cs.3b-international.com
Lécba potlacuje stárnutí krys v mozku
Stárnutí procesu v mozkových bunkách, o nichz se predpokládá, ze jsou základem kognitivního poklesu, muze být podle výzkumu publikovaného v roce 2007 reverzibilní Journal of Neuroscience. Vedci se domnívají, ze nalezli zpusob regenerace vláken, které dostávají nervové impulsy.
Lécba obrátila proces dendritické retrakce v mozku krys.
Predchozí studie potkanu ??ukázaly, ze sloucenina známá jako ampakin muze zlepsit kognitivní deficity související s vekem a ze muze podporit produkci klícového rustového faktoru, neurotrofického faktoru odvozeného z mozku (BDNF).
Studie hlodavcu, opic a lidí ukázaly, ze dendriti se casem snizují, zacínají ve stredním veku. Tento proces se nazývá dendritická retrakce. Dendriti jsou vlákna podobná vetvi, která se rozprostírají od neuronu a dostávají signály od ostatních neuronu.
Vedci z Kalifornské univerzity Irvine chteli vedet, zda se dendritická retrakce jiz vyskytla u potkanu ??ve veku 13 mesícu nebo "stredního veku", a pokud ano, zda by ampakin mohl zvrátit.
Tým umístil 10mesícní samci potkanu ??do klecí s obohaceným prostredím a poskytl jim dostatek prostoru, velké bezecké kolo a objekty, které je treba prozkoumat. Kazdý den po dobu 3 mesícu vedci podali 11 placebo-potkanu ??a 12 dalsích krys placebo.
Zdravejsí dendriti u potkanu, kterí dostali ampakin
Behem 3 mesícu vedci sledovali cinnost krys, kdyz zkoumali nové prostredí. Po 3 mesících zkoumali hippocampy potkana, cást mozku spojenou s ucením a pametí. Výsledky srovnávaly s výsledky u potkanu ??"dospívajících" ve veku 2,5 mesíce.
U potkanu ??stredního veku ve skupine s placebem byly kratsí dendriti a méne dendritických vetví nez mladsí krysy.
Avsak jak dendritové délky, tak vetvení u potkanu, které dostaly ampakin, byly témer stejné jako u mladých krys. Mely také významne dendritické trny nez bud nelécené nebo mladé potkany.
Dendritické trny jsou malé projekce na dendritech, které dostávají signály od jiných neuronu. Signál mezi neurony byl také lepsí u osetrených krys, coz naznacovalo zlepsení funkce ucení a pameti.
Spoluautor Gary Lynch poznamenává, ze osetrené krysy vyvinuly strategie pro pruzkum a ukázaly lepsí pamet na zivotní prostredí. Úcinky stárnutí v mozku byly skutecne zvráceny.
Testování chování také zduraznilo výhody lécby.
Kdyz jsou krysy umísteni do nového prostredí, obvykle stráví spoustu casu náhodným zkoumáním, nez se usadí v predvídatelných vzorcích cinnosti. Krysy, které dostaly ampakin, vsak v nové aréne vytvorily predvídatelné vzorce druhého dne, zatímco skupina s placebem pokracovala v náhodném pruzkumu.
Lynch komentuje:
"Existuje tendence myslet na to, ze stárnutí je neúprosný proces, ze je to neco v genech a není s tím nic co delat." Tento clánek ríká, ze to nemusí být pravda.
Co se týká výzkumu, Carol Barnesová, neurologka na Arizonské univerzite, která studuje úcinky stárnutí na mozek, zduraznuje dulezitost optimalizace kognitivních funkcí v celém svém zivote. Barnes by mel zájem sledovat úcinky tohoto lécení na klinickou moznost.
Nicméne jak Barnes, tak výzkumní pracovníci zduraznují potrebu dalsích studií, nez se droga muze testovat na lidi.
Zdravotní novinky dnes ze rustový faktor BDNF muze zpomalit kognitivní pokles.
Podle setrení v vydání JAMA z 7. prosince se zdá, ze predcasná kortikosteroidní terapie pro matky, které dodávaly kojence mezi 23 az 25 týdny tehotenství, se ukázala jako nizsí úmrtnost kojencu nebo poskození neurodevelopmentu ve veku 18-22 mesícu. Výzkumníci vysvetlují: "Soucasné pokyny, zpocátku publikované v roce 1995, doporucují predcasné kortikosteroidy u matek s predcasným porodem od 24 do 34 týdnu gestacního veku, ale ne do 24 týdnu kvuli nedostatku údaju.
Káva zlepsuje funkce strev po chirurgii kolon
Pacienti, kterí podstoupí chirurgický zákrok k odstranení cásti jejich tlustého streva, mohou být schopni zvládnout pevné potraviny rychleji, zatímco jejich strevní pohyby se také vrátí k normálu rychleji, pokud pijí kávu namísto vody. Drívejsí výzkum také ukázal, ze pití kávy muze mít príznivý vliv na zdraví cloveka.
