Policisté mezi "nejvíce ohrozenými" sebevrazdami na pracovisti

Prvek související s prací v rámci rostoucího celkového poctu sebevrazd v USA neobdrzel prílis mnoho výzkumných analýz, ríkají autori nové studie, která identifikovala urcité povolání, které dávají jednotlivcum nejvetsí riziko sebevrazdy.
Mezi rizikové faktory patrí stres a deprese spojené s prístupem k sebevrazde pri práci.

Studie zkoumala sebevrazedná císla v USA v letech 2003 az 2013. Míra sebevrazd na kazdých 1 milionu lidí byla:

• 1,5 úmrtí na sebevrazdu na pracovisti u kazdého milionu pracovníku (v prubehu desetiletí jen neco málo pres 1700 lidí)
• 144,1 pro kazdý milion lidí v celkové populaci za úmrtí na sebevrazdu, které se odehrávají mimo pracoviste.

Více sebevrazd se deje zjevne mimo práci, ale kdyz se vyskytnou v práci, studie zjistila, ze sebevrazedné pohlaví jsou u muzu ve veku 65-74 "15 krát vyssí u muzu nez u zen a témer ctyrikrát vyssí nez pro pracovníky 16-24. "

Vedci prohlásili, ze nekolik pracovních rolí je identifikováno s konzistentními trendy, protoze predstavuje riziko pro sebevrazdu:

• Úredníci vymáhání práva
• Farmári
• Lékari
• Vojáci.

Studie, která se objevuje v Americký zurnál preventivní medicíny, analyzoval "vzestupný trend", který existuje pro sebevrazdy na pracovisti, a zjistuje, ze "povolání v ochranných sluzbách" udává nejvyssí míru sebevrazdy na pracovisti 5,3 na milion. To je zhruba trojnásobek prumerné hodnoty poctu sebevrazd na pracovisti o 1,5 na milion.

Ochranné pracovníky zahrnovaly "dohlízitele pracovníku ochranných sluzeb, hasicu a preventivních pracovníku, pracovníku cinných v trestním rízení a dalsích ochranných pracovníku (kontrolní pracovníky, soukromí detektivové a vysetrovatelé a ruzní pracovníci ochranných sluzeb)".

Kdyz diskutujeme o tom, proc jsou urcité profese vystaveny vyssímu riziku, uvádí:

"Vystavení vysokým stresovým událostem muze vést k negativním dusledkum dusevního zdraví, jako je posttraumatická stresová porucha, generalizované úzkostné poruchy a deprese."

Studie je predstavena s dukazem, ze sebevrazda obecne je v USA stále rostoucím problémem a popisuje dopady na rodinu. Vycísluje také financní náklady: "V prumeru zazívají sebevrazdy v USA kazdorocne zhruba 45 miliard dolaru za pracovní ztráty a zdravotní náklady."

Autori se domnívají, ze existuje nekolik zpusobu, jak lze snízit míru sebevrazd, vcetne "výchovných lékaru, kterí zkoumají a rozpoznávají klinickou depresi, omezují prístup k smrtelným prostredkum a vzdelávají dulezité" vrátné ", kterí mají kontakt s potenciálne zranitelným obyvatelstvem.

Nadeje Tiesman, PhD, vedoucí výzkumná pracovnice a epidemiolog v divizi bezpecnosti výzkumu v Národním ústavu pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci, ríká:

"Zamestnání muze do znacné míry definovat identitu cloveka a psychologické rizikové faktory sebevrazdy, jako je deprese a stres, mohou být na pracovisti ovlivneny."

Dr. Tiesman zádá, aby byly lépe pochopeny rizikové faktory sebevrazdy prostrednictvím "komplexnejsího pohledu na pracovní zivot, verejné zdraví a bezpecnost práce".

Odpoved na otázku, jak mohou intervence na pracovisti omezit sebevrazdu, by mohly narazit na problémy s touto tématikou, rekl Dr. Tiesman pro MNT: "Stigmatizace je skutecný problém bez ohledu na umístení preventivního programu".

Dr. Tiesman vsak dodal, ze nekolik národních a mezinárodních koalic pro prevenci sebevrazd nedávno vyzvalo k realizaci programu prevence sebevrazd na pracovisti, vcetne Národní akcní aliance pro prevenci sebevrazd a Svetové zdravotnické organizace.

