Stárnoucí mozky mají prospech z trvalého smyslového zázitku

Vedci verili po celá desetiletí, ze vetsina kabeláze mozku vzniká v dobe, kdy clovek dosáhne dospívání. Nyní byla zverejnena nová studie Neuron odhaluje, ze i v dospelosti mohou zmeny senzorických zázitku zpusobit masivní pretvárení mozku.
Výzkumníci z Institutu Max Planck Florida (MPFI) a Columbia University v New Yorku zjistili, ze opetovné propojení zahrnuje vlákna, která poskytují primární vstup do mozkové kury, která se podílí na poznávání, smyslovém vnímání a motorickém rízení. Objev by mohl pripravit cestu pro budoucí výzkum stárnutí a remodelace mozku.
Prvním autorem neurologie MPFI Marcela Oberlaender, PhD, prohlásil:

"Tato studie prevrátí víry staré desetiletí, ze vetsina mozku je pevná pred kritickým obdobím, které koncí, kdyz clovek je mladý dospelý. Zmenou povahy senzorického zázitku jsme dokázali, ze mozek se muze vrátit, dokonce i v pokrocilém veku.To muze naznacovat, ze pokud clovek prestane ucit a prozívá nové veci jako jeden vek, znacná cást spojení v mozku muze být ztracena. "

Ve své studii výzkumníci zkoumali mozky starsích potkanu ??se zamerením na thalamus, oblast v mozku, která zpracovává a prenásí informace ze senzorických orgánu do mozkové kury. Vedci verohodne verili, ze spojení mezi thalamusem a kurou bude fixována ranou dospelostí. Vedci vsak poznamenali, ze to nebylo pravdivé u zvírat, které studovali.
Vzhledem k tomu, ze krysy jsou nocní a závisí na jejich knírech jako na senzorických orgánech k prozkoumání a navigaci, je ideálním modelem pro zkoumání toho, zda mozek muze být remodelován zmenami smyslových zkuseností. Chcete-li zjistit, zda mezi talamem a kurou dochází k rozsáhlému propojení, vedci jednoduse ozdobili krysy potkanu, a zabránili tak prijímání dulezitých a castých senzorických vstupu.

Objevili, ze krysy s orezanými kníry mely pozmenené axony, tj. Neurony nebo nervové bunky, které pusobí jako kabely s optickými vlákny, které mají odchozí impulsy, zatímco u tech s nezkrotanými vousy zustaly axony nezmeneny. Záver byl významný vzhledem k tomu, ze krysy byly starsí, coz znamená, ze opetovné navázání se objevuje jeste v pozdejsím veku. Navíc vedci poznamenali, ze opakované propojení doslo behem nekolika málo dní.
Dr. Oberlaender uvedl:

"Ukázali jsme, ze struktura mozku hlodavcu je v neustálém proudu a ze toto obnovení je formováno smyslovými zkusenostmi a interakcí s prostredím. Tyto zmeny se zdají být celozivotní a mohou se týkat i jiných senzorických systému a druhu, vcetne výsledku výzkumu o vývoji stárnoucího mozku pomocí kvantitativních anatomických studií spojených s neinvazivními zobrazovacími technologiemi vhodnými pro cloveka, jako je funkcní magnetická rezonance (fMRI). "

Nedávný pokrok v zobrazovacích a rekonstrukcních technikách s vysokým rozlisením, který Dr. Oberlaender pomohl cástecne rozvinout, umoznil týmu automaticky a spolehlive sledovat jemné a slozité rozvetvení vzorku jednotlivých axonu v celém mozku. Chcete-li veci v perspektive, mají axony typický prumer mensí nez tisíciny milimetru.
Dr. Oberlaender a laureát Nobelovy ceny Dr. Bert Sakmann jsou soucástí skupiny Max Planck Institute of Digital Neuroanatomy, která se zameruje na funkcní anatomii obvodu mozkové kury, které tvorí základ jednoduchého chování (napr. Rozhodování). Nejvýznamnejsím vývojem skupiny je vytvorení trojrozmerné mapy mozku hlodavcu. To poskytne nový pohled na funkcní architekturu celých kortikálních oblastí a nabídne lepsí mechanické porozumení smyslovému vnímání a chování.
Napsal Petra Rattue