Vedci studují zuby a gerbily k dalsímu porozumení morum

Výzkumníci z univerzity v Oslo v Norsku zkoumají zbytky bakteriální DNA z cerné smrti v zubech svých obetí jako soucást úsilí pochopit evoluci a ekologii mor. Dalsí clenové týmu vysetrují imunitu hlodavcu a dopad klimatu.
Vedci hledají genetické vysvetlení, proc je gerbiluv imunitní systém tak odolný vuci morovým bakteriím.

Prestoze epidemie je obvykle spojována se stredovekem, kazdorocne se vyskytuje 2 000 prípadu onemocnení. Ackoli se vetsina z nich vyskytuje na Madagaskaru a Kongu, mor je také hlásen v poustích Severní Ameriky a velký pás strední Asie.

Dosud probehly tri velké epidemie mor v posledních 2 000 letech. První nastalo na konci doby zelezné a trvalo 200 let. Po této epidemii následovala cernosská smrt, pandemie trvající asi 400 let. Tretí, nicméne, zacal v Cíne na konci 19. století a je povazován za pokracující.

Muz zemrel minulý rok v Yumenu v severní Cíne, coz vedlo k izolaci 30 000 obyvatel mesta. V Madagaskaru doslo v listopadu k dalsímu ohnisku.

"Prechody mezi tremi morovými epidemiemi nejsou zcela jasné," ríká prof. Kjetill S. Jakobsen. "Mezi druhým a tretím vypuknutím se také prekrývalo. Múr muze úplne zmizet po celá desetiletí a pak se vrátit."

Práce výzkumných pracovníku Centra pro ekologickou a evolucní syntézu (CEES) na univerzite v Oslo v Norsku by mohla pomoci predpovedet dalsí závaznou morovou epidemii.

Zuby a gerbily

Moderní molekulární metody výzkumu umoznily vedcum rozsírit své znalosti o trech pandemických nákazách. Analýzou DNA morových bakterií z prvních dvou pandemií vede výzkumníci evolucní vývoj.

V soucasné dobe Barbara Bramati z CEES hledá odpovedi v zubech 2 700 obetí mor z Evropy a Asie. Morové bakterie casto vstoupily do krevního obehu obetí, a proto se mohou nacházet uvnitr jejich dentální drene.

"Zbytky DNA jsou casto roztrístené a znicené," ríká. "To zpusobuje, ze prestavba genetického materiálu je nárocný úkol."

Zjednodusení procesu bude otevrením nové laboratore DNA na univerzite - zarízení, které bude nejvetsí svého druhu v Evrope.

Stejne jako vysetrení genomu moru, vedci z CEES zkoumají faktory, které umoznují sírení choroby.

Nekteré hlodavce prokázaly pozoruhodnou toleranci vuci morovým bakteriím a potkany byly identifikovány jako sírení onemocnení v minulosti. Prestoze neexistují zádné dukazy o tom, ze onemocnení prineslo, gerbili se zdají být jeste úspesnejsí, kdyz je tolerují.

"Nekdy bakterie zabíjí mys," ríká Pernille Nilsson. "Spolecné potkany mohou tolerovat injekci 10 000 bakterií, Gerbils muze tolerovat 100 miliard bakterií, coz je 10 milionu více bakterií."

Výzkumníci v Cíne identifikovali tuto vysokou toleranci injekcí hlodavcu morovými bakteriemi, dokud polovina jejich poctu nezmizí.

Prubezný výzkum vede k vetsímu pochopení pandemie

Nilsson nyní vysetruje genotyp gerbilu, aby nasel vysvetlení pro vysokou toleranci nákazy. Aby to bylo mozné, tým potrebuje porovnat DNA prezívajících gerbilu s plne sekvenovaným gerbil genomem.

"Musíme najít oblasti v genomu, kde existují prirozené variace mezi jednotlivci a oblastmi genomu, které vykazují specifické rozdíly mezi gerbily, které prezívají a ty, které zemrou." Tyto oblasti jsme jeste nezjistili v genomu, "dodala vysvetluje.

Sekvenování genomu je casove nárocný proces. Genom gerbilu se skládá z 2,4 miliardy páru bází a v procesu sekvence lze císt najednou pouze 100 páru bází. Páry je treba nekolikrát zpracovat, aby bylo mozné presne lokalizovat malé nukleotidy v genomu.

Krome toho porovnání jednoho gerbil genomu s plne sekvenovaným gerbilovým genomem vyzaduje týden prístupu k superpocítacum.

V soucasné dobe vedci verí, ze ochrana pred onemocnením pochází z dedicného vrozeného imunitního systému.

Vedle techto snah analyzuje Boris Schmid vztahy mezi klimatickými zmenami, epidemiemi moru a soubeznými populacemi hlodavcu. "Tato data nám poskytnou predstavu o tom, jak jsou spojena mor a klima, a je dulezité, abychom mohli predvídat dalsí epidemii mor," ríká Schmid.

"Je lákavé spekulovat, zda ekologie míst, kde zacaly pandemie, hrála roli v jejich úrovni nicení. Muzeme pochopit vázné pandemie v minulosti, soucasnosti a budoucnosti tím, ze se podíváme na souvislost mezi klimatickými podmínkami a morovou dynamikou , "uzavírá profesor Nils Christian Stenseth, predseda CEES.

Nedávno, Zdravotní novinky dnes o mikrobiologickém studiu newyorského metra, který nasel stopy antraxu a dýmovité moru. Tyto DNA stopy byly identifikovány ve velmi nízkých hladinách, bez náznaku, ze mikroby jsou nazivu.

Online porno má malý vliv na dospívající sexuální chování

Výzkumníci zjistili, ze prohlízení sexuálne explicitního obsahu na internetu nebo v casopisech jako dospívající neovlivnuje sexuální chování tak, jak si lidé myslí, podle nové studie publikované v The Journal of Sexual Medicine. Mnoho lidí verilo, ze zobrazení sexuálne explicitního obsahu by mohlo mít negativní dopad na sexuální chování dospívajících.

(Health)

Muzi s HIV se chovají v rizikovém sexuálním chování

Mladí muzi s detekovatelnými hladinami viru lidské imunodeficience, kterí mají sex s muzi, mají vetsí pravdepodobnost, ze budou mít anální sex bez kondomu, vcetne sexu s partnerem, který nemá virus, podle pruzkumu zverejneného v JAMA Pediatrics. Nekteré podskupiny muzu, kterí mají sex s muzi, vykazují tendenci k rizikovejsímu chování.

(Health)