"Souhlasíme s tím, ze toto je dulezitý rozdíl, který by mohl být podrobneji studován a popsán," rekl nám Dr. Tiesman, kdyz se zeptal, kolik sebevrazd by mohlo být spojeno s prací, ale spácháno mimo pracoviste. Dodala vsak, ze cílem výzkumu není "pochopit roli stresujících pracovníku pri sebevrazdách" a ze vládní "databáze nejsou schopny dosáhnout takového výzkumného cíle".

Pokud jde o otázku, proc se deje nejaká sebevrazda - krome duvodu prístupu k jejímu prostredku - doktor Tiesman vysvetlil:

"V rukopise predpokládáme hypotézu, ze si clovek muze zvolit sebevrazdu na pracovisti versus doma, aby ochránil rodiny a blízké, aby objevili sebevrazdu po faktu."

Databáze úmrtí a sebevrazedných prícin

Studie pouzila databázi WISQARS pro sebevrazdy, které se odehrávaly mimo pracoviste.

Databáze pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je verejne dostupná pro vyhledávání dat. U údaju o smrtelných zraneních, pri vyhledávání podle hlavních prícin smrti a pri výberu národních a regionálních statistik za roky 1999-2013 se vrací 20 nejcastejsích prícin úmrtí.

Samovrazda se radí k temto vekovým skupinám:

• Mezi 25-34letými je to druhá pouze náhodná úmrtí
• Ve vekové skupine 15-19 let a ve veku 20-24 let je tretí za nehodami a vrazdami
• Pro osoby ve veku 35-44 let je sebevrazda posunuta na ctvrté místo srdecním onemocnením
• Samovrazda se umístila na pátém míste v seznamu prícin 35-44letých a na osmém míste pro lidi ve veku 55-64 let.

Tato práce související se sebevrazdou se zvysuje s vekem je klícové zjistení. Autori uvádejí: "Vzhledem k tomu, ze se vek zvysuje, míra sebevrazdy na pracovisti klesla az do veku 75 let."

Údaje o celkovém poctu obyvatel USA týkající se vsech prícin úmrtí, vcetne sebevrazdy, jsou také v jiné verejne vedené databázi od CDC nazvané Wonder.

Pomocí podrobného nástroje úmrtnosti je mozné spustit hledání prícin smrti mnoha faktory, vcetne veku, stavu a podobne. Kazdá smrt je dána lékarskou prícinou z dlouhého seznamu klasifikací v ICD, který zahrnuje "nonmedical" príciny úmyslné, náhodné nebo sebevrazedné povahy.

Následující dve sebevrazdy se napríklad objevují v 10 nejcastejsích prícinách úmrtí u dospívajících a mladých dospelých (15 az 24 let):

• "Úmyslné sebeposkozování zavesením, uskrcením a udusením" (tretí hlavní prícina)
• "Úmyslné sebeposkozování jiným a neurceným výstrelem strelné zbrane" (na sestém míste).

Místo úmrtí je vyhledávat, ale není rozebrat data mimo zdravotnické zarízení, domov, hospice, osetrování nebo péce doma, „ostatní“ a „místo smrti neznámého“ - tak úmrtí na pracovisti by spadala do „jiné“ pred takovým hledání.

Místo toho statistiky USA o sebevrazdách na pracovisti, jako v prípade této studie, pocházejí ze scítání smrtelných pracovních úrazu u amerického úradu statistiky práce.

Odhady v scítání lidu pocházejí z více údaju, s odkazem na ruzné zdroje a úmrtí na pracovisti zahrnují i ??události, ke kterým dochází na pracovisti, pokud k úmrtí doslo v pracovní dobe.

Pokud jde o sebevrazdu, zdá se, ze neexistuje zádný jednoduchý zdroj statistických informací pro merení pracovního rizika.

Prístup k prostredku sebevrazdy - která jde s urcitým zamestnáním - byla jedním z faktoru, které je vysvetlit nepomer pro sebevrazedných úmrtí ve studii jsme informovali o posledním týdnu - v tomto prípade více spolecné vlastnictví a pouzívání strelných zbraní v nonmetropolitan krajích.