K ochrane ohrozených osob je zapotrebí lepsí regulace, protoze více preskolení hledá sluzby asistované reprodukce

Vysetrování zverejnené v casopise UK Problematika reprodukcního zdraví, pozádala o naléhavé otázky týkající se rychlého rozsirování preshranicního obchodu s lékarskými sluzbami, zejména u asistovaných reprodukcních potreb zahrnujících oplodnení in vitro (IVF) a náhradní tehotenství. "Preshranicní asistovaná reprodukcní péce v Asii: dusledky pro prístup, spravedlnost a predpisy" tvrdí, ze preshranicní reprodukcní péce predstavuje výzvu pro zpusob, jakým jsou sluzby v soucasné dobe regulovány.
Spolecnost Deloitte odhadla celkový globální obchod s lékarskými sluzbami v hodnote 60 miliard USD v roce 2008 a ocekává se, ze do roku 2020 se zvýsí na 100 miliard dolaru, protoze lidé z bohatsích zemí cestují více, aby nasli levnejsí sluzby. Soukromé kliniky v zemích jako Indie a Thajsko mely prospech z prílivu zahranicního kapitálu kvuli rustu trhu a absenci regulace. Ti z chudsích zemí, kterí si vsak nemohou dovolit soukromé léky, mohou z techto cenove výhodných sluzeb videt méne výhod.
Setrení uvádí, ze ackoli nekterí podporují prístup zalozený na "volném trhu", verejné zdravotnictví a zdravotníci mohou být vylouceni z lécby místních lidí. Vyhrozování zen, které jsou chudé, aby nesly náhradní tehotenství, je rovnez rizikem. Autorka vysetrování Andrea Whittakerová, docentka na Fakulte zdravotního stavu obyvatelstva na univerzite v Queenslandu v Austrálii ríká:

"V soucasné dobe má mezinárodní obchod v oblasti sluzeb asistované reprodukce jen málo, aby zlepsil místní spravedlnost a prístup k lécbe pro místní obyvatelstvo v zemích s nízkými zdroji.
Rust globálního obchodu s náhradními surovinami v rozvojových zemích si zaslouzí pozornost, a to zejména v zemích, kde nedostatek regulace nabízí jen málo ochrany zenám, které pusobí jako náhradníci. "

Zákony, které se týkají sluzeb asistované reprodukce, se v jednotlivých zemích znacne lisí. Z 191 clenských státu Svetové zdravotnické organizace má pouze 48 zarízení k poskytování IVF a nekolik omezuje její pouzívání, coz je duvodem, proc nekterí lidé prekracují hranice. Ackoli Indie legalizovala náhradní výzivu v roce 2002, dosud nedosáhla svého zákona o asistovaných reprodukcních technikách (narízení), zatímco Thajsko cekalo na ratifikaci po mnoho let. Príklad nutnosti regulace se objevil v únoru roku 2011, kdy thajská policie odhalila "náhradní prsten", v nemz bylo obchodováno 14 vietnamských zen, z nichz sedm bylo tehotných, za úcelem zastupování.
Regulace by nejen chránila náhradníky, ale i ty, které pristupují k péci. Vysvetluje Whittaker,

"Nedostatek regulace prinesl lukrativní mezinárodní obchod. Pro zahranicní pacienty existuje malá právní ochrana v prípadech preshranicních nezákonných praktik."

Napsal Grace Rattue