"Rebootování" MS Drug uspeje ve zkouskách

Dve fáze tretí studie lécivého prípravku pro lécbu roztrousené sklerózy (MS), která "rebootuje" imunitní systém ukázala, ze je úcinná u pacientu, kterí nereagovali na lécbu první linky: snízilo riziko postizení a smrstení mozku. Nahlásení v 1. listopadu vydání Lancet, výzkumníci popisují, jak alemtuzumab (známý komercne jako Lemtrada), dríve pouzívaný k lécbe typu leukemie, byl schopen pomoci lidem s casnou MS, kterí se relapsovali na predchozí lécbu, stejne jako pacienti, kterí dosud nedostávali zádnou lécbu.
Alastair Compston, profesor z Cambridgeské univerzity, byl hlavním vysetrovatelem v obou studiích a také predsedal rídícímu výboru, který je dohlízel, a drívejsím soudem. Rekl ve svém prohlásení z univerzity:
"Nás výzkum ukazuje transformacní úcinek, který muze mít alemtuzumab u lidí s MS."
Závery znamenají záver o jedinecném vývojovém programu pro drogy MS, která byla zahájena v Cambridge v roce 1991. Výrok univerzity ríká:
"Nikdy predtím nebyl lék MS testován v klinických výsledcích proti takové vysoké prekázce, aktivní látce první linie, a to jak v jedné studii fáze II, tak ve dvou studiích fáze III a zádný lék pro MS nebyl prokázán jako úcinnejsí, a to jak snizováním rizika postizení, tak snizováním míry atrofie mozku v porovnání s jinou aktivní lécbou. "
MS je autoimunitní onemocnení, kdy imunitní systém pacienta nicí nervová vlákna a jejich ochrannou izolaci, myelinové pláste. Výsledná poskození prerusí vzájemné komunikace nervu, coz nakonec vede ke ztráte nervových vláken a progresivní fyzické a kognitivní postizení.
Nemoc postihuje miliony lidí na celém svete, z toho témer 100 000 lidí ve Velké Británii a 400 000 lidí v USA.
Dve randomizované, kontrolované studie fáze 3 uvedené ve dvou samostatných studiích se nazývají CARE MS I a CARE MS II. Oba byli financováni spolecností Genzyme (Sanofi) a Bayer Schering Pharma.
Vývojári ocekávají, ze evropské a americké regulacní orgány rozhodnou o vydávání licencí na lécivé prípravky pro alemtuzumab v roce 2013.
V dalsí studii uvedenou tento týden vedci popisují, jak je mozné opravit poskození nervových vláken zpusobené MS.

CARE MS I: Alemtuzumab versus interferon beta-1a jako první lécba u pacientu s RRMS

Tato tríletá studie zahrnovala 334 pacientu s aktivními, casne relapsujícími remitentními SM (RRMS), kterí nemeli zádnou lécbu (nelécené pacienty). Testovala výkon alemtuzumabu proti lécivému interferonu beta-1a první linie (komercne známému jako Rebif).
Pacienti byli náhodne zarazeni do jedné ze trí skupin. Jedna skupina dostávala injekce interferonu beta-1a trikrát týdne a obe ostatní dve skupiny dostávaly jinou denní intravenózní dávku alemtuzumabu.
Výsledky to ukázaly alemtuzumab snízil pocet záchvatu o 55% nad rámec toho, co bylo dosazeno druhým lékem první linie.
Behem dvouletého období bylo 78% pacientu lécených alemtuzumabem bez relapsu, ve srovnání s 59% u interferonu.
Procento pacientu, jejichz invalidita se v prubehu studie zhorsila, byla u pacientu s alemtuzumabem mírne nizsí nez u pacientu s interferonem, ale výsledek nebyl statisticky významný.

Vedci dospeli k záveru:
"Alemtuzumab ve vetsine analyzovaných podskupin snízil aktivitu onemocnení ve srovnání s interferonem beta-1a. Po lécbe alemtuzumabem nez interferon beta-1a doslo k významnému zvýsení poctu pacientu s trvalým zlepsením postizení. Úcinnost, kterou nabízí alemtuzumab, je podstatný pokrok v lécbe roztrousené sklerózy."

PÉCE MS II: Alemtuzumab po selhání lécby první linie u pacientu s RRMS

Pro tuto 2-letou studii vedci shromázdili 840 pacientu ve veku 18 az 55 let s RRMS (z nichz byly pouzity údaje z 628 úcastníku v hlavní analýze), kterí dostávali lécbu první linky, ale v poslední dobe se behem lécby relapsovali.
Stejne jako u studie MS I byli úcastníci náhodne zarazeni bud do skupiny s alemtuzumabem nebo interferonem beta-1a. Kazdý pacient mel kazdé tri mesíce vysetrovat zdravotní postizení výzkumník, který nevedel, která lék uzívá. Oni také podstoupili kazdorocní skeny k posouzení lézí a zmrstování mozku kvuli MS.
Výsledky to ukázaly nové relapsy byly u alemtuzumabu o 49% nizsí nez u pacientu s interferonem.
V prubehu 2 let 65% pacientu lécených alemtuzumabem zustal bez relapsu ve srovnání s 47% pacientu s interferonem.
Alemtuzumab snízil riziko onemocnení o 42% ve srovnání s interferonem: invalidita se zhorsila u 20% pacientu uzívajících interferon a 13% pacientu uzívajících alemtuzumab.
Navíc na konci studie byli pacienti, kterí uzívali alemtuzumab v prumeru, méne postizeni, nez kdyz zahájili studii, zatímco pacienti s interferonem meli více postizení.
Mozgové skeny prokázaly, ze alemtuzumab nejen snízil pocet nových lézí ve srovnání s interferonem beta-1a, ale také snízila rychlost smrstení mozku z poskození tkáne zpusobené MS.
Vedci dospeli k záveru:
"V prípade pacientu s relapsy-remitující roztrousenou sklerózou na první linii muze být alemtuzumab pouzit ke snízení relapsu a trvalé akumulaci postizení. Vhodné strategie rízení rizik umoznují vcasnou identifikaci hlavního nezádoucího úcinku alemtuzumabu u sekundární autoimunity."

Dopady

Compston ríká:
"Pacienti, kterí nadále projevují onemocnení behem první lécby, jsou obzvláste obtízne lécitelní. Nyní jsme prokázali, ze alemtuzumab funguje tam, kde léky první linie jiz selhaly."
Lék "nejenze snizuje sance na zdravotní postizení spojené s MS", ale "muze dokonce vést k dlouhodobým klinickým zlepsením," dodává.
V obou studiích byl hlavním nezádoucím úcinkem alemtuzumabu vývoj dalsích autoimunitních onemocnení.
Dalsí práce nekterých výzkumníku Cambridge o techto studiích zkoumá, jak identifikovat lidi, kterí jsou náchylní k tomuto nezádoucímu úcinku, a v soucasné dobe hledají kandidáty na test, který testuje alemtuzumab s novým lékem zamereným na snízení nezádoucí reakce.
Napsal Catharine Paddock PhD