Rodicovský pokus o sebevrazdu spojený se zvýseným sebevrazedným chováním u potomku

Odhaduje se, ze kazdý rok se alespon 1 milion lidí v USA úmyslne sebeposkozuje, pricemz nekterí chtejí vzít svuj vlastní zivot. Nyní byla v casopise zverejnena nová studie JAMA Psychiatrie zjistí, ze sebevrazedný pokus rodice s poruchou nálady muze významne zvýsit riziko pokusu o sebevrazdu.
Bylo zjisteno, ze potomky rodicu s poruchou nálady, které se pokusily o sebevrazdu, mnohem pravdepodobneji usilují o sebevrazdu.

Výzkumný tým, vcetne Dr. David A. Brent z University of Pittsburgh Medical Center, PA, poznamenává, ze predchozí studie naznacily, ze sebevrazedné riziko muze nastat v rodine.

Studie za rok 2012 uvedla spolecnost Zdravotní novinky dnes, napríklad zjistila, ze mladsí lidé pravdepodobneji usilují o sebevrazdu do dvou let od rodice, který se pokousí o sebevrazdu.

Nicméne, Dr. Brent a kolegové ríkají, ze málo studií analyzovalo, co vede k sebevrazednému chování v rodine, a to bylo neco, co se výzkumníci chteli zabývat svou studií.

Aby dospeli k záveru, tým analyzoval 334 rodicu s poruchami nálady a jejich 701 detí ve veku 10-50 let. Z rodicu se 191 (57,2%) pokusilo o sebevrazdu. Jejich deti byly sledovány v prumeru 5,6 roku.

Na pocátku studie byly deti povinny podrobit se strukturovaným psychiatrickým hodnocením a samohodnoceným dotazníkum, coz umoznilo výzkumníkum zjistit prítomnost jakýchkoli poruch dusevního zdraví a sebevrazedného chování.

Rodicovský pokus o sebevrazdu zvýsil sance na pokus o sebevrazdu potomku petinásobne

Tým shledal, ze 44 (6,3%) ze 701 detí se pokusilo o sebevrazdu pred studiem, zatímco 29 (4,1%) se pokusilo o sebevrazdu behem sledování studie. Z nich 19 (65,5%) provedlo poprvé pokus o sebevrazdu.

Dokonce i po tom, co byly zaznamenány pokusy o sebevrazdu v minulosti a rodinný prenos poruchy nálady, výzkumníci zjistili, ze deti rodicu, kterí se pokusili o sebevrazdu, byli témer petkrát casteji pokusit o sebevrazdu.

Výzkumníci vsak poukazují na to, ze ve veku mezi úcastníky se výskyt deprese mezi potomstvy zvýsil z 29,6% v prvních 1-2 letech na 48,2% na konci studie. To muze vysvetlit zvýsené riziko pokusu o sebevrazdu u potomku, jejichz rodice se pokusili o sebevrazdu.

Tým dodává:

"Impulsní agrese ve skutecnosti hrála dulezitou roli pri zvysování pravdepodobnosti pokusu o sebevrazdu potomku, ale zvýsila riziko následného vývoje poruchy nálady, coz zase zvysovalo riziko pokusu o sebevrazdu.

Prechod od impulzivní agrese k poruchám nálady muze být obzvláste významný pro pochopení opakujícího se sebevrazedného chování, protoze tato cesta od pokusu o sebevrazdu mládete na pocátku pokusu o sledování byla zprostredkována impulsivní agresí potomku a poruchou nálady. "

Na základe techto zjistení doporucují Dr. Brent a kolegové intervence zamerené na impulsivní agresi, aby se zabránilo detem s vysokým rodinným rizikem pred pokusem o sebevrazdu.

"Budoucnost práce by se mela zamerit na dekonstrukci sebevrazedného chování na prechodné biobehaviorální fenotypy s cílem dále objasnit mechanismy, kterými se predává sebevrazedné chování od rodicu k detem," dodávají.

V listopadu, MNT hlásené na studii vedené výzkumnými pracovníky z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health v Baltimore, které zjistilo, ze krátkodobé poradenství muze snízit riziko opakovaných pokusu o sebevrazdu.

Vylepsené dusevní zdraví spojené s procházky prírodou

Procházka prírodou ve skupine zní jako krásný zpusob, jak strávit odpoledne, ale muze snízit depresi? Podle nové studie z University of Michigan je odpoved ano, coz naznacuje potenciální zdravotní prínosy národních venkovních skupinových programu pro vycházky. Skupinové prírodní procházky jsou efektivní pri podpore dusevní a emocionální pohody, podle nejnovejsí studie.

(Health)

Vedci ucí pocítac rozpoznat 21 ruzných lidských emocí

Ohio State University vedci ucí pocítace, jak rozpoznat 21 ruzných lidských emocí z výrazných výrazu obliceje. Pokud jste si vsak neuvedomili, ze existuje mnoho pocitu v nasí emocionální slovní zásobe, pak jste mozná zapomneli na zdánlive protichudné emoce, jako je "stastne znechucený" nebo "smutne rozzlobený.

(Health)