chorobu:
"Predpokládáme, ze kdyz zmeníte rizikový faktor, zmeníte riziko. Musíme nyní zjistit, zda je tento predpoklad správný," varovala.
Avsak vzhledem k obrovskému poctu prípadu a ze by nebylo nemozné predpokládat nejaký prícinný úcinek, mnozí by mohli být ochotni souhlasit s Yaffe, který rekl:
"Bylo by velmi dulezité, kdybychom zjistili, jak zabránit i nekterým z techto prípadu."

Prostredky od Alzheimerovy asociace, Národní aliance pro výzkum schizofrenie a deprese, Lékarské fakulty UCSF a Národního institutu pro stárnutí pomohly zaplatit za studii, která se také nedávno objevila na schuzce Mezinárodní konference Alzheimerova sdruzení o Alzheimerove chorobe v roce 2011 Nemoc v Parízi.
"Predpokládaný úcinek snizování rizikových faktoru na výskyt Alzheimerovy choroby."
Deborah E Barnesová, Kristine Yaffeová.
Lancetova neurologie, Early Online Publication, 19. cervence 2011
doi: 10.1016 / S1474-4422 (11) 70072-2
Odkaz na abstrakt.
Dodatecný zdroj: Kalifornská univerzita San Francisco.
Napsal: Catharine Paddock, PhD

Zvysující se lécba idiopatické plicní fibrózy pirfenidonem, evropské pruzkumy

Zvysující se lécba idiopatické plicní fibrózy pirfenidonem, evropské pruzkumy

Témer polovina evropských respiracních specialistu, kterí se úcastní nedávného pruzkumu, uzívají pirfenidon (Esbriet®, InterMune) jako lécbu první linie u pacientu nove diagnostikovaných s idiopatickou plicní fibrózou (IPF), podle výsledku hlásených na nedávném pokroku ve výzkumu IPF ) setkání v Ríme, v Itálii (30. listopadu - 1. prosince 2012).

(Health)

Prípady CJD nejsou spojeny s konzumací potravin, Kanada

Prípady CJD nejsou spojeny s konzumací potravin, Kanada

Prípady potvrzené a pravdepodobné Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD) nejsou kvuli spotrebe potravin, uvedl ve verejném prohlásení Dr. Paul Van Buynder, reditel zdravotní péce Fraser Health, British Columbia, Kanada. Dr. Buynder vyjádril obavu, ze sociální média, tisk a televize oznamují malý pocet mozných prípadu CJD, které jsou zkoumány jako spjaté s bovinní spongiformní encefalopatií (BSE), jinak známé jako "choroba sílených krav".

(Health)