Nové objevy nabízejí nadeji pro lidi, kterí nemohou cítit

Nedávná studie provedená výzkumnými pracovníky na Lékarské fakulte Michiganské univerzity a jejich týmu z jiných vysokých skol a publikována online v Praze Prírodní medicína ze genová terapie muze lidem pomoci obnovit jejich smysl. Výzkum, provádený na mysích, je známkou nadeje pro lidi, kterí se narodili bez schopnosti vune nebo kterí je ztratili kvuli nejakému nestastnému duvodu.
Odborníci se domnívají, ze stanovení vrozené anosmie, která je lékarským jazykem pro to, ze vubec nic necítí, muze nakonec vést k vylécení podobných lékarských otázek, které také pocházejí z cibulí nebo malých vlasu podobných kusu, které se nacházejí na vnejsí strane bunek a jsou prítomné u nemocí zahrnujících ledviny, oci a dalsí cásti tela.
Podle zprávy muze chvíli trvat, nez dukazy budou schopny pomoci lidem, a nakonec bude velmi dulezité pro jedince, kterí ztratili schopnost vune kvuli nejakému druhu zdravotních problému, a ne tolik lidí, kterí nemuze cítit z duvodu traumatu na nos, nebo proste stárí. Nové nálezy vsak pomáhají výzkumníkum porozumet anosmii na úrovni bunek, coz dává nadeji komukoli, kdo nemá pocit vune, ze nekdy jejich schopnost vune muze být obnovena.
Jeffery Martens, Ph.D., hlavní autor studie, uvedl:

"Pouzitím genové terapie v myslenkovém modelu dysfunkce cév jsme dokázali zachránit a obnovit cichovou funkci nebo pocit vune. V podstate vyvoláváme neurony, které prenásejí pocit pachu, aby znicili cibule, které ztratili."

Hlodavci, kterí se podíleli na studii, meli nejaký genetický defekt, který ovlivnil protein nazvaný IFT88. Tato vada zpusobila, ze jednotlivci mají v tele méne nez normální mnozství cilií. Kdyz se tento problém vyskytne u mysí, dochází k casné smrti a spatným stravovacím návykum, zatímco u lidí to muze být fatální.
Geny IFT88 byly implantovány do bunek mysí, kdyz jim vedci poskytli bezný studený virus, který mel spoustu normální DNA. To usnadnilo jejich infikování virem, a proto vedci mohli vlozit virus do bunek mysí.
Poté byli odborníci schopni analyzovat stravovací návyky mysí, jak rostly, a neuronové signály, které pomáhají v procesu zápachu.

14 dní poté, co byly mysi léceny 3 denní terapií, zjistili mysi, ze se mysi zvýsily o 60% telesné hmotnosti, coz znamenalo zlepsení stravovacích návyku. Kdyz byly mysi vystaveny amylacetátu nebo banánovému oleji, odborníci mohli videt, ze jejich neurony fungují správne.
Martens rekl: "Na molekulární úrovni byla funkce, která chybela, obnovena.
První autor Jeremy McIntyre, Ph.D., dodal:

"Restaurováním bílkovin zpet do cichových neuronu bychom mohli bunce dát schopnost regenerovat a rozsirovat cibule z dendritového knoflíku, coz je to, co cichový neuron potrebuje odhalit odoranty."

Lidé, kterí mají ciliopatie, nemoci zpusobené dysfunkcí ras, mohou tezit z techto poznatku. Mezi príklady ciliopatií patrí:

• nefronopthisis
• dyskineze
• primární ciliární
• Alströmuv syndrom
• Bardet-Biedluv syndrom

Vedci ríkají, ze témer vsechny bunky v tele mají schopnost rust jednu nebo více ruzí. Pro cichový systém pochází z cichových senzorických neuronu více nez jedna rasa. Jsou to senzorické bunky, které jsou prítomny v cichovém epitelu, v tkáni nosní dutiny. Kdyz dochází ke ztráte zápachu, receptory jsou spojeny se zápestí, které jsou omezeny na rapíku, coz vede ke ztráte ras a ztráte pocitu vune.
Martens uzavírá:

"Doufáme, ze to stimuluje cichovou výzkumnou komunitu, aby se podívala na asosmii zpusobenou jinými faktory, jako je trauma hlavy a degenerativní onemocnení. Znacíme, jak tento systém funguje - ted se musíme podívat na to, jak to opravit, kdyz to nefunguje."

Napsal Christine Kearney