Zmena jednoho genu "muze prodlouzit zivotnost o 16 let"

Vedci zjistili, ze zmenou exprese jednoho genu u mysí se zivotnost zvýsila o priblizne 20%, podle studie publikované v casopise Zprávy o bunkách.

Výzkumníci z Národních institutu zdraví (NIH) provedli studii u mysí, která zahrnovala cílení na gen nazvaný mTOR. Gen je spojen s rovnováhou energie a metabolismu, a nyní vedci verí, ze to muze být spojeno se zvýsenou zivotností spojenou s kalorickým omezením.

Mysi byly navrzeny tak, aby produkovaly hladinu proteinu mTOR o 25% nizsí nez normální mnozství nebo minimální mnozství potrebné k prezití. Výzkumníci ríkají, ze i kdyz mysi, které byly konstruovány, mely mensí velikost ve srovnání s kontrolními mysí, zdálo se, ze jsou normální.

Zjistení experimentu ukázaly, ze strední délka zivota u mysí s redukovaným mTOR byla 28 mesícu u muzu a 31,5 mesícu u zen, ve srovnání s 22,9 mesíce u normálních samcu mysí a 26,5 mesíce u normálních samic mysí.

Toto zvýsení je ekvivalentem zvýsení prumerné délky zivota lidí o 16 let, od 79 do 95 let.

Mice mTOR také vykazovaly nejvetsí celkovou délku zivota, pricemz sedm z osmi z nejdelsích prezivsích bylo mTOR mysí.

Navíc mysi vykazovaly významné zlepsení v jednotlivých orgánech a lepsí zachování pameti a koordinace pri provádení zkousek labyrintu a rovnováhy. Vedci dodávají, ze mTOR mysi také udrzely více svalu, drzení tela a sílu.

Dukaz, ze "stárnutí není jednotné"

Zjistení také ukázala, ze mTOR mysi mely vetsí ztrátu kostního objemu a byly náchylnejsí k infekci, kdyz se stali starsími, coz znamená, ze jejich imunitní funkce se muze snízit.

Toren Finkel z Národního centra srdce, plic a krve NIH (NHLBI) a vedoucí výzkumný pracovník studie vsak ríká, ze zmena genové exprese neovlivnila vsechny mysi stejným zpusobem:

"Zatímco vysoká prodlouzení délky zivota je pozoruhodné, tato studie posiluje dulezitou stránku stárnutí, není jednotná.

Spíse podobne jako cirkadiánní rytmy, zvíre muze mít nekolik hodin pro stárnutí specifických pro jednotlivé orgány, které obvykle pracují spolecne na rízení stárnutí celého organismu. "

Finkel ríká, ze tyto výsledky mohou potenciálne vést k lécbe onemocnení souvisejících s vekem, jako je Alzheimerova choroba, která se zameruje na specifické orgány.

Vedci vsak poznamenávají, ze je zapotrebí dalsích studií, aby se zjistilo, jak je proces stárnutí v ruzných tkáních spojen na molekulární úrovni.

"Nase výsledky by mohly naznacovat moznost, ze nekteré intervence, které zpomalují stárnutí, mohou mít také neúmyslné, negativní nezádoucí úcinky specifické pro tkán," dodávají.

"Je pravdepodobné, ze pro tento jev existuje jiz velmi dulezitý precedens, jelikoz lidé, kterí podstoupí dobrovolné omezení kalorií, mají odpovídající snízení rezistence na kostní minerály."

"Dalsí analýza tohoto genetického modelu a souvisejících genetických modelu by mela pomáhat rozlisovat mezi temito moznostmi a doufáme, ze pomuze vést potenciální terapie zamerené na prodlouzení délky zivota a délky zivota lidí."

Vedci zjistují, jak genová mutace zpusobuje autismus

Ackoli predchozí výzkum spojil radu ruzných genových mutací s autismem, bylo presne jasné, jak tyto mutace prispívají k rozvoji tohoto onemocnení. Nyní nová studie zverejnená v casopise Cell odhalila fungování jedné genové mutace související s autismem. Výzkumníci zjistili, ze mutace genu UBE3A zpusobují hyperaktivitu, coz vede k abnormálnímu vývoji mozku a autismu.

(Health)

HIV: Nove objevená soucást by mohla vést k úcinnejsím lékum

Vedci z laboratorí pro výzkum molekulární biologie v Cambridge a University College London v lékarské výzkumné laboratori - ve Spojeném království - odhalili klícové slozky HIV, které podle jejich názoru mohou vést k novým prístupum k lékum proti infekci. Závery z výzkumu by mohly vést k budoucím lékum, které mohou vstupovat do lidských bunek a blokovat póry zevnitr.

(Health)