Spirometrie: Co ocekávat

Obsah

1. Proc spirometrie?
2. Postup
3. Výsledek
4. Jiné zkusební metody

Spirometrie je test plicní funkce, který merí, kolik vzduchu clovek vydechne a jak rychle.

Testy plicních funkcí merí, jak dobre fungují plíce.

Jedná se o diagnostický test v kancelári, který je krátký, jednoduchý a bezne pouzívaný.

Proc spirometrie?

Za úcelem diagnostiky COPD, cystické fibrózy a astmatu lze pouzít spirometrický test.

Sestra nebo lékar bude pouzívat spirometrii k diagnostice rady plicních stavu, vcetne:

• Astma: dlouhodobý zánet, otoky a zúzení dýchacích cest.
• Chronická obstrukcní plicní choroba (COPD): skupina plicních stavu, které zuzují dýchací cesty a zpusobují potíze s vyprázdnením plic.
• Cystická fibróza: Dedicný stav, kdy se plic a trávicí orgány ucpávají hustým, lepivým hlenem.
• Plicní fibróza: nahromadení jizvy ve vzduchových vakuách plic, coz vede k nedostatecnému okyslicení krve.

Lékar pouzije spirometrii k monitorování pokroku osoby v rámci lécby chronického onemocnení plic. To muze pomoci zjistit dopad vsech léku, vcetne toho, jak kontrolují tento stav.

Je treba otestovat predchozí ci soucasné kuráky, stejne jako osoby starsí 40 let. Osoby vystavené látkám poskozujícím plíce na pracovisti, jako jsou napríklad výpary, by mely také zvázit kontrolu jejich plicního zdraví.

Postup

Spirometrický test je jednoduchý diagnostický test provádený pomocí spirometru. Osoba vdechne do trubice pripojené ke spirometru, který zaznamenává výsledky.

Lékar se zeptá osoby o vsech lécích na dýchání, které uzívají, vcetne bronchodilatancií. Bronchodilátory pomáhají relaxovat dýchací cesty, rozsirovat je a usnadnovat dýchání. Osoba muze být pozádána, aby prestala uzívat pred testem test, aby mohl být testován jejich vliv na dýchání.

Lékar muze navrhnout, ze clovek nosí volné oblecení a pred zkouskou nejedí velké jídlo, aby pomohl pri dýchání.

Ti, kterí provedli test, by se meli také vyvarovat:

• kourení do 24 hodin od testování
• namáhavé cvicení
• konzumace alkoholu

Behem procedury se uskutecní následující kroky:

1. Na nos je umísten klip, který uzavírá nozdry.
2. Clovek vdechne co nejvíce vzduchu, aby mohl naplnit plíce.
3. Clovek tesne utesnuje rty kolem ústí trubice.
4. Dýchají prímo do zkumavky co nejrychleji a nejsilneji, nez mohou na nekolik vterin.

Zkouska se obvykle opakuje nejméne trikrát, aby byl zajisten konzistentní a presný výsledek. Nejvyssí hodnota ze trí testu se obvykle pouzívá jako konecný výsledek. Tato schuzka muze trvat 30-90 minut.

Lékar muze podat inhalacní bronchodilatacní prípravek a poté znovu provést test. Melo by se merit úcinek bronchodilatátoru na schopnost osoby dýchat.

Lékar nemusí být schopen poskytnout okamzitou zpetnou vazbu, nebot plicní specialisté nebo pulmonologisté budou muset poskytnout interpretaci výsledku.

Chronická obstrukcní plicní nemoc (COPD)Diagnóza CHOPN muze zahrnovat spirometrický test. Kliknete zde pro více informací.Prectete si ted

Výsledek

Výsledky spirometrického testu pomohou lékari urcit dalsí kroky lécby.

Spirometr merí prutok vzduchu v prubehu casu. Výsledky produkují dve hodnoty, které jsou prínosné pri hodnocení a sledování lidí s poruchou funkce plic:

• Nucená zivotnost (FVC) je celkové mnozství vzduchu, které lze vydechnout pri plné kapacite.
• Nucený výdechový objem merený po dobu 1 sekundy (FEV1) se vztahuje na prutok vzduchu behem první sekundy FVC.

FEV1 je poté rozdelena pomocí FVC, aby se získal podíl vzduchu v plicích osoby, který muze být vyloucen za jednu sekundu.

Snízení hodnoty FVC nizsí nez normální je indikátorem omezeného dýchání. Ctení FEV1 pomáhá lékarum urcit závaznost dýchacího potízí. Nízké hodnoty FEV1 signalizují významnejsí dýchací prekázku.

Tyto informace mohou pomoci lékari urcit dalsí kroky lécby. Normální výsledky testování spirometrie se lisí od osoby k osobe. Prumerné výsledky závisí na ruzných faktorech, vcetne veku, výsky, pohlaví a rasy.

Výsledky testu jsou obecne porovnávány s prumerem v rámci ruzných skupin na základe údaju z tretího národního pruzkumu zdraví a výzivy (NHANES III).

Obstrukcní nebo restriktivní

Obstrukcní onemocnení dýchacích cest je to, kdy zúzení dýchacích cest ovlivnuje schopnost cloveka rychle vydechnout, ale stále je schopen udrzet normální mnozství vzduchu v plicích. To je obvyklé u lidí s astmatem a CHOPN.

Pri omezujícím plicním onemocnení dochází ke snízení príjmu vzduchu, protoze plíce nejsou schopny úplného rozsírení, jako je napríklad plicní fibróza.

Podle údaju z NHANES III se údajne jedná o obstrukcní vadu, pokud je pomer FEV1 / FVC nizsí nez 70% u dospelých nebo méne nez 85% u detí ve veku 5-18 let. To by znamenalo necí výsledky pod pátým percentilem.

Lékar muze kontrolovat, zda je stav po rekonstituci bronchodilatátoru reverzibilní díky zmenám výsledku FVC / FEV1. Zvýsení o 12 procent ve výsledcích by ukázalo úcinnost bronchodilatátoru pri zvrácení stavu, jako je napríklad astma. Nekteré príznaky nelze vyvrátit, jako je tomu u CHOPN.

Restriktivní vzorec u dospelých je prokázán výsledkem FVC pod pátým percentilem zalozeným na datech NHANES III. U mladých lidí ve veku 5-18 let znamená výsledek nizsí nez 80 procent omezující stav plic.

Pokud se u cloveka objeví restriktivní model, mel by být proveden celý rozsah testu plicních funkcí. Ty by probehly s cílem potvrdit omezující plicní onemocnení a jakou formu má osoba.

Jiné zkusební metody

Spirometrie je nejjednodussí a nejpouzívanejsí test plicní funkce, ale pro provedení konecné diagnózy mohou být potrebné dalsí testy.

Testy plicního objemu jsou nejpresnejsí merení kapacity plic. Merí celkový objem plic a jsou provádeny s osobou, která sedí v malé, uzavrené místnosti s cirými stenami, kde zmeny vnitrního tlaku umoznují urcení objemu plíce.

Hladiny kyslíku v krvi mohou být testovány pomocí pulzní oximetrie.

Kapalinová difúzní kapacita urcuje, jak dobre kyslík vstupuje do krve z inhalacního vzduchu pomocí plynové smesi, která obsahuje 0,3 procenta oxidu uhelnatého (CO). Mnozství CO ponechané ve vydechovaném vzduchu ukazuje, jak dobre clovek muze absorbovat plyn.

Dýchání provádené v tomto testu je méne intenzivní nez u spirometrického testu, ale muze trvat déle. Krev muze být také testována, aby se zjistila hladina hemoglobinu, kterou obsahuje. Hemoglobin ovlivnuje vstrebávání kyslíku.

Pulzní oximetrie poskytuje odhad hladin kyslíku v krvi tím, ze sondu na povrchu pokozky.

Testy arteriálních krevních plynu merí hladiny mnozství plynu v krvi, jako je kyslík a oxid uhlicitý.

Zkousky frakcního vydechovaného oxidu dusnatého merí, kolik oxidu dusnatého je ve vydechovaném vzduchu cloveka.

Pro posuzování funkce plic u kojencu a detí, stejne jako u tech, kterí nejsou schopni provést spirometrické a plicní testy, mohou být pouzity dalsí testovací metody.

Rentgenové zárení hrudníku a vysetrení hrudníku CT lze také pouzít k prohlídce uvnitr plic a diagnostikovat urcité stavy.